Stará vs. nová Evropa. Členské země se ke vstupu Ukrajiny do EU staví rozporuplně
Nad evropskými perspektivami Ukrajiny se ve své analýze zamýšlí dopisovatel ruské redakce BBC Jurij Žigalov. Minulý týden v Bruselu sledoval průběh summitu Evropské rady, během něhož byla zahájena přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem.
Tento krok má především velký symbolický význam, protože ukazuje, že Evropská unie vstupuje do hry jako globální hráč a bere do svých rukou osud evropského kontinentu. Žigalov však zároveň upozorňuje, že pro sedmadvacítku to prozatím neznamená žádné praktické závazky.
Pravidla přístupových jednání jsou dnes taková, že se dají vést v podstatě donekonečna. K rozšíření Unie a přijetí nových členů zkrátka obvykle dochází teprve, když nastane ten správný historický okamžik a kdy je pro to všeobecná politická vůle.
Na úrovni politických elit v kuloárech byla cítit vůle Evropskou unii rozšířit. Až bude na jaře stanoven rámec a nastane reálné vyjednávání, bude to pro Kyjev stejně jako pro Kišiněv znamenat velmi citelný posun.
Obě země totiž získají přístup k řadě evropských programů financování. Bude to také znamenat daleko užší politický dialog s evropskými partnery. A konečně – půjde i o silný stimul k provádění reforem.
Poněkud rozporuplně se na perspektivu vstupu Ukrajiny do Evropské unie dívají sami obyvatelé členských zemí. Jak ukazují nedávné průzkumy veřejného mínění, „stará“ a „nová“ Evropa mají na věc zcela rozdílný pohled.
Pro a proti
V zemích, které se k unijnímu bloku připojily relativně nedávno, má vstup Ukrajiny většinovou podporu. Oproti tomu například v Německu nebo Francii se obyvatelstvo k takové perspektivě staví rezervovaně: podpora se pohybuje jen kolem 30 procent.
Místo ‚trollí farmy‘ dva šikovní lidé. Už nestačí jen přepočítat prsty u vygenerované fotky, říká expertka
Číst článek
Nejednotnost Evropy ohledně vyplacení padesátimiliardové pomoci Ukrajině i nedávné zablokování jejího financování ze strany amerického Kongresu mohou zemi rychle dostat do finanční tísně. Jde o špatný signál zejména v symbolické rovině.
Západ v poslední době projevuje známky únavy a začíná se zdát, že vyčkávací strategie se Putinovi vyplácí. Ale rozhodnutí zahájit přístupová jednání znamená, že si Evropská unie uvědomuje, jak důležitou geopolitickou, ekonomickou i hodnotovou roli Ukrajina pro „starý kontinent“ hraje, uzavírá Žigalov svou analýzu na webových stránkách ruské redakce BBC.
Mnohem skeptičtěji se na schopnost a vůli Evropské unie podporovat Ukrajinu dívá komentátor polského deníku Rzesczposplita Jędrzej Bielecki. Nebýt Spojených států a prezidenta Joea Bidena, Vladimir Putin by podle něj Ukrajinu dávno porazil.
Lídři sedmadvacítky se v Bruselu sešli ve chvíli, kdy se Biden marně snažil dotlačit americký Kongres k tomu, aby schválil nezbytný šedesátimiliardový balík pomoci Ukrajině. Šance Bílého domu, že se finanční pomoc podaří prosadit, se stále zmenšují.
Dvacet eur na každého
Úkol podpořit východního souseda tak na sebe bude muset vzít Evropská unie. Převzít finanční i jiné závazky musí tím spíše, že za oceánem se blíží prezidentské volby, jejichž favoritem je Donald Trump. Hrozí, že bez potřebných financí se fronta pod tlakem Ruska zhroutí a ukrajinský stát zkolabuje.
Evropská unie se chystá udělat strašlivou chybu, řekl Orbán. Připojení Ukrajiny opět nepodpoří
Číst článek
Dohodu o výplatě padesátimiliardového příspěvku Ukrajině přitom minulý týden neblokoval jen Viktor Orbán. Odpor kladly také země jižní Evropy. Ty využívají příležitosti a snaží se vynutit si prostředky na ochranu vnitřních hranic Unie.
Jak uvádí autor komentáře, příspěvek Ukrajině na příští čtyři roky by představoval pouhých dvacet eur na každého obyvatele Evropské unie. Dodává, že s ohledem na možné následky Putinova vítězství je to opravdu málo.
Přitom v minulosti, když Evropa opravdu chtěla, byla schopná bleskurychle uvolnit daleko větší prostředky. Stalo se to v roce 2012 prostřednictvím Evropského stabilizačního mechanismu nebo před dvěma lety s fondem pro překonání důsledků pandemie.
Tehdy se Evropané polekali, že přijdou o své úspory nebo zdraví. Dnes se jim ale zdá, že se jich ukrajinské záležitosti bezprostředně netýkají. Třebaže vstup Ukrajiny do Evropské unie je ještě velice vzdálenou perspektivou, už teď o něm má 72 procent Rakušanů či 71 procent Francouzů vážné pochybnosti.
Stále pravděpodobnější je navíc scénář, v němž se Ukrajinci vysněného členství nikdy nedočkají. A to i v případě, že začnou vést seriózní přístupová jednání. Turecko je vede už téměř dvacet let a ke vstupu do Evropy má dnes dál, než když s nimi začínalo.
Některé země jako Rakousko nebo Maďarsko navíc požadují, aby bylo před Ukrajinou do Evropské unie přijato šest zemí západního Balkánu. Ty o vstup usilují už dvacet let a je pravda, že Brusel je zanedbává. Ale ani ony samy neudělaly příliš pro to, aby splnily unijní podmínky.
Konečně i sám Vladimir Putin má nástroje, pomocí kterých může rozšíření Unie o Ukrajinu zablokovat. Stačí udržovat nestabilitu na ukrajinských hranicích a perspektiva evropské integrace Ukrajiny se rozplyne v neurčitu, uzavírá komentář na stránkách polského deníku Rzeczpospolita Jędrzej Bielecki.
Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií pro vás připravil Jan Machonin.
