Turecko oslavilo sto let. Od sekulárního Atatürka se ale v čele s Erdoganem vydalo opačným směrem
Před sto lety založil Mustafa Kemal Atatürk Turecko a prohlásil ho za sekulární a moderní zemi. Dnes ale podle článku z Deutsche Welle jeho odkaz pomalu mizí. Pod vedením prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se země postupně přeorientovává na konzervativní hodnoty. A s tím se mimo jiné mění i postavení Turecka na Blízkém východě a v Evropě.
Před nedávnem si Turecko připomnělo stoleté výročí, prakticky do poslední chvíle se však nevědělo, jestli tamější vláda nějakou oficiální oslavu vůbec zorganizuje - podle zákulisních informací například zahraniční diplomaté od sebe navzájem zjišťovali, zda některý z nich dostal pozvánku na nějakou oficiální událost.
Erdogan chce být druhým Atatürkem. Jeho vize nemá s demokracií moc společného, soudí analytička
Číst článek
Nakonec se konala hned řada pietních akcí. Místo symbolu v podobě Atatürka byla ale v centru pozornosti současná hlava státu Recep Tayyip Erdogan. Prezident tím podle německého zpravodajského webu znovu potvrdil svou dlouholetou snahu – vytvořit kult vůdce Turecka a v jeho čele započnout zlomové „turecké století“.
Příchod „nové éry“ Erdogan pravidelně používá ve své kampani. Výjimkou nebyly ani poslední prezidentské volby letos v květnu. Ředitelka turecké pobočky Nadace Friedricha Naumanna pro svobodu Beate Apeltová zdůraznila, že symbol Atatütrka je pro prezidenta nadále důležitý. Společné portréty státníků v ulicích jsou tak obzvlášť při kandidatuře samozřejmostí.
Otec zakladatel a osudového vůdce
Podle Erdogana je Atatürk praotcem Turecka, on sám se pak staví do pozice jeho osudového vůdce. Byly to ale z velké části Atatürkovi reformy, které vedly k tomu, že se za posledních sto let Turecko proměnilo v silného regionálního i mezinárodního hráče.
Že prezident sešel z vytyčené cesty otce zakladatele dává koneckonců najevo tím, jak aktivně zapojuje náboženství do politiky a podporuje různé náboženské skupiny. Atatürk naopak prosazoval jasné oddělení islámu od státu. Jednou ze změn bylo i zavedení latinky namísto arabské abecedy nebo omezení nošení náboženských pokrývek hlavy.
Atatürkovým cílem bylo přiblížit Turecko Západu a pomocí reforem udělat ze země moderní a sekulární velmoc. Ne všechny politické ambice státníka se ale naplnily. Nepovedlo se mu například sjednotit turecké obyvatelstvo a zbavit se národnostních konfliktů.
Erdogan označil Izrael za teroristický stát. Hamás je politická strana, která vyhrála volby, tvrdí
Číst článek
‚Nové století, nové Turecko‘
Turecko podle Apeltové hraje důležitou roli zejména v prostoru mezi Evropou a Blízkým východem. Díky svému geografickému postavení totiž dosahuje jak k Černému a Středozemnímu moři, tak k hranicím Sýrie, Iráku a Íránu, čímž se mu otevírá brána ke konfliktům na obou stranách. A Erdogan toho pravidelně využívá.
Že je Turecko důležitým hráčem mezi evropskými státy se ukázalo například i u přijetí Švédska do NATO, které Erdogan blokoval déle než rok. Zásadní bylo i turecké angažmá v udržení obilné dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, díky které mohla Ukrajina několik měsíců vyvážet pšenici a další suroviny přes Černé moře.
Turecko se zapojilo i do konfliktu mezi Izraelem a Hamásem. Pozici mediátora ale Erdogan brzy nahradil ostrou kritikou, ve které odsoudil ostřelování Pásma Gazy a označil Izrael za okupanta a teroristický stát.
Zatímco Atatürk prosazoval ve většině případů stabilitu republiky nad mezinárodním postavením, Erdogan se v posledních letech vydává opačným směrem. Vláda dlouhodobě podporuje Azerbaijdžán v bojích o Náhorní Karabach, vojensky se angažuje i v Libyi, kterou dnes zmítá občanská válka.
