Hastingse poslal soud v roce 1988 do vězení na doživotí. Podle tehdejšího rozsudku unesl v roce 1983 30letou ženu v kalifornském městě Inglewood, znásilnil ji a následně zastřelil. Tělo se našlo v kufru ženina vozu.

Hastingsovi se podařilo na svobodu dostat díky práci losangeleské pobočky organizace Innocence Project, která se věnuje boji za práva odsouzených, kteří se podle ní do vězení dostali neprávem. Loni v červnu analýza DNA, o kterou se organizace zasadila, prokázala, že stopy spermatu z těla zavražděné ženy nepatří Hastingsovi. V databázi se následně podařilo zjistit, že objevené biologické stopy patřily muži, který zemřel ve vězení před dvěma lety. Odsouzený byl přitom za jiné případy únosu a znásilnění. Vězněný Hastings celou dobu strávenou ve vězení tvrdil, že je nevinný, a o test DNA, který by to potvrdil, žádal už od roku 2000.

„Nestojím tu jako zahořklý muž,“ uvedl 69letý Hastings v pátek na tiskové konferenci v Los Angeles. Podle svých slov chce nyní hledět do budoucnosti a užívat si života. Okresní státní zástupce George Gascón označil Hastingsovo odsouzení v 80. letech minulého století za „strašnou nespravedlnost“.