Uvažujeme politizovaněji. Válka změnila náš pohled na současnost i minulost, tvrdí rusista Glanc
Válka, již Rusko rozpoutalo na Ukrajině na sklonku února, jím otřásla. Rusista Tomáš Glanc mluví o přeformátování pohledu: „Válka pohled na Rusko jednoznačně změnila – a to nejen na současnost, ale v jistém smyslu i na minulost. I když v umění, kultuře nebo teoretickém myšlení nehledáme primárně politické motivy, uvažujeme teď politizovaněji, větší citlivost lze vypozorovat i vůči etickým otázkám. Válka zjednodušuje, polarizuje i senzitivizuje.“
Současný válečný stav pak nemá podle Glance devastující vliv jen na Ukrajinu, ale i na ruskou občanskou společnost, říká v pořadu Vizitka na Vltavě.
„Rusko, které k nám proudí z médií a zpráv, je Rusko umlčené, zmanipulované, znásilněné establishmentem a gumovými zákony, které se píší proto, aby nikdo nesměl nic beztrestně kritizovat. A to má samozřejmě zničující vliv na občanskou společnost, která se velmi těžko, ale s velkou mírou odvahy a nasazení od perestrojky formovala,“ popisuje Glanc, přední český rusista, překladatel, literární a kulturní teoretik a také kurátor.
Dnes je ale ruská občanská společnost zdecimovaná. „Řada lidí není slyšet, nemají možnost se vyjadřovat. Přesto v této zemi i mimo ni žijí mnozí, kteří jsou připraveni pracovat pro svobodnější Rusko, v němž by se mohli uplatnit,“ tvrdí.
Putin nemůže vyhrát válku proti NATO. Může jen Západ vydírat plynem, věří ruský historik Zubov
Číst článek
Naopak představy ruské vlády o tom, jak by měl vypadat svět, jsou slyšet dobře.
„Víme, že ruskému establishmentu nevyhovuje uspořádání středovýchodní Evropy tak, jak se etablovalo od 90. let. Kdyby měli možnost, jsou připraveni to změnit,“ připomíná rusista.
„Víme, jak se některé síly spojené s ruským establishmentem chovaly dokonce v případě voleb v západoevropských zemích. Je tam velká ambice vstupovat do evropských zemí. Nakolik to bude možné, závisí hlavně na evropských, severoatlantických strukturách – vojenských, politických, mediálních. To je skutečně pravá, nefalšovaná válka, která se vede na mnoha frontách,“ říká Glanc.
Bolest druhých, naše bezmoc
Na válku a zvěrstva, jež ruská armáda páchá na území svobodného, autonomního státu, teď Glanc reaguje přípravou výstavy s výmluvným názvem Pain of Others. Na podzim letošního roku by ji mělo v Praze představit Centrum současného umění DOX:
Rusko vede dvě války. Jednu proti ukrajinským vojákům, druhou proti civilistům, říká analytik
Číst článek
„Názvem výstavy odkazujeme ke knize americké spisovatelky a teoretičky fotografie Susan Sontagové z roku 2003. A to proto, že v ní uvažuje o tom, co dnes zneklidňuje i nás. Jaké jsou naše možnosti tváří v tvář naléhavosti dění i naší bezmoci? Jaké možnosti má umění k reflexi války a kde leží její etické hranice? Nad tím jsme s ředitelem DOXu Leošem Válkou i kurátorem Otto M. Urbanem mnoho hodin uvažovali.“
S DOXem už rusista, překladatel, vysokoškolský pedagog a kurátor Tomáš Glanc spolupracoval před třemi lety na výstavě Russia Timeless, kterou připravil s ruským malířem a aktivistou Antonem Litvinem.
Jestliže předchozí projekt vyjadřoval stanoviska a pocity několika generací ruských umělců, ten současný reaguje na aktuální dění, které chce nahlížet nejen z ukrajinské, ale i ruské perspektivy, připomíná rusista. I proto se příprava neodehrává bez komplikací.
„Citlivost ukrajinských umělců vůči jejich ruským kolegům je momentálně obrovská. Nevíme, jak to u autorů bude s jejich souhlasem a ochotou se vůbec účastnit takového projektu,“ vysvětluje Glanc, který výstavu zároveň koncipuje v širším, nejen současném kontextu.
„Nebudeme vystavovat jen současné umění. Chceme, aby na několika místech zazněla i významná umělecká díla z dávných dob. Mělo by ale jít jen o sondy, o signály, že válka je něco, k čemu mají co říci i starší autoři,“ uzavírá.
Celý rozhovor si můžete poslechnout v audiozáznamu.
