„Nevědí, jak moc chceme žít v míru. Ale skončit válku podle podmínek Ruské federace by znamenalo, že přestaneme existovat,“ reaguje ukrajinská politička na návrhy, aby Ukrajina vyjednávala s Ruskem.
Volby do Evropského parlamentu v roce 2019 vyhrálo hnutí ANO, získalo šest mandátů. Následovala ODS se čtyřmi, Piráti a STAN s TOP 09 se třemi, SPD a lidovci se dvěma mandáty a KSČM s jedním mandátem.
Ačkoli nadále zůstává po konzervativní unií CDU/CSU druhou největší politickou silou v zemi, tempo propadu je podle odborníků rychlé. V Německu se proti krajní pravici každý den konají demonstrace.
Německé ministerstvo zahraničí odhalilo dezinformační kampaň vedenou Ruskem na síti X. „Je ostuda, že semaforová koalice problémy ve vlastní zemi nebere vážně,“ napsal jeden z falešných účtů.
Sněmovna stanovila ve středu večer na návrh vládního tábora pevný termín pro hlasování na čtvrtečních 15.00, čímž by završila první čtení sporné novely.
„Myslím si, že když nepůjdete volit, nemůžete si pak stěžovat,“ vysvětluje Virginie, že cítí hlasování jako povinnost. Jejím kandidátem je za republikány Donald Trump.
Zavedení korespondenční volby je rozsáhlým sporem mezi vládou a opozicí. Odpůrci ji považují za protiústavní, zastánci poukazují na zkušenosti z jiných zemí.
„Nemění se tvrdost Putinovy rétoriky, ale mění se objekt, na který je směřována. Nejdřív to byli teroristé, později Západ a v posledních letech je to Ukrajina,“ říká rusista Marek Příhoda.
Předseda ústavně právního výboru Radek Vondráček z ANO ve svém tříhodinovém projevu shrnul výhrady ke korespondenční volbě. Následovala série dvouminutových faktických poznámek.
Politiků, kteří by byli otevření modernějšímu pojetí, příliš mnoho strana nemá. A i kdyby ho postavila do svého čela, bude takový politik narážet na setrvačnost lidoveckých politiků v nižších patrech.
„Je to vítězství, ale současně varování od voličů, kteří už jsou trošku unavení. A vedle zahraničně-politických záležitostí rezonují i místní témata,“ popisuje sinolog Martin Hála.
Vládní návrh zákona na zavedení možnosti korespondenční volby nyní projednává Sněmovna. Nesouhlasí s ní opoziční hnutí ANO a SPD, mluví o možném ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem.
Prezident Biden má podle Klvani na své straně některé významné úspěchy a ekonomiku v celkem solidním stavu. Problém ale je, že mu to Američané nevěří kvůli vysoké inflaci.
„Rovnost by byla narušena tím, že lidé, kteří žijí v zahraničí, mají paradoxně větší možnosti než my, kteří žijeme tady,“ říká o korespondenční volbě šéf místopředseda SPD Radim Fiala.
Rok 2024 je velkým rokem pro demokracii. K volebním urnám půjdou přes dvě miliardy lidí. Při bližším pohledu ale vidíme, že demokracie naopak mizí a svoji víru v ní ztrácí zejména mladá generace.
V prezidentských volbách na Tchaj-wanu opět vyhrál kandidát Demokratické pokrokové strany. Hlavou státu se stane dosavadní viceprezident William Laj, kterého Čína označuje za potížistu a separatistu.
Pětikoalice chce prosadit, aby Češi v zahraničí mohli své hlasy do voleb zasílat poštou. Opozice je ostře proti. Mluví o možném ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.
Britský parlament novelu zákona přijal vloni v prosinci. Otevírá se tak možnost hlasovat dalším třem milionům Britů, celkově jich v zahraničí žije více než třináct milionů.
Týdny nervózního očekávání vyvrcholily. Řada Tchajwanců, kteří si právě zvolili nový parlament a prezidenta, však nemíří domů, ale na shromáždění příznivců stran, pro které hlasovali.
Americký prezident Joe Biden k volbám na Tchaj-wanu řekl, že Washingtony v souladu se svou dosavadní linií nepodporuje nezávislost Tchaj-wanu. USA ale s ostrovem udržují silné neoficiální vztahy.
„Čína má jasnou preferenci. Nelíbí se jí vládnoucí strana DPP, která označuje Tchaj-wan za nezávislý. Bez ohledu na vítěze Peking bude vyvíjet tlak,“ predikuje expertka.
Jak by měl Ústavní soud rozhodnout o stížnosti poslanců ANO, kterým se nelíbí způsob, jímž vláda v loňském roce snížila valorizace penzí? To je téma pro ústavního právníka Jana Kudrnu
Evropská komise v této věci zahájila řízení proti Praze už v roce 2012 a vůči Varšavě o rok později. Obě země tehdy uvedly, že jejich pravidla jsou v souladu s evropským právem.
Útok Hamásu na Izrael nebo prezidentské volby v USA a na Tchaj-wanu. Předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý analyzuje klíčové události v mezinárodním prostoru.