Zachová si Tchaj-wan nezávislost, nebo se přivine zpátky k Číně? Napoví prezidentské volby
Tchaj-wan je ostrovní demokracie, která se nachází ve stínu Číny, obrovitého autoritářského souseda. Jakým směrem se bude ubírat, rozklíčují sobotní prezidentské a parlamentní volby na Tchaj-wanu. Jejich výsledek přitom ovlivní nejen dění na ostrově, důsledky bude mít na širší geopolitický obraz. Ať už kvůli možnému nárůstu napětí v regionu, nebo americko-čínskému obchodnímu soupeření.
Průběh tchajwanských voleb pozorně sleduje Komunistická strana Číny, jejíž vůdci si ostrov dlouhodobě nárokují jako součást svého území. Do rázu předvolební kampaně se tak vložil i čínský prezident Si Ťin-pching. V novoročním projevu vystoupil s výrokem: „Sjednocení vlasti je historicky nevyhnutelné.“
Blízko Tchaj-wanu přelétala čínská vojenská letadla. Ostrov čekají prezidentské a parlamentní volby
Číst článek
O křeslo tchajwanského prezidenta usilují tři muži. Uchází se o hlasy 23 milionů lidí, kteří přijdou volit už tuto sobotu. V průzkumu z konce prosince vede Laj Čching-tche z Demokratické pokrokové strany, který podporuje úplnou nezávislost Tchaj-wanu a vymezení se vlastní identity vůči Číně.
Původním povoláním lékař a posléze politik Laj sám sebe dříve označoval za „praktického pracovníka pro nezávislost Tchaj-wanu“ a prezentoval plán založený na čtyřech pilířích, který má narovnat vztahy s Čínou.
Lajova vyjádření přirozeně vzbuzují nelibost Pekingu, během kampaně však tak ostrou rétoriku nepoužíval. Poukazoval na to, že je zásadní zachovat status quo, zároveň však vybídl čínské vedení k jednání o rovnosti a důstojnosti, což se opět nesetkalo s nadšením. Laj byl označen za „válečného štváče a ničitele míru mezi státy průlivu“.
Druhou pozici v předvolebních modelech obsazuje Chou Ju-ih z Kuomintangu, který zastává opačný názor. Jeho hesla volají po smířlivějších vztazích s Pekingem.
Chou je šéf hlavní opoziční strany na Tchaj-wanu, populární starosta města Nová Tchaj-pej a bývalý policista. Obviňuje Demokratickou pokrokovou stranu, že provokuje Čínu, on místo toho prosazuje „mírové vztahy“ a posílení obrany. K nim by mělo dojít díky otevřenému dialogu a posilování hospodářských a sociálních vazeb.
Buď, anebo?
Zatímco první a druhý muž si rozdělují po třetinové podpoře potenciálních voličů, třetí kandidát s 20 procenty lehce ztrácí. Tchajwanskou lidovou stranu v prezidentských volbách reprezentuje Kche Wen-če. Jeho strana byla založena teprve v roce 2019, nominace a název však napovídají, že se vyslovuje pro udržení co možná největší míry nezávislosti a jejího posilování.
Ve vztazích s Čínou prosazuje tzv. střední cestu a mluví o sobě jako o „pragmatické volbě“. Kritizuje Demokratickou pokrokovou stranu za přílišné nepřátelství a kárá Kuomintang za přílišnou ústupnost.
Po osmi letech ve funkci končí prezidentka Cchaj Jing-wen, stejně jako lídr předvolebních průzkumů i ona je straničkou pokrokové strany a proslula rázným postojem vůči Číně. Dosud žádná politická strana na Tchaj-wanu nebyla nikdy zvolena na tři funkční období. Pokud by Laj získal další mandát, bylo by to v 27leté demokratické historii ostrova bezprecedentní.
„Obě strany (Demokratická pokroková strana i Kuomintang) spolu soupeří pouze ideologicky, ale pro mě není reálná ani nezávislost, ani sjednocení a náš život se nezlepšil bez ohledu na to, která strana byla u moci. “
Třicetiletý státní úředník (pro CNN)
Možná eskalace
Kolem Tchaj-wanu je napětí. Odborníci upozorňují na to, že místo představuje oblast dalšího pravděpodobného konfliktu.
Po napadení Ukrajiny jsme počítali, že čínská invaze přijde do několika týdnů, popisuje tchajwanský voják
Číst článek
Vojenské aktivity v blízkosti Tchaj-wanu v posledních letech výrazně vzrostly. Čína rozvíjí bojové schopnosti a výrazně investuje do armády. Navíc do své vojenské strategie začlenila nové technologie pro „inteligentní“ válčení, využívá hybridních hrozeb a podobně.
Špatná zpráva pro globální ekonomiku: pokud by vypukl konflikt mezi Čínou a Tchaj-wanem, došlo by k výraznému narušení dodavatelských řetězců, zejména v oblasti polovodičů. Ostrovní demokracie je totiž světovým lídrem v jejich výrobě, na její bedra spadá až 65 procent produkce polovodičů a 90 procent nejmodernějších čipů. Podle agentury Bloomberg by případný čínský útok způsobil škodu v hodnotě jeden bilion dolarů (zhruba 22,5 bilionu korun).
TCHAJ-WAN
Ostrovní země, která má vlastní prezidentku, měnu i pasy. Čínská lidová republika pokládá Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii.
Klíčovým bodem je Tchajwanská úžina, která odděluje ostrov od pevninské části Číny. Z Tchaj-wanu to činí nejen regionálního, ale také globálního hráče v ekonomice a bezpečnosti.
I přes čilé politické vztahy a obchodní výměnu, nemá Česko navázány diplomatické styky s Tchaj-wanem, tedy ho za samostatný stát neuznává.
Tchaj-wan také zůstává největším zdrojem napětí mezi Čínou a USA. Spojené státy jsou hlavním mezinárodním podporovatelem ostrova a dodavatelem zbraní, a vztahy mezi oběma světovými velmocemi jsou již několik let napjaté.
Zhoršení nastalo zejména po poslední výměně v Bílém domě, tedy s nástupem demokratů v čele s Joem Bidenem. Ten ostatně v květnu 2022 prohlásil, že USA v případě potřeby přijdou bránit Tchaj-wan. Peking se vůči takovému vyjádření ohradil, protože z jeho pohledu došlo k porušení svrchovanosti a odklonu od politiky jedné Číny, ke které se Spojené státy zavázaly.
Vztahy se ještě víc zhoršily poté, co na oficiální návštěvu Tchaj-wanu dorazil americký představitel. Administrativu reprezentovala předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.
Cesta ven
Podle posledního průzkumu, který provedla tchajwanská Rada pro záležitosti pevninské Číny v říjnu 2023, se více než 60 procent respondentů vyslovilo pro zachování současného stavu na dobu neurčitou, zatímco necelých sedm procent podpořilo okamžité nebo případné sjednocení s pevninskou Čínou.
Zásah Pekingu proti politickým svobodám v Hongkongu jen prohloubil obavy mnoha lidí, že demokratická kultura Tchaj-wanu nebude mít pod vládou čínských komunistických vůdců dlouhého trvání.
„Cíl anektovat Tchaj-wan je dlouhodobou politikou Komunistické strany Číny a žádný tchajwanský prezident ji nebude moci změnit,“ není příliš optimistická sedmadvacetiletá právnička.
