‚Rusko je ve válce.‘ Mluvčí Kremlu dříve označoval konflikt na Ukrajině speciální vojenskou operací

Ruské akce na Ukrajině se kvůli zapojení Západu na straně Kyjeva vyvinuly ze speciální vojenské operace do skutečné války, prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Podle portálu Meduza to řekl v rozhovoru s ruským listem Argumenty a fakty. Peskov později v rozhlasovém rozhovoru vysvětloval, že faktická válka proti Ukrajině zůstává v Rusku z právního hlediska „speciální vojenskou operací“.

Moskva (Aktualizováno: 16:07 22. 3. 2024) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dmitrij Peskov poprvé promluvil o konfliktu na Ukrajině jako o válce

Dmitrij Peskov poprvé promluvil o konfliktu na Ukrajině jako o válce | Zdroj: ČTK

„Jsme ve válečném stavu. Ano, začalo to jako speciální vojenská operace, ale jakmile tam vznikla tahle partička, ve chvíli, kdy se Západ stal účastníkem na straně Ukrajiny, tak se to pro nás už stalo válkou,“ řekl Peskov.

Ruský soud se nebude zabývat nedostatečnou pomocí Navalnému. Mrtvý politik by musel podat žalobu sám

Číst článek

Později mluvčí Kremlu podle listu Kommersant vysvětloval, že právní postavení „speciální vojenské operace“ se nemění, ale fakticky „je to pro nás válka“.

„V podstatě poté, co do toho vše vstoupil kolektivní Západ, změnilo se to ve válku. De iure je to speciální vojenská operace. De facto se to pro nás přeměnilo ve válku poté, co kolektivní Západ stále více a více přímo zvyšuje míru svého zapojení do konfliktu. Tedy změny se odehrály v podstatě, ale nikoliv v právním smyslu,“ řekl Peskov rozhlasové stanici Kommersant FM.

Na otázku, jak je to tedy s lidmi, kteří byli v Rusku odsouzeni za protiválečné výzvy, zejména za hesla „Ne válce“, Peskov odpověděl, že tam „je úplně jiná souvislost“.

„Kolektivní západ“

V zmíněném rozhovoru s Argumenty i fakty Peskov také uvedl, že Moskva nemůže dopustit, aby u ruských hranic existoval stát, který má záměr použít libovolné metody, aby Rusku odebral Krym a nové regiony.

Rusko z Ukrajiny odvezlo tisíce muzejních exponátů. Kyjev mluví o specializované síti na krádeže umění

Číst článek

Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym na jaře 2014 po svržení proruského prezidenta v Kyjevě. Jako nové regiony Moskva označuje ukrajinskou Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast, které v prvních dvou případech zčásti okupuje od roku 2014 a v druhých dvou od vpádu ruských vojsk v roce 2022.

Tyto oblasti Moskva anektovala na podzim 2022. Drtivá většina států světa připojení neuznává.

Mluvčí v interview tvrdil, že je nezbytné, aby Moskva ochránila obyvatele „nových regionů a osvobodila“ celé území těchto oblastí. Prohlásil rovněž, že Rusko se postará o to, aby vojenský potenciál Ukrajiny nemohl ohrožovat bezpečí ruských občanů a ruského území.

Rusko v roce 2022 zahájilo na rozkaz prezidenta Vladimira Putina plnohodnotnou invazi na Ukrajinu poté, co předchozích osm let podporovalo proruské separatisty ve válce s ukrajinskými silami na východě země.

Válka si vyžádala desítky tisíc zabitých a zmrzačených vojáků na obou stranách, tisíce obětí mezi civilisty a miliony lidí vyhnala z domovů.

Ruské úřady invazi na Ukrajinu dlouhodobě označují za „speciální vojenskou operaci“, kterou Putin obhajoval tvrzením, že sousední stát je třeba „demilitarizovat“ a „denacifikovat“. Poté, co se Ukrajinu nepodařilo ruské armádě rychle dobýt, Putin začal obviňovat „kolektivní Západ“, že zavlekl Rusko do války.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme