Evropská komise se údajně chystá navrhnout, aby za půjčku Řecku krátkodobě ručily všechny země Evropské unie, tedy i Česko. Komise chce doporučit překlenovací půjčku z fondu Evropského finančního stabilizačního mechanismu (EFSM), jehož součástí je i Česko. Fond by Řecku půjčil na velmi omezenou dobu, dokud by si země nevyjednala nový záchranný program. Pak by už všechny záruky, tedy i ty české, převzala eurozóna. Česko je ale proti takové možnosti.
Prezident Václav Klaus odmítá podepsat doplněk Lisabonské smlouvy, který potvrzuje vznik nového záchranného fondu eurozóny. S těmito takzvanými eurovaly zásadně nesouhlasí.
Evropská měna bude mít kolem sebe pevnou hradbu. V Lucemburku se poprvé sešla Rada guvernérů Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Na pomoc zemím eurozóny, které by se dostaly do problémů s plněním svých závazků, v něm bude připraveno 500 miliard eur.
Eurozóna by mohla mít pro případnou pomoc oslabeným zemím k dispozici až 2 biliony eur, tedy asi 100 bilionů korun. Podle německého týdeníku der Spiegel chtějí státy platící eurem čtyřnásobně navýšit kapacitu stálého záchranného fondu ESM. Ten má podle současných pravidel možnost půjčit 500 miliard eur. Dohodu na posílení fondu prý ale zatím blokuje Finsko.
Čtvrtou největší ekonomiku eurozóny čím dál víc ohrožuje dluhová krize. Úroky ze španělských dluhopisů jsou na vysoké úrovni a španělská vláda přiznala, že by si je dlouhodobě nemohla dovolit platit.
Evropská centrální banka možná nasadí zatím největší zbraň v boji s dluhovou krizí. Mohla by poskytnout bankovní licenci stálému záchrannému fondu eurozóny ESM. Ten by díky tomu mohl od banky dostat neomezené půjčky.
Eurozóna se musí další dva měsíce obejít bez záchranného fondu. Až 12. září rozhodne německý Ústavní soud o tom, jestli bude smět Berlín dokončit ratifikaci fondu. Německo je se 190 miliardami eur největším přispěvatelem plánovaného fondu.
Irsko požaduje výraznou změnu podmínek, na jejichž základě dostává mezinárodní pomoc. Náklady za obrovské ztráty irských bank by měl podle Dublinu převzít budoucí stálý záchranný fond eurozóny, známý jako ESM. To by vedlo k podstatnému snížení irského zadlužení. Irové upozorňují, že evropští lídři nedávno slíbili podobné podmínky Španělsku.
Pomocnou ruku bankám ve státech s hospodářskými problémy budou moci podat přímo záchranné fondy eurozóny. Ať ten dočasný, nebo Evropský stabilizační mechanismus, který má začít fungovat v červenci. Na summitu v Bruselu se na tom dohodli lídři evropské sedmadvacítky. Německo ale výměnou za tento ústupek požadovalo podniknout první kroky k vytvoření bankovní unie. A to se také stalo.
Záchranné fondy eurozóny budou moci přímo nakupovat italské a španělské dluhopisy. Tím se sníží úroky, které za ně obě země musí slibovat na finančních trzích.
Do jednání o stálém záchranném fondu eurozóny dnes výrazně promluví soudci německého Ústavního soudu v Karlsruhe. Ti dnes rozhodnou o tom, do jaké míry se budou na rozhodování podílet poslanci spolkového sněmu. Větší práva pro německý parlament požaduje poslanec za Zelené Manuel Sarrazin.
Zvýšení úvěrové kapacity záchranného systému eurozóny na 700 miliard eur přivítal Mezinárodní měnový fond. Jeho výkonná ředitelka Christine Lagardeová prohlásila, že navýšení eurovalu podpoří snahu fondu posílit vlastní zdroje ve prospěch všech jeho členů.
Eurozóna se chystá posílit svůj permanentní záchranný fond. Pět set miliard eur v něm by nemuselo stačit k uklidnění trhů, které jsou nervózní z vývoje hospodářství například v Itálii nebo ve Španělsku. O navýšení prostředků ve fondu budou o víkendu jednat na neformální schůzce ministři financí Unie v Kodani.
Eurozóna by mohla svůj záchranný fond navýšit zhruba o polovinu. Lídři států platících eurem se na schůzce v Bruselu dohodli, že do konce března posoudí nutnost posílení stálého záchranného fondu, známého jako ESM.
Zachrání Řecko před státním bankrotem psi? Tato otázka je absurdní jen na první pohled. Novou spásou eurozóny v boji s řeckou dluhovou krizí totiž má být odpuštění velké části řeckých dluhů ze strany soukromých investorů. Tomuto přístupu v Bruselu nikdo neřekne jinak než zkratkou PSI.
|Igor Maňour, Klára Stejskalová, Roman Chlupatý, Petra Mašková|Ekonomika
Řecko potřebuje další peníze, aby se vyhnulo bankrotu. Německá kancléřka Angela Merkelová se ale zatím brání sílícímu tlaku zvýšit kapacitu záchranného fondu. Berlín naopak prosazuje, aby kontrolu nad řeckým rozpočtem převzaly mezinárodní organizace. Otevřeně to pro nejčtenější německý deník Bild prohlásil vicepremiér a ministr hospodářství Phillip Rösler.
Německá kancléřka Angela Merkelová odmítá navýšení záchranného fondu. Současná kapacita 230 miliard eur je podle ní v tuto chvíli dostatečná. Šéfka spolkové vlády to řekla po setkání s belgickým premiérem Eliem Di Rupem v Berlíně.
Ratingová agentura Standard & Poor's dnes snížila hlavní úvěrový rating Evropského fondu finanční stability (EFSF) z nejvyšší možné známky AAA na stupeň AA+, což představuje pokles o jeden stupeň. Uvedla to agentura Reuters.
Záchranný fond eurozóny by mohl po snížení ratingu Francie a Rakouska přijít až o 180 miliard eur. Podstatně by se tak snížila jeho schopnost poskytovat úvěry zemím, které se ocitly v problémech. S odvoláním na důvěryhodný zdroj z eurozóny o tom informovala agentura Reuters. Garance, které za úvěry fondu poskytují silní členové eurozóny, teď totiž nemají takovou váhu, jakou měly dosud.
Český parlament letos neschválí nový záchranný fond eurozóny, tedy Evropský stabilizační mechanismus. Po včerejším rozhodnutí sněmovny dnes svůj souhlas odložil minimálně na příští rok také Senát.
Necelý rok po skončení deregulace nájmů v některých částech ČR se nenaplnily katastrofické scénáře o chaosu a soudech. Nájemníci ve více než polovině bytů mají uzavřené nové nájemní smlouvy, žalob o výši nájemného je podstatně méně, než se čekalo. A velcí vlastníci bytů začínají myslet i na nájemníky, kteří se bez vlastní viny dostali do finančních obtíží.
Odpis řeckých dluhů, rekapitalizace evropských bank a zvýšení efektivity záchranného fondu EFSF - to vše by mělo podle dohody z bruselského summitu Evropské unie zabránit dalšímu šíření dluhové krize. Tento postup má však své kritiky i v poslanecké sněmovně.
Evropské vlády se na dnešním mimořádném summitu pokusí dohodnout na formě pomoci zadluženým státům a bankám, které kvůli nim mají potíže. Německo se brání možnosti, že by měl záchranný fond eurozóny bankovní licenci a mohl si půjčovat od Evropské centrální banky. Francie se naopak snaží záchranný fond posílit.
Ve středu bude na stole opatření, která ukončí dluhovou krizi v eurozóně. Po schůzce v Bruselu to slíbili lídři států platících eurem. Jednali o tom, jak provést bankrot předluženého Řecka, posílit kapitál bank a ochránit před dluhovou nákazou velké země jako je Itálie a Španělsko.
Slovenský parlament dnes nebo zítra schválí navýšení záchranného fondu eurozóny. Při prvním neúspěšném hlasování padla vláda Ivety Radičové. Chybějící hlasy dodá opoziční strana SMER. Její šéf Robert Fico si za to vymínil předčasné volby.
Eurozóna chce kvůli boji s dluhovou krizí opět rozšířit kapacitu svého záchranného fondu. Ten by mohl mít k dispozici až 3 biliony eur, tedy přes 70 bilionů korun. S odvoláním na diplomatické zdroje to napsal britský deník Financial Times. Od fondu známého pod zkratkou EFSF si tentokrát země eurozóny nemají slibovat žádné nové záruky za úvěry.
Slovenská premiérka Iveta Radičová spojí dnešní hlasování o rozšíření pravomocí Evropského fondu finanční stability (ESFS) s otázkou důvěry vládě. Podle premiérky Radičové opakovaně zkrachovaly pokusy o kompromis se stranou Svoboda a Solidarita (SaS). Její šéf Richard Sulík už uvedl, že jeho stana euroval ani tak nepodpoří.
