Fotbalové mistrovství světa “20“ v Egyptě začíná
Zápasem domácího Egypta s týmem Trinidadu a Tobaga dnes začíná v Alexandrii mistrovství světa hráčů do dvaceti let. Je to první z velkých fotbalových akcí, které se odehrají na africkém kontinentu. Druhou, ale mnohem větší, bude příští rok světový šampionát dospělých v Jihoafrické republice. Jaká úskalí mohou čekat na novináře, se v Egyptě přesvědčil reportér Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Jan Kaliba
Afrika je plná krás, bohatství, bohužel ale i chudoby a utrpení. A pro zahraniční návštěvníky také plná překvapení. Určitým testem před mistrovstvím světa 2010 v Jihoafrické republice může být stejný turnaj dvacetiletých v Egyptě. Euro-americkými konvencemi nespoutané prostředí je atraktivní, ale přináší i řadu úskalí. Tím prvním může být pro novináře vyzvednutí akreditace.
Problémy začínají už ve chvíli, kdy vyjdete z hotelu doporučeného FIFA a vydáte se na stadion vyzvednout akreditaci. V cestě totiž stojí plná desetiproudá silnice bez přechodu. Tu lze překonat pouze s velkou dávkou trpělivosti, a především díky rychlým nohám. Po této běžecké vložce už si lehce zastavíte jeden z mnoha černo-žlutých taxíků, které křižují ulice Alexandrie.
Dobrodružství v taxíku
Řidič taxíku je od počátku přátelský, bohužel ale stejně jako většina jeho kolegů nemluví příliš anglicky. A protože mnoho zahraničních turistů zase pro změnu neumí arabsky, je domluva poněkud složitější. Vysvětlit cíl cesty tak musí pomoct i několik kolemjdoucích chodců.
Přesto je taxík v poměru cena / výkon nejvýhodnějším dopravním prostředkem. Stadion je totiž vzdálený z centra Alexandrie přes 20 kilometrů. Možná 40 let stará lada má ale některé zvláštnosti. Zřejmě podle místní zvyklosti nefunguje ručička rychlosti a zůstává po celou jízdu na nule. A to i přesto, že automobil jede v některých momentech odhadem až 140 km/h.
Rychlá jízda ve spojitosti s věkem vozu, ale náhle znamená problém. Nedaleko cíle v plné rychlosti ztrácí automobil pravé přední kolo a zarývá se kovem do asfaltu. Řidič se nepozastavuje nad tím, že téměř zabil zákazníka, a než přesednete do dalšího taxi, říká si o padesát místních liber.
Zmatky s dobrovolníky
Na stadionu začíná další problém. Postupně si vás vymění pět dobrovolníků, kteří vás vozí auty tam a zpět. Nakonec se ale přeci jen dostanete na místo, kde vydávají oprávnění vstupovat na stadiony.
Plný nových zážitků spěchám na domluvenou schůzku s trenérem domácí reprezentace Miroslavem Soukupem. Veze mě zatím nejlépe anglicky hovořící dobrovolník Muadad.
„Pana Soukupa mám rád, protože naučil naše fotbalisty hrát trochu takticky. Ale většina lidí ho nezná. Neví, že máme českého trenéra a nezajímá se ani o jeho tým," konstatuje při rozhovoru Muadad.
Doprava = fungující chaos
Miroslav Soukup, který dovedl na minulém šampionátu českou „20" ke stříbru, se už podle vlastních slov sžil s místními poměry. Při vzpomínce na nehodu s upadlým kolem, je ale poměrně těžké sdílet jeho nadšení pro egyptské řidiče.
„To je jedno z pozitiv, které já tady obdivuji. Něco nepředstavitelně fungujícího a fungujícího jen na základě totálního chaosu. Ve třech pruzích jezdí pět-šest aut vedle sebe. Semafory tady jsou pouze proto, aby bylo vidět, že je to velkoměsto a že tady semafory existují. Policisté, i když vám svítí červená, tak vám ukáží ať jedete, ať to zrychlíte, ať tam nestojíte zbytečně. Předjíždět můžete vlevo-vpravo, v noci nesvítíte. Kdo prostě vjede první do křižovatky, tak vyhrál! Na druhou stranu vás to nutí k takové obezřetnosti," říká se zjevným zapálením Miroslav Soukup.
