Pro svou rodnou vesnici zůstává Ratko Mladić nevinný. Byl to dobrý člověk, říkají místní
Ve své rodné vesnici zůstává Ratko Mladić nevinný. Příbuzní tohoto bývalého bosenskosrbského velitele stále žijí v zapadlé obci, kde se Mladić narodil a kde mají ulici nesoucí jeho jméno. A trvají na tom, že není žádný vrah, píše server Balkan Insight.
Zhruba tisíc metrů nad mořem se nedaleko městečka Kalinovik nachází vesnice Božanoviči, kde dnes žije zhruba padesát obyvatel, většina z nich je staršího věku. Vede tam úzká asfaltka plná zatáček. Ves navštívili novináři serveru Balkan Insight.
Mladić chce bojovat za 'zrušení vnucených lží'. Proti rozsudku v Haagu se odvolá
Číst článek
Ve vesnici návštěvníka vítají ovce, kuřata a toulaví psi. Domy tu jsou vlivem času a tvrdého podnebí často polorozpadlé. Kdyby na každém z nich nebyl satelit, vypadalo by to, jako by se tu zastavil čas.
V této vesnici se před 74 lety narodil Ratko Mladić, kterého haagský Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ve středu odsoudil na doživotí za válečné zločiny v Bosně. Jeho rodný dům má plechovou střechu a fasádu zakrývají dřevotřískové desky.
Jako by nic
Mladićovi příbuzní a rodinní známí, kteří tu dodnes žijí, jsou chudí lidé, kteří se živí chovem dobytka a zemědělstvím. Někteří z nich si myslí, že kdyby se vrátil, všechno by vypadalo jinak.
„Kdyby tu byl on, všechny silnice by byly vyasfaltované. Nejsou tu už žádní mladí, není tu práce. Lidé ve vesnici přežívají díky zemědělství,“ říká žena s iniciály V. J., snacha jednoho z Mladićových bratranců, která si nepřála být jmenována.
Jako by pro Mladićovy příbuzné neexistovaly obvinění z genocidy osmi tisíc Bosňáků ve Srebrenici, z terorizování obyvatel Sarajeva, které jeho armáda několik let obléhala a ostřelovala a také z pronásledování, které v některých částech Bosny rovněž mělo podobu genocidy.
'Ztělesnění zla.' Generál Ratko Mladić dostal za genocidu ve Srebrenici doživotí
Číst článek
Slavojka Mladićová, generálova švagrová, která bydlí v jeho rodném domě, věří, že Ratko Mladić je nevinen. Vysvětluje, že proces sleduje a má radost, když ho vidí v televizi, protože to prý je „jako by ho viděla ve dveřích.“
„Často mi z Haagu volá a říká mi 'Bůh ti pomáhej, má dobrá švagrová', a já mu odpovídám 'I tobě Bůh pomáhej, náš generále navždy'. Nikdy si na nic nestěžuje, je rád, že nás slyší, jak se máme a co děláme. Volá nám často, hlavně na svátky. Povídáme si, dokud se mu nevybije telefon,“ přibližuje Slavojka Mladićová.
V Haagu mu zachránili život
Většina božanovičských mužů odmítla s reportéry serveru Balkan Insight mluvit. Mladićův příbuzný Srečko, který bydlí v domě, kde generál vyrůstal, prý už měl dřív problémy kvůli tomu, že s novináři hovořil.
Ani Dušan nechce o Mladićovi vyprávět. Místo rozhovoru žurnalistům raději nabídl rakiji. „Nemám, co bych vám řekl: když vám něco povím, vy si to přepíšete po svém. A co bych měl říkat, stejně ho zná celý svět,“ prohlásil Dušan a odešel štípat dříví na blížící se zimu.
„„Nedopustil, aby se stalo cokoliv špatného nebo nenormálního. Lidi ze sousedních muslimských vesnic chránil, a když situace začala být nebezpečná, řekl jim, aby odešli.“ “
V.J.
Jedna z Mladićových příbuzných uvedla, že ho naposledy viděla za války. „Během konfliktu k nám jezdil, potom už ne. Byl to slušný mladý muž, byl slušný jako dítě i jako dospělý. Nemůžu o něm říct nic špatného. Prostě nechápu, jak se mu to všechno mohlo stát.“
Už před vynesením rozsudku žena tvrdila, že od haagského soudu čeká jen „velkou nespravedlnost“ a že pochybuje, že by ho osvobodili. Prohlásila také, že kvůli jeho nemoci ho v televizi ani nepoznává. Během deseti let skrývání měl Mladić tři mozkové mrtvice. Zatkli ho v Bělehradě 26. května 2011. Od té doby v haagské nemocnici několikrát podstoupil vyšetření a lehčí zákroky. V červnu 2013 Mladić vyslovil dík tribunálu a jeho lékařskému personálu, který mu prý zachránil život.
Mladičovi hrozí v Haagu doživotí za masakr ve Srebrenici. Srbové genocidu popírají
Číst článek
O obviněních, kterým bývalý velitel armády Republiky srbské čelí, jeho příbuzná říká, že „mnoho lidí, kteří dělali všechno možné, je horších než on“. „Byl to skvělý přítel a dobrý člověk. Má krásnou rodinu a vnoučata – dej Bůh, ať to tak zůstane,“ dodává.
Ulice, vedoucí k domu Mily Jovoviče, který spolu s bývalým bosenskosrbským velitelem kdysi pásl dobytek, se dnes jmenuje ulice Generála Mladiće. Mladić lidem z Božanoviči pomáhal za války tím, že jim poskytoval mouku a další zásoby, říká Jovovič. „Byl to dobrý muž, nemohl být lepší. Ať se zeptáš kohokoliv, řekne ti totéž,“ tvrdí muž.
Každý je nějak vinen
Slavojka Mladićová si vzpomíná, že generál vesnici navštívil na začátku války v roce 1992 a řekl svým příbuzným, že by „měli zasít obilí a pracovat, aby přežili“. Požádal je prý tehdy, aby „pletli rukavice, šály a ponožky pro armádu“.
I ona považuje soudní proces za nespravedlivý. „Ten chudák přišel do míst, kde žili Turci a řekl jim: 'Vezměte si hodně vody, postarejte se, aby se vaše děti neopožďovaly, a jděte kamkoliv chcete, aby vás tady nezabili.' Opravdu to byla špatná věc? Vůbec ne, ale teď říkají, že udělal všechny ty činy.“
Jedna země, tři národy a tři uzavřená prostředí. Jak se cítí mladí v Bosně 22 let po konci války?
Číst článek
Zavraždění zhruba osmi tisíc bosňáckých mužů a chlapců ve Srebrenici, ke kterému došlo v červenci 1995, prohlásily bosenské i mezinárodní soudy za akt genocidy.
Místní vyprávějí, že když tu ještě Mladić žil, buď pásl ovce, nebo studoval. Když do vesnice jezdil na letní prázdniny, pomáhal kosit seno. Vzpomínají na něj jako na veselého mladíka, který chodíval do okolních vesnic na zábavy. „Neměl sklon k hádkám. Dokonce smiřoval ostatní děti, když se hádaly,“ říká Jovovič.
Jovovičova matka byla sestrou Mladićovy matky. Naposledy se viděli v roce 1997. Ani Jovovič nepochyboval, že tribunál Mladiće odsoudí. Na otázku, jestli ho považuje za nevinného, odpovídá: „Každý je nějak vinen, někdo víc než ostatní.“ A dodává: „Nevěřím, že je stoprocentně vinen, ale nemůžu říct, do jaké míry je nebo není vinen. Snažím se být objektivní.“
Nedaleko od domu, kde se Ratko Mladić narodil a kde dnes žije Slavojka Mladićová, stojí pobořená mešita. Muslimský hřbitov pak leží jen o 50 metrů dál. Ve vesnici Božanoviči dnes nicméně žijí jen Srbové, popisuje reportáž na serveru Balkan Insight.
