Zveřejněné výsledky ruských voleb nemají nic společného s tím, jak lidé hlasovali, hodnotí expert
Za netransparentní a nedemokratické označilo české ministerstvo zahraničí volby ruského prezidenta, ve kterých podle volební komise hlasovalo 77 procent voličů. Vladimir Putin získal 87 procent hlasů. „EU může neuznat výsledky, ale to nikdy neudělaly ani demokratické západní státy vůči bývalým socialistickým zemím, kde volby byly podobná šaškárna jako teď v Rusku,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál Vladimír Votápek (Piráti), exdiplomat v Rusku.
Je možné z toho, co víme a o čem informují média, označit ruské volby za nelegitimní a Vladimira Putina za nelegitimně zvoleného prezidenta?
Možné to nepochybně je. Ruské volby nebo to, co označují Rusové jako volby, jsou zmanipulované a zfalšované už dlouhá desetiletí a zdá se, aspoň podle oficiálních výsledků, že při těchto volbách dosáhli rekordu, protože čísla, která zveřejnili, jsou zcela mimo realitu.
Poslechněte si rozhovor s bývalým diplomatem v Rusku Vladimírem Votápkou (Piráti)
Kdo by vlastně teoreticky mohl konstatovat, že volby v Rusku jsou nelegitimní nebo nezákonné? Kdo by mohl konstatovat, že volba Vladimira Putina je nelegitimní?
Obávám se, že pro to nemáme žádný mezinárodní orgán. Bylo by skvělé, kdyby to prohlásilo například OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě). Ale vzhledem k tomu, že tam má Rusko zastoupení, takové usnesení by nepochybně vetovalo spolu s Běloruskem nebo dalšími spojenci. Je to tedy asi na jednotlivých státech, případně na takové entitě, jako je Evropská unie. V rámci Evropské unie by se nepochybně podobná deklarace přijmout dala.
Jaké by mohlo mít následky, pokud by Evropská unie takovou deklaraci přijala?
Bylo by to zajímavé, protože pokud bychom neuznali, že Putin je prezident Ruské federace, tak bychom u něj mohli asi těžko například akreditovat velvyslance. To znamená, že by to téměř automaticky vedlo ke snížení úrovně diplomatického zastoupení.
To by vůbec nebylo špatné, ale mělo by to své důsledky, pokud bychom něco takového udělali. A musím připomenout, že si nevzpomínám, kdy by například vyspělé demokratické západní země přijaly takový krok vůči bývalým socialistickým zemím, i když volby tam byly podobná šaškárna, jako je to momentálně teď v Rusku.
Volby bez možnosti výběru i podpora lidu ruskému vedení. Svět reaguje na znovuzvolení Putina
Číst článek
Právě i v této souvislosti se chci zeptat, jestli z pragmatického pohledu není rozumnější výsledky těchto voleb uznat? Jestli by to v opačném případě nevedlo i k tomu, že by nebylo v Rusku s kým jednat.
To bych neřekl. Jednat s nimi můžeme. Akorát bychom při každém jednání dávali najevo, ať už implicitně nebo v souvislostech, že neuznáváme legitimitu ruské vlády. To, že drží moc v Rusku, o tom nikdo nepochybuje a přinejhorším bychom s ním mohli jednat na nějaké konzulární úrovni. Tyto mechanismy má svět diplomacie už dávno doladěn. Dokonce i když neuznáváte vlády nějaké země, tak v nich můžete mít stále konzulátní zastoupení.
Podle výsledků, které zatím publikovala ruská ústřední volební komise, volební účast přesáhla 77 procent, což by znamenalo, že v novodobé historii Ruska by to byla rekordní účast. Podle ústřední volební komise současný prezident Vladimir Putin získal 87 procent hlasů.
Když vezmeme v úvahu atmosféru, která v Rusku je, není překvapení, že ta čísla nejsou ještě vyšší? Když se na to podíváme z druhé strany, že 23 procent voličů, podle toho, co ústřední volební komise zveřejnila, k volbám nešlo, že 13 procent z těch, kdo šli, nehlasovali pro Vladimira Putina.
Rád bych připomněl jednu zásadní skutečnost. To, jaké výsledky jsou zveřejněny, nemá s tím, jak lidé hlasovali, vůbec nic společného. Je zbytečné posuzovat, jestli to jsou překvapivé výsledky nebo ne. To jsou výsledky, o kterých rozhodl Kreml a které ústřední volební komise Ruské federace poslušně zapsala do výsledkových listin.
Pravděpodobně o těch číslech bylo rozhodnuto už dávno před volbami. Všeobecně se očekávalo, že prezident si připíše více než 80 procent a že účast bude více než 70 procent. A zdá se, že nějaká lidová tvořivost Kremlu způsobila, že to není nějakých 82, ale 87 procent. Takže oni teď mohou tvrdit, že Putin je ještě populárnější, než jsme si všichni mysleli. Ale ještě jednou, to se skutečnou podporou obyvatel a s tím, jak lidé hlasují nemá vůbec nic společného.
