„Náš letoun MQ-9 prováděl rutinní operace v mezinárodním vzdušném prostoru, když ho zasáhl ruský bojový letoun. Vedlo to ke zřícení a ztrátě MQ-9,“ uvedl generál amerického letectva James Hecker.
Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď minulý týden řekl, že spolu se Slovenskem by své migy mohlo Ukrajině darovat i Polsko. Některé nejsou schopné letu, podle něj Ukrajina ale stroje dokáže opravit.
Syrská státní agentura SANA uvedla, že brzy ráno nastal letecký úder a způsobil materiální škody. Za útek zřejmě stoí Izrael. Ten obvinění nekomentoval.
Starší stíhačky typu J-10 létaly spíš blíže čínskému pobřeží, zatímco stoje J-16, mnohem novější a mnohem vyspělejší stíhačky, doletěly až do oblasti na severovýchod od Prataských ostrovů.
Ukrajinský ministr zahraničí Kuleba v Mnichově také vyzval k dodávkám kazetové munice Ukrajině. Uvedl, že Ukrajina nepodepsala dohodu o jejím zákazu, a proto by vše bylo právně v pořádku
Americké letectvo v uplynulých týdnech sestřelilo celkem čtyři neznámé objekty nad svým územím. Server iROZHLAS.cz přináší odpovědi na základní otázky, které se jich týkají.
Podle bezpečnostního mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho se objekt nacházel ve výšce zhruba 12 tisíc metrů a mohl představovat nebezpečí pro civilní letadla. Trosky předmětu dopadly do amerických vod.
„Další vyzbrojování Ukrajiny nepřinese nic jiného než statisíce mrtvých. Navrhujeme, aby Národní rada vyslovila nesouhlas s jakoukoliv formou odevzdání bojových letadel MiG-29 Ukrajině,“ řekl Fico.
29 senátorů zaslalo prezidentu Bidenovi dopis, ve kterém vyjadřují znepokojení nad postojem Turecka k přihlášce. Ankara podle nich porušila memorandum o dalším postupu Švédska a Finska.
Rozhovory o případném dodání stíhaček navazují na předešlá vyjádření ukrajinských politiků. Prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve potvrdil, že Ukrajinci sní o západních stíhačkách.
Ministerstvu obrany zbývá ještě osm měsíců na dohodnutí nákupu 24 amerických letounů F-35 pro českou armádu. Podle dřívějších odhadů cena nákupu přesáhne 100 miliard korun.
„Válka budoucnosti bude o zpracování velkých objemů dat,“ vysvětluje náčelník Generálního štábu české armády Karel Řehka v rozhovoru pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz.
Když se v minulých letech hledalo, kde by mohl stát ušetřit, škrtaly se peníze pro resort obrany. V letošním novoročním projevu premiér Fiala (ODS) naopak označil rozvoj armády za prioritu své vlády.
V Evropě je zejména od začátku války na Ukrajině po stíhačkách opravdu velká poptávka. Do roku 2030 jich má v Evropě být 550 ve více než deseti zemích.
Podle japonského ministerstva obrany povedou konstrukci letounu britská společnost BAE Systems, japonská Mitsubishi Heavy Industries a italská zbrojovka Leonardo.
Letoun páté generace, americká stíhačka F-35, dle jeho slov nebyl nejdražší možností, která byla ve hře. Celkem se rozhodovalo mezi sedmi nabídkami ze čtyř zemí.
Nové nadzvukové stíhačky, nová bojová vozidla pěchoty. Armáda modernizuje. Proč už nechce létat gripeny? A co dalšího by mělo ministerstvo obrany nakoupit?
Po ruské invazi na Ukrajinu začala Bratislava připravovat předčasné ukončení provozu bitevníků ruské výroby, zatímco objednané americké stíhačky země podle dostupných informací dostane až za dva roky.
Bulharsko má v letectvu starší stíhačky sovětské konstrukce MiG-29, o jejichž zapůjčení žádal Kyjev. Pentagon však odmítl, že by stroje F-16 měly být náhradou za případně postoupené bulharské migy.
Ukrajinský parlament na twitteru uvedl, že Evropa pošle 70 bojových letounů, včetně 28 strojů MIG-29 z Polska, 12 ze Slovenska a 16 z Bulharska, od kterého získá i 14 letounů Su-25.
V českém tisku se v sobotu dočtete, že bránit stát by v budoucnu mohli taky civilisté, píše Mf Dnes. Deník Právo pak informuje o tom, že česká armáda hledá náhradu za švédské stíhačky Gripen.