„Čím víc porozumíme tomu, co se na našem území před 80 lety dělo, tím je větší naděje na lepší soužití. Ale problémy spočívají v něčem jiném,“ konstatuje novinář.
Památník stojí v místě, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. V lokalitě pak byl od 70. let minulého století vepřín, jenž stát za 450 milionů korun vykoupil.
Průvod romské hrdosti, jehož se účastnily čtyři taneční soubory i desítky obyvatel města, byl součástí oslav Mezinárodního dne Romů, který na pondělí připadá.
Kvůli nízké důvěře v instituce se také Romové málokdy brání diskriminaci. Loni proti ní k ombudsmanovi podali jen 28 podnětů, z toho polovina se týkala bydlení.
Poslanci ve středu jednohlasně přijali definici anticikanismu. „Jde o předsudky, které ve společnosti panují a ovlivňují, jaké příležitosti dáváme dětem,“ vysvětluje vládní zmocněnkyně Lucie Fuková.
Poslanci tří sněmovních podvýcborů napříč vládní koalicí i opozicí se ve středu jednoznačně shodli na přijetí definice tzv. „anticikanismu“. Jde o souhrnné označení antiromských postojů.
Několik desítek lidí se v neděli shromáždilo před Krajským soudem v Brně na protest proti zprošťujícímu verdiktu v kauze smrti mladého Roma u Brněnské přehrady. Proti rozsudku podepisovali petici.
Česká republika podléhá mezinárodní kritice za to, že k diskriminaci romských dětí ve školství stále dochází. Velké Hamry jsou pozitivním příkladem, že to jde i jinak.
„Náš problém je, že když děti integrujete, tak výnosy přijdou za desítky let. Zatímco náklady jsou okoamžité a vyžadují velké úsulí v celé lokalitě,“ vysvětluje Daniel Prokop.
Praha 3 považuje školu za segregovanou a chce vyučování přeměnit na alternativní formu vzdělávání. Podle pedagogů se ale děti a jejcih rodiče do nového systému nebudou schopní zapojit.
Definice podobně jako antisemitismus pojmenovává specifickou formu projevů rasismu, kterému Romové čelí kvůli svému etnickému původu, kultuře nebo životnímu stylu.
Podle vnitra osobnosti antisystémového hnutí nenabízí žádný konkrétní politický program, jen zveřejňují zavádějící informace, konspirační teorie, případně výhrůžky nebo páchají trestnou činnost.
Při incidentu loni v červnu bodnul muž z Ukrajiny Roma, který kvůli zranění zemřel. Vražda následně vyvolala napětí mezi romskou komunitou a Ukrajinci.
Za potyčku ze začátku prázdnin dostali Romové trest obecně prospěšných prací ve výměře 150 a 200 hodin. Ukrajinci soud uložil podmíněný trest sedmi měsíců se zkušební dobou jeden a půl roku.
Soud významně navýšil odškodné zejména pro děti z rodiny, která se musela vystěhovat do Vlčic na Jesenicku. Dům byl kvůli absenci jakékoliv výbavy a jeho stavu neobyvatelný.
Na romského zpěváka Jana Bendiga vysypal neznámý muž pytlík mouky. A zároveň na něj měl zakřičet: „Cikáne!“ Bendig uvedl, že ho incident mrzí. „Chvíli po incidentu mě to totálně zlomilo,“ přiznal.
„Člen Čhavorenge znamená vzor. Každé dítě má zodpovědnost být vzorem, chodit do školy, nesmí mít zameškané hodiny, musí se dobře učit," popisuje Ida Kelarová.
„Navzdory tomu, že Romové jsou největší etnická minorita v Evropě, tak stále máme problémy v rovném přístupu ke vzdělání, práci a obecně bytí. Samotní Romové často hledají identitu,“ říká režisérka.
Ve slovenské vesnici Telgárt pod Nízkými Tatrami vyhořela v červenci část romské osady a sto dvacet lidí se ocitlo na ulici. Obec jim zajistila vojenské stany, ve kterých ale žijí dodnes.
Manžele již soudy za napadení pravomocně potrestaly. Stanislav Pumprla dostal 14 měsíců s podmíněným odkladem na tři roky, jeho žena Petra dostala dvanáctiměsíční trest se zkušební dobou na dva roky.
Matovičovi se taktika vyplatila. Hlasy z romských osad a sídlišť mu pomohly zachránit pošramocenou politickou kariéru. V 16členném poslaneckém klubu zasednou čtyři romští poslanci.
Česko si ve zprávě komisařky Rady Evropy vysloužilo i pochvalu. A to za dobře zavedený systém ochrany lidských práv, přijetí ukrajinských uprchlíků a snahu ratifikovat Istanbulskou úmluvu.