Pro vyhnání Němců ze zemí střední a východní Evropy po 2. světové válce podle Merkelové neexistovalo morální ani politické ospravedlnění, i když tehdejší události byly následkem nacistické diktatury.
Ve čtvrtečním tisku se dočtete, že až stovky Němců získaly v Česku řidičský průkaz podvodem. Píše to Mladá fronta DNES. Čeští lékaři podle Práva stále musí posílat informace o pacientech poštou.
Belgičané ji považovali za nedobytnou, nakonec ale pevnost Eben-Emael vydržela jen pár minut. Její tvůrci totiž neočekávali útok ze vzduchu. Osudnou se jí stalo fotbalové hřiště.
Oběti ostravského internačního tábora Hanke připomene zřejmě ještě letos pamětní deska. Vedení města kvůli tomu zřídilo pracovní skupinu, která formu připomínky navrhne. Po válce bylo v tomto provizorním vězení pro Němce a údajné kolaboranty umučeno a popraveno více než 230 lidí.
Bývalý šéf komunistů Milouš Jakeš a někdejší komunističtí premiéři Lubomír Štrougal a Peter Colotka patří mezi 67 českých a slovenských občanů, kteří čelí trestnímu oznámení kvůli zabití pěti německých občanů na československých hranicích v době komunismu. Oznámení podala Platforma evropské paměti a svědomí německému nejvyššímu státnímu zástupci.
DFC Prag býval jedním z nejsilnějších fotbalových klubů ve střední Evropě, ale kvůli fašistickému režimu musel skončit. Teď více než sedmdesát let po válce vzniká znovu. Na soupisce bude mít místo toho děti ze zdejších německých škol, které budou za jeden z nejsilnějších klubů předválečné doby v nové éře nastupovat.
Lidé v Protektorátu Čechy a Morava začali 5. května 1945 léta potlačovanou nenávist k německým okupantům projevovat veřejně. Odstraňovali německé nápisy a nacistické symboly a vyvěšovali české vlajky. A Český rozhlas od šesti hodin ráno vysílal jen česky. Po půl jedné se pak ozvala památná slova, která odstartovala Pražské povstání.
Pro třetinu Němců je při vybírání dovolené nejdůležitějším kritériem bezpečnost turistické destinace. Vyplývá to z průzkumu společnosti Emnid. Důvodem je napjatá bezpečnostní situace v některých turistických regionech.
Ústečtí historici dnes začali zkoumat, co obsahuje zhruba stovka balíků takzvaného sudetského pokladu. Jde o věci, které po válce schovala rodina Schlattnerů na půdě vily v Libouchci na Ústecku. Na skrýš upozornil syn Rudi, kterému bylo tehdy 13 let. Nechtěl, aby předměty zůstaly zapomenuté.
V Českém ráji je několik masových hrobů, ve kterých leží podle hruboskalské kroniky desítky Němců. Údajně byli zastřeleni bez soudu na konci 2. světové války. Místní lidé o masakru z 8. května 1945 u zámku Hrubá Skála vědí. O smrti dvaačtyřiceti lidí ale mluví jen velmi neradi. Veřejně to udělal až archivář ze Semil Pavel Jakubec. O zabitých Němcích se letos dočetl ve farní kronice, když hledal úplně něco jiného.
Přesně před 70 lety podepsal prezident Edvard Beneš jeden z nejdiskutovanějších dokumentů československé historie. Šlo o dekret, na základě kterého přišli Němci, Maďaři a takzvaní zrádci o majetek. V následujícím roce jim stát zabavil asi 2,5 milionu hektarů zemědělské půdy. Většina Němců pak musela Československo opustit úplně. Právě tyto předpisy vyvolávají dodnes debaty a spory.
Přípravě na důležité akce se fotbalové týmy rády věnují v klidu a daleko od zvídavých očí soupeřových vyzvědačů. Čeští a němečtí reprezentanti do 21 let ale tentokrát hru na schovávanou vynechali. Před mistrovstvím Evropy, kde budou za 18 dní stát proti sobě v zápase pražské skupiny A, trénují v rakouských Alpách kousek od sebe.
Město Brno lituje takzvaného brněnského pochodu smrti po konci druhé světové války v Evropě. Zastupitelé proto v úterý schválili takzvanou Deklaraci smíření a společné budoucnosti. Dokument, který odmítli podpořit komunisté, ČSSD i ODS, má uctít všechny oběti pochodu z 30. května roku 1945.
Umělecká díla zabavená po druhé světové válce Němcům jsou k vidění na zámku Krásné Březno. Výstava Skryté poklady ústeckých vil představuje artefakty, o které Němci přišli po válce na základě Benešových dekretů. Většinu děl uvidí lidé vůbec poprvé. Mezi nejstarší patří dva velké portréty chlapců z rodu Kolovratů ze začátku 17. století.
Devět měsíců vězení a k tomu tři rány rákoskou dostanou dva mladí Němci za to, že posprejovali soupravu metra v Singapuru. K tomu ještě musejí zaplatit pokutu přesahující v přepočtu 35 tisíc korun.
Ve věku 93 let zemřel v pátek bývalý osvětimský vězeň a někdejší šéf svazu politických vězňů Oldřich Stránský. Přestože ho nacisté připravili o celou rodinu a on sám prošel pěti koncentračními tábory, usiloval o usmíření Čechů a Němců.
Krkonošská střediska očekávají tento víkend příjezd německé klientely. Zatímco začátkem léta to byly hlavně české rodiny, od tohoto víkendu budeme slýchat na horách němčinu, ale i holandštinu nebo vlámštinu. Ceny přitom stále zůstávají nižší.
Do Herlíkovic v Krkonoších přijelo na dvacet pamětníků a potomků Němců odsunutých z tamních chalup. Svolalo je občanské sdružení Přátelé Herlíkovic. Cílem je připomenout, co se po válce v Krkonoších stalo.
Německo dnes nastoupí v osmifinále mistrovství světa ve fotbale proti Alžírsku v jihobrazilském Porto Alegre. A právě Německo se tam může cítit víc jako doma než na severu Brazílie, kde doposud hrálo a kde má tréninkový kemp. Dokonce by ve spolkovém státě na samém jihu země mohli němečtí hráči promluvit s obyvateli i rodným jazykem.
Policie dnes v Rudníku začne hledat hroby pěti tamních Němců, kteří byli v obci zavražděni po druhé světové válce. Přes místo, kde jsou pohřbeni, má totiž vést cyklostezka, proto vedení obce muselo oslovit policii, aby těla vyzvedla a případem se začala zabývat.
Policisté otevřeli téměř 70 let starý případ. Těsně po druhé světové válce bylo v Rudníku na Trutnovsku zastřeleno pět Němců a jejich těla uložena do hromadného hrobu. Dlouhá desetiletí vraždu nikdo neřešil, teď chce ale Rudník na místě postavit cyklostezku.
Přesně před 75 lety napochodovala nacistická vojska do centra Olomouce, českého města s početným německy mluvícím obyvatelstvem i silnou a úspěšnou židovskou menšinou. Z radnice visely hákové kříže a v noci ozářil oblohu obrovský požár. Nacisté zapálili olomouckou synagogu. První okamžiky německé okupace v Olomouci připomíná Blanka Mazalová.
Zábavní pyrotechnika z tržnic v českém pohraničí nemá mnohdy potřebná povolení. Proto se bavorská policie rozhodla zasáhnout. Zpřísnila kontroly a pomocí plakátů varuje Němce před rizikovou pyrotechnikou.
Jesenický archiv získal cenná svědectví o předválečném životě v okolí Vidnavy, kdysi správního centra regionu. Potomci rodáků se chtěli písemností zbavit. Rušili muzeum založené jejich předky a nevěděli, co s vystaveným materiálem. Naštěstí si řekli o radu jesenickým archivářům. Nejstarší dokumenty jsou z 18. století. A pro historiky mají obrovskou váhu, příliš mnoho se po Němcích, po jejich odsunu, nedochovalo.
Mezi Němci upadá zájem o Jesenicko. Jezdí jich čím dál méně. Generace původních obyvatel, která musela po 2. světové válce odejít, pomalu vymírá. A její potomci už tak silnou vazbu k rodnému kraji svých předků nemají.
Minulý týden byl na Staroměstské radnici slavnostně zahájen už jubilejní 20. ročník Letní školy češtiny. Zahraniční studenti středního věku se pravidelně sjíždějí do hlavního města, aby se naučili český jazyk. Zhruba 40 účastníků rozdělených do šesti tříd tak celé léto pečlivě procvičuje pravopis a slovní zásobu.
