Policie oznámila, že mladíka podezřelého z útoku zadržela ve spolupráci s polskou kontrarozvědkou ABW. „Byl naprosto překvapený, nechtěl mluvit, své motivy neprozradil,“ řekl policejní mluvčí.
Křesťanský antisemitismus napáchal v historii tolik zločinů, že se z nich církev bude muset vyznávat celá staletí. A z tohoto temného podhoubí vyrůstá i současná averze vůči Židům.
„Kdo nesdílí naše hodnoty, nemůže získat německý pas,“ uvedla ministryně vnitra Faeserová. Antisemitismus, rasismus a jiné formy pohrdání vylučují získání občanství. Toto se vůbec nebude tolerovat.“
Přežila ghetto v Terezíně, deportaci do Osvětimi-Birkenau a pobyt v několika dalších vyhlazovacích táborech. Letos 8. února zemřela v Praze ve věku 93 let Evelina Merová.
Ve Francii se loni prudce zvýšil počet protižidovských činů a dosáhl nového rekordu. Stoupl ze 436 v roce 2022 na 1676. Důvodem může být teroristický útok palestinského Hamásu na Izrael.
Izraelský velvyslanec v Německu uznal, že antisemitismus není problémem jen v Německu. V narážce na jeho historii ale vzkázal, že zrovna v této zemi se s ním musí bojovat s o to větší vervou.
„Co se stalo v Americe, je hodně poučné i pro nás,“ naznačuje Tomáš Koblížek z Akademie věd. „Amerika si opravdu prochází velmi složitým obdobím, pokud jde o svobodu slova.“
Podle policejní zprávy chlapcův příspěvek na platformě obsahoval plány a mapy synagogy, které pravděpodobně vytvořil společně s dalším neznámým člověkem se sídlem ve Washingtonu.
Protižidovské nápisy se na bistru objevily koncem října. Na třech barevných listech papíru byly nejprve u vchodu do občerstvení, později je muž původem z Turecka přesunul dovnitř.
Hlava ruského státu Vladimir Putin vedle pochvaly politiků prohlásil, že útočení na Ukrajinu neskončí do chvíle, než Rusové dosáhnou svých cílů, kterými jsou denacifikace a demilitarizace.
Poslanec Grzegorz Braun řekl, že se za své chování nestydí. Později od řečnického pultu prohlásil, že „není možné, aby se v polském Sejmu odehrávaly akty talmudického kultu“.
Desítky tisíc Francouzů v neděli protestovaly v Paříži a v dalších městech proti antisemitismu. Víkendovou demonstraci má za sebou i Londýn, tam se v sobotu vydal do ulic průvod na podporu Palestiny.
V souvislosti s izraelsko-palestinským konfliktem už policie zahájila úkony trestního řízení pro projevy antisemitismu ve 14 případech. Policisté monitorují i shromáždění, někdy je doprovází arabisté.
Současné projevy nenávisti vůči Židům se ale od minulého století liší. Ve většině případů se přesunuly do virtuálního prostředí a přešly na dehonestaci židovského národa.
Francouzská vláda v neděli oznámila, že za poslední měsíc nastala „exploze“ antisemitských činů. V celé zemi eviduje 1040 antisemitských činů a 486 zatčených, z nichž bylo 102 cizinců.
I u nás existuje relativně silný odpor vůči Židům. Podle studie Masarykovy university z roku 2017 by skoro pětina Čechů nechtěla mít za sousedy židovskou rodinu.
„Nadšený z toho nejsem. Byla možnost v tomto případě udělat ‚tytyty‘, tohle se tady nedělá. Doufejme, že to utichne,“ řekl předseda plzeňské židovské obce Jiří Löwy.
Zdánlivě klidná hladina evropského veřejného prostoru se pro někoho překvapivě, kdo žije v přesvědčení, že Evropa vystřízlivěla zkušeností s holokaustem, opět vzdouvá vlnami protižidovské nenávisti.
V ruském Dagestánu vtrhly stovky mužů na letiště a hledali pasažéry z Tel Avivu. Protiizraelský protest si vyžádal několik zraněných, šedesát osob bylo zadrženo. Jaké je pozadí těchto událostí?
Protižidovské akce mají ve Francii různou podobu. Televize BFM v úterý informovala například o tom, že se na předměstí Paříže objevily na několika místech Davidovy hvězdy.
Aktivisté, kteří v Česku vystupují veřejně ve prospěch Izraele, jsou podle Turečka daleko zručnější než ti, kteří vystupují ve prospěch palestinského pohledu na věc.
Je to paradox, že zrovna Německá spolková republika čelí v těchto dnech výbuchům antisemitismu z řad těch, kterým po desetiletí skýtá na svém území bezpečné útočiště před válkou a terorem.