Unie nepodpořila změnu rozpočtu, která zahrnovala další pomoc Ukrajině. K debatě se lídři vrátí v lednu
Ještě ve čtvrtek ráno nevypadaly vyhlídky Ukrajiny na zahájení přístupových rozhovorů do Evropské unie vůbec růžově. Přesto unijní lídři na summitu v Bruselu start vyjednávání s Ukrajinou i Moldavskem překvapivě hladce podpořili. Jednání odblokoval maďarský premiér Viktor Orbán, který byl původně jako jediný proti. Naopak na čtyřleté finanční pomoci pro Ukrajinu lídři ani pozdě v noci shodu nenašli.
Při unijním hlasování o přístupových rozhovorech Ukrajiny odešel maďarský premiér Viktor Orbán z jednací místnosti. Říká se tomu konstruktivní absence a na jednání evropských rad je to velmi neobvyklé.
Ani dlouholetí novináři v Bruselu a diplomaté se nemohli rozpomenout, jestli někdy něco takového zažili. Nizozemský premiér Mark Rutte v noci při odchodu z Rady popisoval, že toto řešení s Orbánem domluvil německý kancléř Olaf Scholz.
Maďarský premiér tak na několik minut jednací místnost opustil a zbylých 26 lídrů rozhodlo jednomyslně. Orbán pak na sociálních sítích uvedl, že s rozhodnutím zahájit přístupové rozhovory s Ukrajinou stále nesouhlasí. Co konkrétně ho přimělo přestat to rozhodnutí blokovat a zda za tím byl nějaký zákulisní výměnný obchod, se zatím můžeme jenom dohadovat.
‚Vítězství Ukrajiny a celé Evropy.‘ Evropská unie zahájí přístupové rozhovory, Zelenskyj se raduje
Číst článek
Ukrajina není jediná země, která se posunula blíž ke vstupu do EU. Lídři také rozhodli o zahájení přístupových rozhovorů s Moldavskem a postavení kandidátské země nově získala Gruzie.
Co se týče zahájení přístupových rozhovorů, členské státy nyní musí schválit tzv. vyjednávací rámec a stanoví datum první mezivládní konferenci mezi Unií a Ukrajinou, respektive Moldavskem.
Může to být ještě velmi dlouhý proces. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už ale na sociálních sítích uvedl, že rozhodnutí Evropské rady je velkým vítězstvím pro Ukrajinu i pro celou Evropu. „Je to vítězství, které motivuje, inspiruje a posiluje,“ napsal.
I podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) je čtvrteční rozhodnutí velkým úspěchem. „Jsou to důležitá rozhodnutí. Je to podstatný signál ze strany EU. Je velmi dobré, že v těchto pro Ukrajinu i Moldavsko těžkých chvílích dává Unie tímto způsobem jasně najevo, že má o tyto země zájem a že nás zajímá i jejich budoucnost,“ uvedl.
Další balík finanční pomoci?
Lídři se na summitu EU v Bruselu naopak nedohodli na další finanční pomoci pro Ukrajinu. Opět zde hrál roli maďarský premiér Orbán, který jednání zablokoval. Šlo o změnu víceletého rozpočtu EU, která měla zahrnovat výraznou finanční pomoc Ukrajině na příští čtyři roky celkem ve výši 50 miliard eur v grantech a půjčkách, tedy v přepočtu asi 1,2 bilionu korun. S tím ovšem Orbán nesouhlasil.
„Co se týče peněz, myslím, že jsme toho dosáhli více, než jsem původně očekával. Našli jsme shodu 26 zemí a s ohledem na současný stav vyjednávání věřím, že se podaří najít průlom zkraje příštího roku. Negarantuji to, ale jsem optimistický. Orbán zatím nebyl připraven to podpořit,“ řekl nizozemský premiér Rutte.
‚Monumentální milník.‘ Gruzie je kandidátem na členství v Evropské unii, jednání plánuje napřesrok
Číst článek
Předseda Evropské rady Charles Michel uvedl, že začátkem příštího roku se lídři sejdou na mimořádném summitu Evropské rady a k debatě o rozpočtu se vrátí.
Jednání znovu začne v deset hodin dopoledne a lídři budou jednat hlavně o otázkách migrace, bezpečnosti a také Blízkého východu. Vyjasnit by se měla také situace ohledně dvanáctého balíčku protiruských sankcí.
Lídři totiž v závěrech prvního summitového dne přivítali jeho přijetí, což je zvláštní, protože členské státy ho zatím formálně neschválili. Podle diplomatických zdrojů má zatím výhrady Rakousko. I o tom tedy bude nyní v Bruselu řeč.
