„Je dobré se na to připravit dopředu, protože by celá situace neměla trvat dlouho. Čím déle to trvá a kočka zjišťuje, o co půjde, tím víc se bude bránit,“ říká veterinární lékařka Ludmila Růžková.
„Péče o velká zvířata je časově náročná, je potřeba fyzický potenciál. Jde o práci spíše pro muže. S narůstající feminizací veterinární profese chodí na veterinu spíš ženy,“ popisuje Petra Šinová.
Pokud potřebují karlovarští majitelé ošetřit své domácí zvíře třeba v nočních hodinách, čeká je cesta do Plzně, nebo do Prahy. Ne každé zvíře ale takovou cestu zvládne.
„Chovatel oznámil veterinární správě úhyn 16 kusů různých druhů drůbeže z celkového počtu 32. Inspektoři na místě odebrali vzorky a poslali je do veterinárního ústavu na vyšetření,“ uvedl mluvčí.
Veterináři při prohlídce kytovce zjistili, že nepřijímá potravu a nefunguje mu trávení. Záchranný tým se proto rozhodl, že běluhu utratí, aby se netrápila.
V českém tisku se v úterý dočtete, že veterináři v Česku zdražují. Důvodů je několik: například zvyšování cen léků, energií a také tlak na růst mezd, píše Mf Dnes.
V halách se ještě minulý týden nacházelo 188 000 kusů drůbeže. S likvidací zbývajících ptáků začnou veterináři v úterý, několik dní se čekalo na dodávku oxidu uhličitého, kterým se slepice utrácejí.
Oblíbená turistická místa opět zaplavily davy turistů, píše Mf Dnes. Podle Lidových novin vyplácí stát miliony za škody způsobené zvířecími škůdci. Více ve výběru z médií od Radiožurnálu.
Testy letos potvrdily na kachních farmách společnosti Perena postupně 12 ohnisek ptačí chřipky. Kvůli tomu museli veterináři utratit nejméně desítky tisíc zvířat.
Veterináři upozorňují, že u chovů, kde není možné umístění ptáků v uzavřeném objektu, jsou nutná opatření, která minimalizují riziko kontaminace vody, krmiva a podestýlek trusem divokých ptáků.
Nebezpečí podle veterinářky zvířatům nehrozí. „Člověčí koronavirus nenapadá psy a kočky, může se na nich pouze pasivně přenášet,“ vysvětluje Martina Načeradská.
V Česku každoročně dostuduje na sto padesát nových veterinářů, uvádí statistiky ministerstva školství. Podle odhadů veterinární komory je to asi třikrát víc, než je na českém trhu třeba. Přesto hrozí nedostatek zvěrolékařů. Konkrétně těch, kteří se starají o hospodářská zvířata. Většina absolventů o tuto práci zájem nemá, upozorňují chovatelé. A varují, že zkušení veterináři, kteří se nebojí ušpinit si ruce například ve chlévě, postupně stárnou a odcházejí do důchodu. Ministerstvo zemědělství proto navrhlo změny veterinárního zákona, o kterých už jedná sněmovna.
Mladým veterinářům možná začínají krušné časy. Absolventů je podle profesní komory příliš a trh práce si s nimi neví rady. Místo ošetřování zvířat by třeba mohli skončit v laboratoři. Univerzita se ale brání, že nezaměstnaní jsou jen jednotlivci.
Krev můžou darovat nejen lidé, ale i zvířata. Zraněnému psovi po nehodě nebo po těžké operaci totiž může transfuze zachránit život. A takových případů se v Pardubicích stává několik za rok.
Záchranná služba pro člověka je dnes běžnou součástí zdravotní péče. Záchranka pro zvířata však obvyklá není a o jejích službách nevědí často ani dlouholetí chovatelé psů nebo koček. Vědět, na koho se obrátit, poté co se zvíře popere nebo zraní, může přitom zachránit život.
