Ukrajinci prohrávají, Západ musí rychle dodat zbraně. Jinak budou ‚Putinovým odrazovým můstkem‘
Ukrajina teď zažívá existenční ohrožení srovnatelné pouze se situací bezprostředně na začátku invaze v únoru 2022. Rozdíl je v tom, že zlepšení poměrů je v současnosti nepravděpodobné, alespoň z krátkodobého hlediska. V analýze pro akademický server The Conversation na to upozorňují Stefan Wolff z Univerzity v Birminghamu a Tetyana Malyarenková z Národní právnické akademie Oděské univerzity. Tématu se věnuje pořad Svět ve 20 minutách.
Podle ukrajinského vrchního velitele Oleksandra Syrského se podmínky na frontě výrazně zhoršily. O případné ukrajinské porážce veřejně hovoří i lidé jako bývalý velitel štábu britských spojených sil generál sir Richard Barrons. Serveru BBC nedávno řekl, že Ukrajina může letos válku prohrát, protože může mít pocit, že nemá šanci zvítězit.
„Až se Ukrajina dostane do tohoto bodu, proč by lidé chtěli dál bojovat a umírat, jen aby bránili neubránitelné?“ cituje generála BBC. Od Barronse to může být způsob, jak přimět Západ, aby napadené zemi rychleji poskytl další vojenskou pomoc.
Skutečnost, že generální tajemník NATO Jens Stoltenberg veřejně připouští, že k ukončení války Ukrajina bude muset jednat s Ruskem a rozhodnout se, „na jaké kompromisy je ochotna přistoupit“, jasně naznačuje, že se situace nevyvíjí dobře.
Nasazení pozemních dronů na frontové linii je na spadnutí. Zvažují je jak Rusko, tak Ukrajina
Číst článek
Má to několik důvodů, rozebírají je v analýze pro akademický server The Conversation Stefan Wolff z Univerzity v Birminghamu a Tetyana Malyarenková z Národní právnické akademie Oděské univerzity.
Zhoršující situace na frontě
Prvním je zhoršující se situace na frontě. Ukrajině chybí jak vojáci, tak vybavení a munice, aby udržela bojovou pozici proti Rusku. To se v dohledné době nezmění. Nový ukrajinský mobilizační zákon byl schválen teprve nedávno. Výcvik, rozmístění a integrace nových jednotek na frontě bude nějakou dobu trvat.
Dalším faktorem je, že ruská ekonomika je odolná vůči západním sankcím a díky válce zažívá hospodářský růst. Kromě dodávek technologií dvojího užití z Íránu a Severní Koreje, včetně elektrických komponentů a obráběcích strojů pro výrobu zbraní, Rusy zásobuje také Čína.
Moskva si navíc dokázala vyrobit spoustu vlastního vybavení a munice. Velká část vojenského materiálu se vyrábí v zařízeních mimo dosah ukrajinských sil. To sice neznamená, že je s ruskými zásobami vše v pořádku, ale jsou lepší než to, co má k dispozici samotná Ukrajina bez západní podpory.
Ukrajina je blíž americké pomoci. Dolní komora Kongresu schválila balík za skoro 1,5 bilionu korun
Číst článek
Proměnlivá bojeschopnost Ukrajiny stále více nahrává Rusku. Kreml tak mohl přijmout strategii postupného oslabování ukrajinské obrany podél fronty, a to zejména v Donbasu, kde Rusko v posledních několika měsících vyvíjí tlak.
Charkov je také problém
Seskupení ruských sil za hranicí u Charkova je další problém. Druhé největší ukrajinské město se v posledních několika týdnech stalo terčem stále častějších ruských útoků, kvůli nimž musely být povinně evakuovány tři okresy v regionu.
Pokud nedojde k náhlému zhroucení velké části ukrajinských obranných pozic, je masivní ruský postup v dohledné době nepravděpodobný. Součástí toho, o co se Rusko nyní snaží při svém rozsáhlém postupu proti ukrajinské obraně, je ale hledání slabých míst, kterých by mohlo využít při větší ofenzivě později na jaře nebo začátkem léta.
Nejoptimističtější scénář předpokládá rychlé zvýšení vojenské podpory pro Ukrajinu ze strany západních spojenců. Tato podpora by měla zahrnovat munici, systémy protivzdušné obrany, obrněná vozidla a drony.
Ukraine have pushed back Russia's Black Sea fleet to open up the supply of grain.
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) April 21, 2024
The reopening of ports in the Black Sea has meant an increase in agricultural exports, with December 2023 seeing the most produce exported since Russia's 2022 invasion.
🇺🇦#StandWithUkraine🇺🇦 pic.twitter.com/TZIy58yaUq
Zároveň by se západní obranný průmysl, zejména v Evropě, měl přesunout na podobnou válečnou úroveň jako ten ruský. Situace podél frontové linie by se tak mohla stabilizovat, a ruské síly by nedosáhly na velké územní zisky.
Pokud by v létě došlo k velké ruské ofenzívě, situace by přinutila Kyjev k nevýhodnému kompromisu. Vedle ukrajinské porážky by to znamenalo také ponížení Západu a pravděpodobné rozštěpení dosud relativně jednotné podpory Kyjeva.
Za těchto okolností by jakékoliv kompromisy, které by Rusko vnutilo Ukrajině, byly nejspíše pouhým odrazovým můstkem pro další Putinovy plány, varují závěrem autoři analýzy na platformě The Conversation Stefan Wolff a Tetyana Malyarenková.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Svět ve 20 minutách, připravily Alžběta Jurčová a Tea Veseláková.
