Poprvé v éře samostatnosti společně zasednou vlády Česka a Slovenska
Kdysi tam byly uherské hraniční kameny, pak celnice mezi Českem a Slovenskem. Nakonec neviditelná schengenská hranice. Lidé ve Starém Hrozenkově prožívali dějiny na vlastní kůži. Ať už se ale dělo cokoli, Češi v téhle pohraniční obci měli ke Slovákům vždycky blízko a rozpad federace nesli těžce. Na pomezí obou států se dnes na společném zasedání sejde i česká a slovenská vláda.
„Byli jsme naštvaní. My jsme byli zvyklí na ten přechod. To jsme jezdili jak domů. Autobus jezdil každé dvě hodiny, to spojení bylo krásné.“
Když bývalý hrozenkovský kronikář Antonín Janovský vzpomíná na rozpad Československa před 20 lety, není v tom ani tak sentiment, jako spíš pragmatická lítost, že některé věci už nejsou, jak bývaly.
„Za bývalé éry byl daleko větší výběr zboží a výběr všeho – takový příklad – banánů, pomerančů, mandarinek, masa a takových produktů bylo velice málo a na Slovensku měli všecko.“
Příspěvek zpravodaje Českého rozhlasu na Slovensku Vojtěcha Bergera o setkání české a slovenské vlády v Ranním Radiožurnálu
Pouto mezi Čechy a Slováky v Hrozenkově je ale mnohem starší než vzpomínka na nákupy v socialistických obchodech. Potvrzuje to hrozenkovský starosta Milan Vaculík.
„Je pravda, že ty vztahy jsou tady nadstandardní. Rodiny byl promíchané a jsou promíchané i v současné době. Je asi 15 procent promíchaných rodin. To znamená, že jeden z nich je vždycky buď ze slovenské nebo z moravské strany,“ vysvětluje.
Dobře to znají i u Janovských doma. Dvě jejich děti žijí v Česku, další dvě na Slovensku. „Já jsem tam měl fůru přátel. Oni zase chodí k nám, takže taková soudržnost stále je,“ říká pan Janovský, který se večer dívá na české i slovenské televizní zprávy.
„Na moravsko-slovenském pomezí se hranice vždy vnímala s velkými otazníky. De facto byla pouze namalovaná, ale mezi zdejšími lidmi nikdy nebyla. Řekl bych, že po dvaceti letech vztahy mezi Českou a Slovenskou republikou, respektive jejími občany, jsou možná nejlepší, jaké pamatuji,“ uvádí starosta Hodonína Igor Taptič.
O česko-slovenských vztazích mluvili na Radiožurnálu starosta Hodonína Igor Taptič a zástupce primátora města Skalice Ľudovít Barát
„Můj kolega z Hodonína to vystihl přesně. Běžně se jezdí do Hodonína do obchodního centra a naopak do Skalice na golf. Lidé to nevnímají jako rozdělení. Možná tam bylo chvilku takové období, kdy nás na hranici kontrolovali, jako kdybychom jeli do kapitalistické ciziny, ale dnes už to člověk v rámci Schengenu nevnímá,“ říká zástupce primátora města Skalice Ľudovít Barát.
Podotýká ale, že nadstandardní vztahy jsou specifikem moravsko-slovenského pomezí. Od Trenčína na východ a od Brna na západ to podle něj lidé vnímají už jinak.
Spolupráce armády, doprava, energetika
Nadstandardní vztahy dnes nepochybně zmíní i premiéři Petr Nečas a Robert Fico. Česká a slovenská vláda se sejdou v Uherském Hradišti a v Trenčíně. Ministři mají probrat třeba užší spolupráci armády při záplavách nebo při velkých požárech v pohraničí.
Dalšími tématy jednání budou bezpečnost, doprava a energetika. Oblast energetiky bude se svým slovenským protějškem Tomášem Malatinským řešit ministr průmyslu a obchodu České republiky Martin Kuba z ODS.
„Tím, jak naše státy spolu sousedí, řada infrastrukturních energetických věci na sebe navazuje, ať už je to plyn, ať už je to ropa, ať už je to elektrická energie, vždycky jde diskutovat o tom, aby ty eventuelně naše soustavy – pokud jsou propojeny – na sebe navazovaly a abychom třeba hledali model spolupráce i s jinými zeměmi tak, abychom diverzifikovali co nejvíce dodávky klíčových surovin pro naše státy,“ řekl ministr Radiožurnálu, čeho se bude jejich debata týkat.
V Uherském Hradišti je pro politiky červený koberec málo červený
Číst článek
