Každá země, která šest měsíců předsedá Radě Evropské unie v Bruselu, se chce ukázat ostatním nejen coby politický lídr, ale i jako součást evropské kultury. Poláci přivezou tento půlrok do Bruselu řadu výstav, předvedou jednu operu a přijede varšavský symfonický orchestr Simfonia Varsovia.

21:34 31. července 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Podle ředitelky kulturního servisu polského velvyslanectví v Bruselu Beaty Podgórské by chtěli Poláci evropskou metropoli mírně šokovat a Evropany i trochu seznámit s historií východní části kontinentu.

„Co se týká neotřelosti uměleckých instalací a představení, můžeme s polskými výtvarníky a herci počítat. Možná se tedy Brusel opravdu dočká nějakého překvapení,“ opakuje Beata Podgórska slib polského ministra kultury Bogdana Zdrojewského.

Obyvatelé i návštěvníci Bruselu mají podle jejích slov například v jeho ulicích hledat čtyři velké umělecké instalace současných polských výtvarníků. Má to být například jakoby rozpadající se sloup, duha podpírající jednu z budov unijních institucí nebo mamutí obraz vytvořený v oknech administrativní budovy, která se bude v Bruselu co nevidět bourat.

Kromě toho čeká na Bruselany a ostatní Evropany žijící v tomto městě i výchovná výstava o polském odborovém hnutí Solidarita, které je součástí celoevropských dějin. Bez něj a jím nastartovaných změn v bývalém socialistickém bloku by se asi Unie na východ Evropy hned tak nerozšířila.

Dotknout se středoevropských dějin

Podle Beaty Podgórske jde o to, aby se veřejnost mohla skutečně dotknout polských a středoevropských dějin. Aby nám národům z nových členských zemí Unie mohli lépe porozumět, protože rozdělení na Západ a Východ stále v myslích mnoha Evropanů zůstává.

Polsko se bude v Bruselu prezentovat i operou jednoho z výrazných skladatelů počátku 20. století Karola Szymanowského Król Roger. Odvážné dílo s homoerotickými náznaky ovšem může varšavská opera zahrát v Bruselu jen v koncertní formě a ne jako představení. Není to ale proto, že by belgická společnost byla ještě méně tolerantní, než ta polská.

„Je to kvůli tomu, že jeviště bruselské operní scény, divadla La Monnaie, je mnohem menší než plocha Velkého divadla ve Varšavě a představení s kulisami se prostě nedá na prkna zdejšího divadla přenést,“ vysvětlila Beata Podgórska.

V některých ohledech je totiž i unijní metropole někdy docela maloměstská.

Pavel Novák, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít