Česko rozhoduje o korespondenční volbě. Její kritici při pohledu do zahraničí nejčastěji zmiňují volby v Rakousku. Co se ale v roce 2016 stalo? Souboj o prezidentské křeslo byl vyrovnaný až do konce. Oba kandidáty nakonec dělilo ani ne 31 tisíc hlasů. Vítězství zvrátily lístky z korespondenční volby, které se sčítaly poslední. A padl verdikt, že volit se musí znovu. Problém ale nebyl v hlasech z pošty, nýbrž v nedostatcích při jejich sčítání.

Vídeň/Praha 7:00 26. ledna 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jaro v Rakousku bylo před osmi lety plné nadějí, očekávání, ale také nervozity. Přestože volby tamního prezidenta většinou neplní hlavní titulky světových médií. Tyhle byly jiné.

Do druhého kola se jako vítěz probojoval kandidát svobodných Norbert Hofer s protimigrantskou rétorikou. Muž přezdívaný „rakouský Trump“ dělal populistické straně blízké krajní pravici hlavního ideologa. Stíhal ho „zelený profesor“ Alexander Van der Bellen podporovaný Zelenými, který byl k uprchlíkům naopak smířlivý.

Rakušané tak rozhodovali mezi nacionalismem a otevřeností. Atmosféra byla velmi napjatá. Z Německa dokonce padaly narážky na Adolfa Hitlera. Televize ZDF zveřejnila na facebooku fotomontáž vídeňského řízku ve tvaru hákového kříže s popiskem: „Rakušané volí tak, jak to mají rádi na talíři, hezky dohněda.“

Sčítání v neděli 22. května končilo mimořádně vyrovnaně. Hofer ale těsně vedl. Poměr byl 51,9 procenta ku 48,1. Klíčové proto zůstávaly korespondenční hlasy, které se spočítaly až v pondělí. Média informovala o infarktovém finále.

Hlasy došlé poštou nakonec stočily vítězství k Alexanderu Van der Bellenovi. Ten vyhrál o 30 863 hlasy. Slavit ale nemohl, svobodní po prohře svého kandidáta totiž podali 150stránkovou stížnost.

Čekalo se proto na verdikt ústavního soudu, který nakonec kvůli formálním chybám poprvé v historii rozhodl, že hlasovat se musí v celé zemi znovu. Celý 175stránkový verdikt je dostupný zde.

Proč se volilo znovu?

Problém nicméně nebyl v hlasech došlých poštou, ale v nedostatcích při jejich sčítání a zveřejňování. Někteří členové volebních komisí přiznali, že obálky otevírali před stanoveným časem. V některých případech navíc hlasy sčítali lidé, kteří k tomu neměli oprávnění.

Svědci jako důvod nejčastěji označovali nedostatek času na sčítání. Nikdo ale netvrdil, že by porušení předpisů mělo jakýkoliv vliv na výsledky. Soud proto upozornil, že nejsou žádné důkazy o volebních podvodech.

Nedostatky při sčítání korespondenčních hlasů našel soud ve 14 ze 20 volebních okrsků. Ve hře tedy bylo 77 926 hlasů, což je více než rozdíl, který prezidentské volby rozhodl. Statistici nicméně označili za velmi nepravděpodobné, že by tyto problematické hlasy mohly výsledek zvrátit.

Některé volební úřady také podle soudu pochybily, když začaly zveřejňovat průběžné výsledky před uzavřením posledních volebních místností.

Rakušané šli znovu k volebním urnám začátkem prosince 2016. A dorazilo jich více než na jaře. Vítězství potvrdil Alexander Van der Bellen, a to výrazněji než napoprvé. Při dalších prezidentských volbách v říjnu 2022 pak svůj post obhájil.

Problémy s korespondenční volbou?

Sčítání korespondenční volby čelí v Rakousku dlouhodobě kritice. Důvodem je ale to, že trvá příliš dlouho.

„Rakousko není schopné sčítat hlasy z korespondenční volby ihned po ukončení voleb. Nabíhá to někdy i několik dnů. Brzdí to vyhlášení výsledků. V Německu a dalších zemích se to sčítá ihned, pokud to jde,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál politolog Lukáš Novotný z ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.

Problematické jsou podle něj také lidské chyby. „V posledních městských volbách byla chybovost asi čtyři procenta. Hlavním důvodem byl chybějící podpis na obálce. Byla to tedy formalita,“ doplňuje Novotný.

Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít