Co dál s dohodou Unie a Tuniska? ‚Tunis odmítá vytvářet záchytné tábory migrantů,‘ říká velvyslanec
Zastavit, nebo alespoň umenšit počet lidí, kteří přes Tunisko přichází do Evropy. To je cíl dohody, kterou v červenci podepsali zástupci Evropské unie s tuniskými. Unie poskytne Tunisku peníze na to, aby řešilo situaci mezi migranty. Český velvyslanec v Tunisu Jan Vyčítal je ale skeptický. „Tunisko odmítá vytvářet záchytné tábory. Podepsání memoranda je tak pouhým otevřením dveří. Nejtěžší práce – dohoda na nástrojích – nás teprve čeká,“ říká.
Příchod lidí z globálního jihu do Evropské unie je dlouhodobý problém. „Unie potřebuje spolupracovat nejenom s Tuniskem, ale i se všemi partnery severní Afriky, zároveň ale i se zeměmi zdrojovými, to znamená se zeměmi subsaharské Afriky,“ zdůrazňuje v pořadu Jak to vidí... český velvyslanec v Tunisku Jan Vyčítal.
Zda se Tunisko skutečně stane partnerem Evropské unie, jak naznačil podpis dohody o strategické spolupráci, ukáže podle Vyčítala až čas. Obě strany si totiž nejdříve musejí přiznat, že mají problém, a teprve pak hledat nástroje, jak problém řešit.
„Tunisko odmítá vytvářet záchytné tábory na svém území. Podepsání memoranda o partnerství zkraje července letošního roku je tak zatím pouhým otevřením dveří. Nejtěžší práce – tedy dohoda na nástrojích – nás teprve čeká,“ očekává
Kdo pomůže Tunisku
Memorandum přišlo po týdnech jednání a příslibu Evropské unie poskytnout Tunisku jednu miliardu eur, v přepočtu 24 miliard korun, na pomoc s hospodářskou krizí a migrací. Je to však podmíněno reformami země. Tuniský prezident je zatím odmítá a další jednání stojí.
„Navíc je to podmíněno tím, že Tunisko získá pomoc i ze strany Mezinárodního měnového fondu a tato jednání jsou zatím pozastavena. Takže je otázkou, zda zmíněné peníze Evropská unie uvolní. Já předpokládám, že alespoň polovinu ano,“ očekává Vyčítal.
„Situace je velmi komplikovaná. Evropská unie přichází s pomocí na stříbrném podnose a jde teď o to, zda Tunisko bude podmínky této pomoci akceptovat. Kondicionalita je tedy dalším otazníkem, jak bude dohoda a implementace konkrétních projektů vypadat,“ popisuje velvyslanec.
Miliarda eur výměnou za demokracii a boj s pašeráky. Dohoda Unie s Tuniskem je úspěch, říká novinářka
Číst článek
Tunisko se však nedívá jenom do Evropy, ale pomoc hledá i u svých tradičních partnerů z arabského světa.
„Tunisko stále hledá svoji identitu. Každý Tunisan chce pracovat v Evropě, zároveň se považuje za Afričana a Araba. Proto současné tuniské vedení hledá pomoc jak u Evropské unie, tak v zemích arabského světa, na východě v Libyi, na západě v Alžírsku, ale samozřejmě i v Saúdské Arábii nebo Kataru,“ říká Vyčítal.
Ani tyto půjčky však nejsou bez podmínek a nejsou zadarmo. „Je jasné, že Tunisko se bez zahraniční pomoci v současnosti neobejde. Jak to ale bude balancovat, nikdo v tuto chvíli neví,“ nastiňuje.
Subsaharská migrace
Cílem migrantů ze subsaharské Afriky je v současné chvíli tuniský přístav Sfax. Pobřežní stráž vylovila u tuniských břehů jen od 1. ledna do 20. července na 900 těl utonulých migrantů.
„Subsaharská migrace ale existuje v Tunisku dlouhodobě. Ze zemí subsaharské Afriky přijíždějí lidé za studiem nebo kvůli zdravotní péči. V poslední době ale narůstá fenomén organizované migrace ze strany převaděčů, což má za následek, že vzrůstá narativ jakéhosi xenofobního nastavení vůči přistěhovalcům z afrických zemí. Jsou považováni za přítěž, za ty, kteří místním berou zdroje,“ přibližuje velvyslanec situaci v zemi.
U Tuniska se potopila loď s uprchlíky ze subsaharské Afriky. Jedenáct lidí zemřelo, dalších 44 se pohřešuje
Číst článek
Místní vláda a policie se snaží potyčkám mezi mladými Tunisany a migranty zabránit, zároveň se snaží bojovat proti skupinám převaděčů a zastavovat lodě s migranty. Kapacity tuniských úřadů však na tak enormní zátěž nestačí, varuje Vyčítal.
„Tunisko bude potřebovat komplexní revizi migračního systému, zejména vízové politiky vůči zemím subsaharské Afriky, kde platí bezvízový styk. Ne všichni migranti totiž přišli do Tuniska ilegálně, ale naopak využívají legálních cest, aby dál pokračovali na sever přes moře,“ vysvětluje.
Úřady se snaží migrantům pobyt v Tunisku znepříjemnit a zřizují záchytné tábory v oblastech, kam běžní obyvatelé nechodí, například u hranic s Libyí nebo Alžírskem.
„Situace je tedy velmi nepřehledná, velmi komplexní a podle zpráv mezinárodních organizací pro migraci velmi těžká,“ uzavírá velvyslanec.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
