Ekonomický růst nám zajistí pouze silný trh, dotační systém to nedokáže, domnívá se ekonom Lacina

Česko si připomíná 20 let od vstupu do Evropské unie. Podle všech relevantních studií přinesl prosperitu. Ekonomická predikce, že do 20 let Evropu doženeme, se naplnila. Naše životní úroveň stoupla na 90 procent evropského průměru a předběhli jsme Portugalsko, Španělsko či Itálii. Co všechno to ovlivnilo? V pořadu Řečí peněz to vysvětluje Lubor Lacina z Provozně-ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

ŘEČÍ PENĚZ Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropské vlajky před sídlem Evropské komise v Bruselu, Belgie 20. září 2023

Evropské vlajky před sídlem Evropské komise v Bruselu, Belgie 20. září 2023 | Foto: Yves Herman | Zdroj: Reuters

„Na datech je vidět, že pozitivní dopad na ekonomiku nenastal až po vstupu, ale už v době, kdy jsme se snažili plnit kritéria pro vstup do Evropské unie. Státy EU-15 vůči nám asymetricky odstraňovaly cla a jiné tržní bariéry,“ upozorňuje ekonom Lacina.

Přehrát

00:00 / 00:00

Co nám členství v EU přináší a co nám naopak bere? V pořadu Řečí peněz vysvětluje ekonom Lubor Lacina

Tyto kroky podle něj spustily masivní příliv zahraničních investic. „V okamžiku, kdy jste unijní země, tak investoři mají garantované všechny právní předpisy a jistoty, které jsou pro ty držitele kapitálu důležité – ochrana investic,“ podotýká.

Zatímco ale české HDP dosáhlo 90 procent, tuzemské mzdy vyrostly na pouhých 60 procent evropského průměru. Jinými slovy má Česko téměř průměrnou ekonomiku, ale hluboce podprůměrné mzdy.

„Nízké mzdy nejde svádět na členství v Evropské unii. Počátek je ve volbě metody transformace – kuponové privatizace, která sice velmi rychle změnila státní vlastnictví na soukromé, ale dala majetek vlastníkům, kteří neměli dostatečný kapitál. Ten pak úplně zmizel po bankovní krizi v roce 1997,“ připomíná ekonom.

HDP, inovace, dotace

Při pohledu na HDP Evropské unie se vykresluje růst v posledních dvou dekádách průměrným ročním tempem 1,6 procenta. Zatímco USA rostly v průměru o dvě procenta ročně. Velké rozšíření Unie v roce 2004 tento růst nastartovalo.

„Firmy ze starých členských zemí – Německa, Nizozemska, Francie – dostaly přístup k poměrně vzdělané levné pracovní síle ve střední a východní Evropě. Když to spojily s přístupem na asijské trhy, tak to silně posílilo konkurenceschopnost západoevropských firem,“ popisuje Lacina.

Důvodem, proč však Evropská unie za Spojenými státy částečně zaostává, je podle ekonoma neschopnost financovat nové nápady.

„Čím dál víc se ukazuje, že jakýkoliv dotační systém nedokáže skutečně podpořit inovace, které by mohly být zlomové a táhnout růst. Umí to udělat pouze robustní kapitálový trh,“ uzavírá Lacina.

Jak si vedou české firmy v evropské konkurenci? A v čem je členství v EU nevýhodné? Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu v úvodu článku. Moderuje Václav Pešička.

Václav Pešička, fos Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme