Jourová: Ukrajina by se měla přiblížit ke členství v EU. Na reformách pracovala už před válkou
Případů ukrajinských dětí deportovaných na území Ruské federace je podle ukrajinských zdrojů skoro 20 tisíc. Mezinárodní trestní soud vydal této věci zatykač na Vladimira Putina a zmocněnkyni pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovovou. „Nemyslím si, že Rusko uzná autoritu soudu, ale důležité je, že taková autorita existuje,“ zdůrazňuje eurokomisařka Věra Jourová (ANO) s tím, že ruské zločiny od začátku invaze vyšetřuje celá řada institucí.
Evropská komise podle Věry Jourové (ANO) hodlá za podpory dalších mezinárodních institucí včetně OSN a Mezinárodního červeného kříže vyvinout tlak na Rusko, aby přestalo s deportacemi a adopcemi dětí, které jsou během válečného stavu striktně zakázány, a aby Rusko umožnilo návrat dětí k rodičům a do míst, kde vyrůstaly.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise
„Zatím se z těch 16 tisíc dětí, které byly zavlečeny do Ruska k adopci a následné rusifikaci, vrátilo jen asi 360. Takže úspěch je nevalný,“ připouští místopředsedkyně Komise.
Unie zároveň plánuje obnovu Ukrajiny po válce, která, jak Jourová doufá, skončí spravedlivým mírem pro Ukrajinu a stažením okupantů. K tomu je potřeba maximální vojenská podpora ze strany spojenců, na niž stále jsou k dispozici peníze i ochota řešit problémy se slibovanými dodávkami munice.
Řeší se prý i spory o dovoz ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů. Podobné zákazy jsou prý proti evropským pravidlům, zároveň je ale pro zemědělce připravena pomoc a zásadní je, aby fungoval tranzit ukrajinských potravin do cílových zemí, zejména do Afriky.
Julie z Petrohradu pomáhá v Plzni ukrajinským uprchlíkům. ‚Po válce budu řešit vztah k Rusku,‘ říká
Číst článek
„Pomáháme, seč nám síly stačí, ale nesmí to být za cenu nějakých velkých drastických zásahů do naší ekonomiky, což je tato situace,“ konstatuje.
Ukrajina v Unii
Podle prezidenta Petra Pavla by Evropská unie měla ještě během letošního roku zahájit přístupové rozhovory s Ukrajinou.
„S tím souhlasím a myslím, že nejsem sama. Měla by být oceněna velká snaha Ukrajiny o pokračování v reformách. Neznamená to, že vstoupí ještě letos, ale že se posune o další schůdek na schodišti vedoucím k plnému členství,“ uvádí Jourová.
Podotýká přitom, že země už několik let provádí požadované reformy v justici a v oblasti boje s korupcí.
Kreml chtěl v Německu vytvořit koalici, která by se stavěla proti podpoře Ukrajiny, zjistil americký deník
Číst článek
„Ukrajina měla a má problém s korupcí a já pevně věřím, že ty reformy, které po nich Unie chce, mohou velmi posílit ten boj proti korupci. Ostatně prezident Zelenskyj mnohokrát řekl, že se ty reformy nedělají kvůli Evropské unii, ale kvůli občanům Ukrajiny.“
Jourová se zároveň vyjadřuje k demonstracím evropských i českých občanů, kteří požadují co nejrychlejší mír na Ukrajině.
„Chtěla bych poprosit všechny, kteří jsou z různých důvodů nespokojení a cítí nejistotu, kterou přikládají probíhající válce, aby měli strpení a uvědomili si, že kdyby teď nastal mír, znamenalo by to dlouhodobou okupaci,“ upozorňuje s odkazem na slova laureátky Nobelovy ceny Oleksandry Matvijčukové.
„My s tím máme svou zkušenost, po osmašedesátém nám tu okupanti zůstali přes 20 let. Prosím všechny, aby si uvědomili, že nutit Ukrajinu k nevýhodnému špinavému míru je něco, co vůbec není v našem zájmu,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus výše.
