Za kritiku ruské armády zprvu jen pokuta. Teď ale ochránci lidských práv z Memorialu hrozí vězení
Moskevský městský soud ve čtvrtek nařídil nový soudní proces se šéfem zakázané nevládní organizace na ochranu lidských práv, sedmdesátiletým Olegem Orlovem. Informovaly o tom ve čtvrtek tiskové agentury. Orlov ve čtvrtek před soudem zopakoval svou kritiku války Ruska proti Ukrajině a trval na tom, že je skutečným vlastencem, napsala agentura Reuters s odvoláním na zprávu Memorialu ze sociálních sítí.
Orlov podle agentury AP u soudu odsoudil počínání obžaloby a prohlásil, že jej pronásledují, protože si troufl veřejně kritizovat počínání úřadů.
Ruské úřady provedly razie v bytech spolupracovníků lidskoprávní organizace Memorial a stíhají jejího šéfa
Číst článek
„Podle mého názoru se úřady bojí. Tak se bojí svobodné vůle lidí, že zničily volby, zakázaly jakékoliv demonstrace a vězní lidi za to, co říkají,“ uvedl Orlov, který k soudu přišel se sbaleným zavazadlem pro případ, že by jej uvěznili přímo v soudní síni. Novinářům po jednání řekl, že si neplánuje vybalit, protože úřady jej zjevně chtějí dostat za mříže.
Orlov je jedním z nejznámějších a nejuznávanějších obránců lidských práv v Rusku, k vedení Memorialu patřil od roku 1999. V prosinci 2021 nařídil soud rozpuštění Memorialu, jenž proslul odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu a postupně se stal největším sdružením na obranu lidských práv v Rusku.
Loni Memorial získal společně s běloruským disidentem Alesem Bjaljackým a ukrajinským Centrem pro občanské svobody Nobelovu cenu za mír.
Nejdřív pokuta
Moskevský soud 11. října uložil Orlovovi pokutu 150 000 rublů (téměř 35 000 korun) za to, že vystupoval proti válce na Ukrajině. Prokuratura tehdy nežádala Orlovovo uvěznění, ale pokutu 250 000 rublů.
Obžaloba se opírala o Orlovův článek z loňského listopadu, ve kterém napsal, že Rusko se za prezidenta Vladimira Putina snížilo k fašismu. Vzhledem k věku a zdravotnímu stavu obžalovaného navrhla obžaloba pokutu místo vězení. Podle některých zdrojů mohla žádat až tři roky, podle dalších až pět let za mřížemi. Rozsudek odsouzenec označil za „mírný, ale nezákonný a nespravedlivý“.
Ještě v říjnu se ale prokuratura proti rozsudku odvolala. Pro Orlova nyní žádá tři roky ve vězeňském táboře, což je maximální trest za „diskreditaci“ armády v daném znění zákona. Změnu svého postoje obžaloba vysvětlila tím, že Orlov „pociťuje politickou a ideologickou nenávist k Ruské federaci“ a také spolu s Memorialem „pokračuje v rozvracení stability občanské společnosti“.
Otevřeně mluví o válce i teroru. ,Prohlídka u mě ještě nebyla, skoro se za to stydím,‘ přiznává ruský učitel
Číst článek
Obnovení procesu ve čtvrtek soud nařídil s odvoláním na změnu stanoviska obžaloby, která tvrdí, že vyšetřovatelé nepřihlíželi k Orlovovým motivům. Dříve uloženou pokutu soud podle AP zrušil.
Ustanovení o postihu za „diskreditaci“ či za šíření „falešných zpráv“ o ruských ozbrojených silách přijali ruští zákonodárci krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Drakonické tresty mají podle oponentů režimu umlčet veškerou kritiku války.
V dubnu byl za vlastizradu a „šíření falešných informací“ o válce odsouzen na 25 let opoziční politik Vladimir Kara-Murza, který se zmínil o tom, že ruští vojáci jsou podezřelí z válečných zločinů během okupace ukrajinského města Buča.
Za informaci o zvěrstvech v Buči byl loni moskevský opozičník Ilja Jašin poslán na 8,5 roku za mříže. A nejznámější opoziční předák Alexej Navalnyj byl v srpnu odsouzen k dalším devatenácti letům za mřížemi kvůli údajnému extremismu.
Putin během čtvrteční tiskové konference prohlásil, že hodlá vést tažení proti Ukrajině, dokud nedosáhne „demilitarizace“ a „denacifikace“ a neutrality sousední země. Ukrajina a Západ pokládají ruskou invazi za nevyprovokovanou agresi a dobyvačnou válku.
