V protivzdušné obraně tahá Ukrajina za kratší provaz. Dohoda o ochranném štítu je žádoucí, tvrdí expert
Protivzdušná obrana Ukrajiny je závislá na pomoci ze strany Západu. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková vyzvala spojence, aby nad Ukrajinou vytvořili „zimní štít“ a ochránili ji tak před útoky. „Tato dohoda je tedy opravdu žádoucí pro to, aby Ukrajinci netrpěli rozbitím infrastruktury. Mělo se to ale stát už dávno, a ne dohodu projednávat teprve nyní,“ říká pro stanici Plus politický geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity.
Při jednání ministrů zahraničí NATO zaznělo, že je potřeba vytvořit ochranný štít nad Ukrajinou. Jsou to podle vás jenom slova, anebo chtějí být spojenci doopravdy aktivnější, aby Ukrajině dodali to, co potřebuje? Přece jenom mají zkušenost z minulého roku a ví, že se Rusko zaměří na infrastrukturu Ukrajiny.
Musíme v to doufat, protože si státníci demokratických západních zemí nesmí myslet, že lze Rusko jen tak jednoduše porazit a že bude stačit Ukrajině dodávat zbraně, ale nepomáhat zemi chránit před útoky.
Zde z posledních zpráv vidíme, že Ukrajinci táhnou za kratší provaz. Rusko má velmi vyvinutou protivzdušnou obranu a sestřelují Ukrajině drtivou většinu dronů, zatímco Ukrajině se to nedaří stoprocentně. Tato dohoda je tedy opravdu žádoucí pro to, aby Ukrajinci netrpěli rozbitím infrastruktury. Mělo se to ale stát už dávno, a ne dohodu projednávat teprve nyní.
Neohrožuje ale tyto dohody konflikt mezi Izraelem a Hamásem?
Myslím si, že to jsou dva oddělené konflikty. Každý má svůj vnitřní náboj. V izraelském konfliktu se Rusko neangažuje, i když je přítomné v Sýrii.
Každopádně poslední věc, co Rusko nyní chce, je, aby se boje přelily i na syrské území, protože by tak muselo zasáhnout. Jak jsme viděli i v případě Náhorní Karabachu, kde nechalo Armény naprosto napospas Azerbájdžánu, není Rusko v této chvíli schopné zasahovat operativně na vícero místech.
Ukrajinská armáda se možná stáhne z Avdijivky stejně jako z Bachmutu, uvažuje analytik Smetana
Číst článek
Co se týká klimatu ohledně pomoci Ukrajině, mění se po několika volbách v Evropě? Narážím na volby na Slovensku, v Polsku a nejaktuálněji v Nizozemsku. Nemůže to ohrozit postoj Evropy k ruské invazi na Ukrajině?
Situace je velmi složitá, protože zazněly různé protestní hlasy, které se opírají o sílu propalestinských demonstrací, nejsou na druhou stranu přímo namířené proti angažmá na Ukrajině. I když jsme ze strany premiéra Roberta Fica slyšeli, že Ukrajině již nebude nic posílat, nyní obrátil a prohlásil, že sice nebude posílat, ale vyrábět. A tedy prodávat.
Spojené státy se už připravují na prezidentské volby. Změní přístup k pomoci Ukrajině a Izraeli?
Domnívám se, že nezmění. Zahraniční politika USA, ať už vládnou demokrati, nebo republikáni, se v zásadě nikdy nemění.
Pro Spojené státy má Ukrajina svojí důležitost už proto, že zrada na Ukrajincích, tedy pokud by Američané z podpory vycouvali, by měla dalekosáhlé geopolitické dopady po celém světě. Další státy by si poté dobře rozmyslely, jestli budou spoléhat na pomoc ze strany USA i Západu.
Také Ukrajina by měla příští březen volit prezidenta. Proběhnou vůbec volby?
Myslím, že ne. Nemyslím si, že když je Ukrajina ve válce, že je vůbec vhodné volby pořádat. Není to možné, protože lidé nežijí ve svých domovech a jsou rozmístěni po celé Ukrajině, zatímco další statisíce žijí v zahraničí. Volby by nebyly funkční a nepřinesly by žádnou změnu.
