‚Tunisko zasáhlo covidové tsunami.‘ Pohled do země, kam se českým turistům nedoporučuje jezdit
Ještě na začátku týdne se tisíce Čechů těšilo, že odletí do Tuniska, kde stráví letní dovolenou, zhoršující se covidové statistiky ale jejich plány do jisté míry zhatily. Ministerstvo zdravotnictví nejdříve zakázalo do oblíbené turistické destinace jezdit, ve čtvrtek pak vláda opatření zmírnila na „důrazné nedoporučení“. Situace na řadě míst Tuniska mezitím zůstává kritická, počty nakažených rostou a nemocnice nápor pacientů nezvládají.
Dramatické chvíle v posledních dnech zažívají i zdravotníci z tuniského města Kajruván. Oddělení, která tamní Nemocnice Ibna Jazzara vyčlenila pro pacienty s covidem-19, jsou přeplněná a nemocničního personálu je nedostatek. Na straně zdravotníků i pacientů je proto znát narůstající napětí.
Chytili nás do pasti, rozhodnutí o Tunisku není odůvodněné, říká za cestovní kanceláře Jan Papež
Číst článek
„Jsem v šoku,“ popisuje své pocity po návštěvě nemocnice Sana Kraiemová pro agenturu AP. Po nákaze covidem se stav její matky zhoršil natolik, že potřebovala lékařskou péči, žádné lůžko ale nebylo volné. Zdravotníci proto ženu posadili na invalidní vozík a umístili do pokoje s dalšími covidovými pacienty. Jeden z nich už byl po smrti, stále ale ležel na posteli, kterou zdravotní personál do té doby nezvládl připravit pro dalšího nakaženého.
„Řekli mi, že nemohou uvolnit postel, na které přitom ležela již mrtvá osoba,“ stěžuje si Kraiemová. Podle agentury AP ale podobná situace panuje i v dalších pokojích, které nemocnice v Kajruvánu vyčlenila pro nakažené koronavirem – tělo právě zemřelého pacienta leželo téměř v každém z nich.
O tom, že Kajruván zažívá „skutečný horor“, hovořil šéf tamního zdravotního úřadu už na počátku června. Od té doby se ale situace dál zhoršuje a podobně jsou na tom i další oblasti Tuniska, které české ministerstvo zdravotnictví tento týden zařadilo na seznam zemí s extrémním rizikem nákazy a zakázalo do země od 5. do 31. července cestovat, následně ale opatření změnilo a turistům cesty do země důrazně nedoporučuje.
Opatření vyvolalo pobouření turistů i cestovních kanceláří, podle kterých se opatření dotkne tisíců lidí z Česka. Ministerstvo zdravotnictví ale krok zdůvodnilo rostoucím počtem nových případů covidu-19, který zesílil hlavně v posledních týdnech, kdy se podíl pozitivně testovaných osob vyšplhal nad hranici 30 procent.
Na vysoký podíl pozitivních testů upozorňují také kritici tuniské vlády premiéra Hišáma Mašíšího, kteří ho vyzývají, aby proti masivnímu šíření koronaviru postupoval razantněji.
„Většina guvernérů v zemi si je dnes vědoma vysoké míry pozitivních testů, která přesahuje třetinu všech provedených testů. To znamená, že pandemie je na dosavadním maximu a počet nakažených a zemřelých bude přibývat. Vyhlašovat opatření v každé gubernii zvlášť už zemi nepomůže,“ varuje podle serveru The Arab Weekly bývalý tuniský ministr zdravotnictví Abdellatíf Mekki.
Nejhorší krize století
Počty nově odhalených případů nákazy v Tunisku vytrvale rostou od začátku května, kdy premiér Hišám Mašíší označil situaci v zemi za „nejhorší zdravotní krizi století“ a rozhodl o zavedení částečného lockdownu. Většina opatření, která zahrnovala například uzavření obchodů, pohostinství a modliteben, ale zůstala v platnosti pouhý týden, už v té době se přitom řada nemocnic ocitala na pokraji kolapsu.
S uvolněním květnových opatření a příjezdem turistů se tak situace v Tunisku dál zhoršovala. „Zemi zasáhlo covidové tsunami. Míra pozitivních testů je velice vysoká, počet úmrtí přesahuje 100 za den a lůžka na jednotkách intenzivní péče jsou téměř zaplněná,“ konstatoval před týdnem Amen Alláh Mesadí – jeden ze členů nezávislé vědecké skupiny, která radí tuniské vládě v boji s covidem.
Někteří Češi cestující z Tuniska dostali potvrzení, aniž by absolvovali test na covid-19, řekl Kulhánek
Číst článek
A situace dál graduje. Zatímco před týdnem šplhaly denní počty pozitivně testovaných ke čtyřem tisícům za 24 hodin, teď dosahují téměř šesti tisíc. To je nejvíc od začátku pandemie, která si už v Tunisku vyžádala životy téměř 15 tisíc lidí, což z něj dělá jeden z nejhůře zasažených států na africkém kontinentě.
Obavy úřadů vyvolává hlavně nakažlivější varianta delta, která byla na tuniském území potvrzena ve zhruba 20 případech, skutečný počet ale bude násobně vyšší. Právě výskyt delty je také jeden z hlavních důvodů, proč české ministerstvo zdravotnictví rozhodlo o zákazu cestování.
„V současné době byly v zemi potvrzeny varianty alfa a beta. Tuniské ministerstvo zdravotnictví rovněž potvrdilo výskyt varianty delta na svém území, která je pravděpodobně důvodem nárůstu. Příčinou nárůstu nových případů je též celkově nízká proočkovanost obyvatelstva,“ napsal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v dokumentu vydaném začátkem tohoto týdne.
Česko nicméně není jediná evropská země, která Tunisko zařadila na takzvanou černou listinu. S podobným opatřením už minulý týden přišla například Belgie, která na seznam extrémně rizikových zemí umístila kromě Tuniska mimo jiné i Velkou Británii.
Lockdown se Tunisku nehodí
Tuniská vláda mezitím čelí stále hlasitějším výzvám, aby nezaváděla přísná opatření jen pro oblasti s nejvyšším výskytem koronaviru, ale přikročila k celoplošnému lockdownu. Tomu se však kabinet v čele s Mašíším brání.
Ve čtvrtek pouze vyhlásil částečnou uzávěru metropole Tunis, kde se až do 14. července nesmí pořádat oslavy, sportovní i kulturní akce a zakázaná je také účast na společných modlitbách. Restaurace nebo kavárny mohou přijímat návštěvníky jenom na terasách nebo vydávat občerstvení s sebou.
Podezření na falešné testy. Turisté čekali desítky minut na pražském letišti, policie incident prošetřuje
Číst článek
Už dříve vláda uvalila lockdown na čtyři nejhůře zasažené vnitrozemské provincie, mezi kterými je kromě Kajruvánu i Bedža, Siljána, Zaghván. Tam mají uzavírky platit do 11. července, podobně jako v květnu ale část veřejnosti a podnikatelů opatření bojkotuje, proti porušování pokynů tak na některých místech zasahovala i armáda.
Jediným nově zavedeným celoplošným opatřením zůstává jen zákaz akcí s účastí většího počtu lidí a prodloužení zákazu vycházení, který od začátku července platí mezi 20.00 a 5.00 místního času, namísto dosavadních 22.00–5.00.
Jak pro iROZHLAS.cz vysvětluje analytička Asociace pro mezinárodní otázky a odborná asistentka na katedře Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Tereza Jermanová, pro tuniskou vládu je totiž vyhlášení celonárodního lockdownu na začátku léta velmi složité rozhodnutí.
Celoplošnou uzávěrou řešilo Tunisko epidemii covidu-19 už loni a díky tomu se mu podařilo šíření koronaviru zpomalit, uzavírky ale odnesla tamní ekonomika. Jen příjmy z cestovního ruchu se v porovnání s rokem 2019 propadly o 65 procent, Mašíší proto tvrdí, že si země nový lockdown nemůže dovolit.
„Pro Tunisko to je určitě velmi těžké – především proto, že je na turismu závislé a tady mluvíme o hlavní turistické sezoně, uzavírky se jim proto nehodí. Tamní vláda víceméně umí jen zavést opatření ve smyslu posunutí doby zákazu vycházení, nemocnice jsou ale na vrcholu kapacit. Vláda přitom není schopná domluvit se například se soukromými nemocnicemi, aby přijímaly lidi na základě jejich pojištění,“ říká politoložka specializující se na Tunisko a Egypt.
Egypt zatím červený
Zařazení na takzvanou „černou listinu“ extrémně rizikových zemí hrozilo také Egyptu, kam každoročně vyráží mnohem více Čechů než do zmíněného Tuniska. Před čtvrtečním jednám vlády o tom spekulovala některá média, vláda ale nakonec o přesunu nerozhodla, a země tak zůstává v tmavě červené kategorii.
Upozornili na problémy spojené s pandemií, skončili za mřížemi. Egyptské úřady zatýkají lékaře i novináře
Číst článek
Podle oficiálních statistik jsou počty nově potvrzených případů v Egyptě na ústupu – zatímco v květnu přesahovaly tisíc za den, v současnosti to je méně než 500. Jak ale upozorňují někteří odborníci a například také lidskoprávní organizace Amnesty International, skutečný počet nakažených je pravděpodobně zhruba desetkrát vyšší, než uvádějí oficiální data.
Podobnou zkušenost potvrzují i čeští krajané žijící v Egyptě. „Mám tady dost známých doktorů. V červnu uváděla oficiální čísla dva tisíce případů – a oni mi vždy říkali, ať si to vynásobím nejméně deseti,“ uvedla koncem loňského roku pro Radiožurnál Hana Janošíková, která přijela na setkání českých krajanů v Káhiře.
„Plno lidí to přejde a vůbec neví, že koronavirus mají. Myslím si, že ta oficiální čísla jsou blbost. Protože aby na stomilionový stát bylo 200 případů denně? Jen ve Velkých Hamrech, kde bydlí moje mamka, jich mají 46,“ dodala Janošíková.
Amnesty International navíc poukazuje na tvrdý postup egyptské vlády proti těm, kteří zveřejňované statistiky a zvládání situace kolem covidu ze strany egyptské vlády zpochybňují. Výhrůžkám a zatýkání tak čelí nejen egyptští novináři, ale také lékaři, kteří si dovolí vládu za přístup k epidemii kritizovat.
