Proč pomohli Jordánci Izraeli proti Íránu? Něco budou chtít od Spojených států, soudí analytik Tureček
Když Írán v noci na neděli provedl úder na Izrael, rakety pomáhalo židovskému státu sestřelit i Jordánsko. „Jordánsko sice tvrdě kritizuje Izrael za často velmi brutální zacházení s Palestinci v Gaze. Zároveň je pro Jordánce lepší být za dobře ne nutně s Izraelem, ale se Spojenými státy,“ upozorňuje v pořadu Jak to vidí na Dvojce blízkovýchodní analytik Břetislav Tureček. Na uklidnění situace by se podle něj mohl podílet Katar.
Jak dopadl samotný nedělní útok na Izrael pro Írán? Co si od toho Íránci slibovali? My už víme, že Izrael neutrpěl žádné větší ztráty.
To se dá zhodnotit ze dvou úhlů pohledu – buď střízlivě, anebo ideologicky.
Z pohledu Západu a Izraele je to oslavováno jako debakl Íránu, protože v Izraeli nic nebylo zničeno a veškerá vypálená munice byla zničena koalicí nejen samotných izraelských sil protivzdušné obrany, ale podílela se na tom koalice Američanů, Britů, Francouzů, Jordánců...
Takže to byl z tohoto pohledu debakl, protože Írán nedosáhl ničeho. Ovšem otázkou je, čeho chtěl dosáhnout.
Já osobně si myslím, že Írán určitě nepředpokládal, že všechny jeho zbraně zasáhnou cíl.
Když se podíváme na detaily, jaké informace o tom Írán cíleně vypouštěl na veřejnost – že dopředu Íránci informovali Turky a také Rusy, takže se dalo předpokládat, že minimálně přes Turecko se to dostane k Američanům a přes ně k Izraeli.
Chladná hlava, nebo rázná odveta? Netanjahu bude naslouchat USA, věří analytička
Číst článek
Také se původně ještě před víkendem říkalo, že útok přijde během 24 až 48 hodin, kdyby to měl být překvapivý a skutečně ničivý útok, tak by to asi neříkali dopředu. Za druhé by bylo nasazení síly masivnější i ze strany libanonského hnutí Hizballáh.
A navíc ten útok probíhal v noci a o víkendu. Přitom obvykle se v noci provádějí útoky na vojenské základny tehdy, když mají být škody co nejmenší, aby se konflikt neeskaloval tím, že zabije příliš mnoho vojáků.
Takhle postupovali Íránci i v minulosti. A mimochodem také Američané a ostatně i Izrael, když útočili třeba na íránské zbrojní sklady nebo základny Revolučních gard v Sýrii.
Jordánská pomoc
Útok na Izrael podnikli také spojenci Íránu – z Jemenu Húsíové a ze severu z Libanonu Hizballáh. Jak rozumíte tomu, že například Jordánsko, které od loňského 7. října kritizovalo Izrael, se teď židovského státu zastalo a pomohlo mu odrazit íránské drony a rakety?
Dělení na dobré a zlé, buď jsi s námi, nebo proti nám na Blízkém východě evidentně nefunguje.
Íránský útok vychází z vojenské logiky, kterou používá také Rusko, popisuje vojenský analytik Mikulecký
Číst článek
Jordánsko sice tvrdě kritizuje Izrael za často velmi brutální zacházení s Palestinci v Gaze i na Západním břehu a okupovaných územích. To je věc, která hýbe jordánskou společností. Celý arabský svět tvrdě kritizuje Izrael za to, jak se chová k Palestincům.
Jenže pak je tu další rovina, ve které je pro tyto sunnitské prozápadní režimy rivalem na blízkovýchodní šachovnici Írán. A tady najednou vidíme, že pro Jordánce je nutně lepší být za dobře ne nutně s Izraelem, ale se Spojenými státy.
Já myslím, že se brzy ukáže, že Jordánci se do toho zapojili ne proto, že by chtěli nutně vyhovět Izraeli, ale protože to byla když ne žádost, tak nějaká koordinace se Spojenými státy. Protože Jordánsko bude jednou zase něco chtít od Američanů.
Vzpomeňme si, že když se bojovalo před deseti lety proti takzvanému Islámskému státu, tak byl na naší straně Írán. A také Jordánci a Saúdové.
Dělení na my dobří, civilizovaní a západní versus divocí barbaři na Blízkém východě nefunguje. Jednou ty takzvané barbary budeme potřebovat.
Potřební prostředníci
Víkendové události navazovaly na izraelský útok na íránský konzulát v Damašku, následovala odpověď Íránu, pak útok Izraele. Nyní Izrael zvažuje, že odpoví na nedělní útok Íránu... Kdo to zastaví?
Ještě k tomu, jak ta eskalace začala. Po úderu v Sýrii tehdy izraelská média rozebírala, proč se k tomu Izrael uchýlil a čeho tím chtěla vláda dosáhnout. A jedna ze spekulací byla, že Izrael chtěl vyprovokovat Írán. A to proto, aby se pozornost věnovaná Gaze ve světě posunula trochu jinam, aby Izrael byl ve výhodnější pozici vůči svým západním, stále kritičtějším spojencům. A to se mimochodem vyplnilo.
Pro Izraelce to byla ‚rutina‘, nebyli vystrašení, naopak nabízeli pomoc, říká český student v Tel Avivu
Číst článek
A k tomu zastavení. Většinou tyto věci zastavují třetí hráči, nějací prostředníci. To můžou být Američané, může to být Omán, může to být Katar. Tedy země, na které se často díváme jako na nemorální státy, jsou ale schopné se bavit s každým.
Připomenu roli Kataru, který hostí špičky Hamásu a hostil i špičky Tálibánu. Zároveň hostí největší americkou základnu v regionu. Pro každého je Katar tak trochu fuj, protože se baví s těmi druhými. Ale nakonec právě tyto země, tyto zákulisní hráče potřebujeme k předávání vzkazů a k nějaké moderaci.
Teď třeba Katar hraje roli ve vyjednávání o propuštění rukojmích a zajatců z Gazy výměnou za příměří.
A jelikož neexistují přímé diplomatické kanály mezi izraelskou a íránskou diplomacií, tak se obvykle krize tohoto typu ukončují nebo tlumí právě přes prostředníky.
Jací další hráči na této geopolitické šachovnici jsou? Jsou to Turecko a Saúdská Arábie? Turecko mimochodem už předložilo mírový plán na ukončení konfliktu na Ukrajině.
Turecko a Saúdská Arábie mají trochu jinou roli.
Turecko mělo v minulosti silnější roli prostředníka, je to země Severoatlantické aliance. Zároveň je to muslimská blízkovýchodní země, která se v posledních dvou dekádách snažila vylepšit vztahy s arabským okolním světem a zároveň mít dobré vztahy s Izraelem. I když to se pak pošramotilo.
Nicméně vidíme, že Turecko o roli prostředníka silně usiluje. Protože být potřebný pro všechny, je v dnešní době nejlepší obrana před vnějšími tlaky. Jako ten malý Katar, který je sevřený mezi obrovský, mocný a ambiciózní Írán a stejně tak ambiciózní Saúdskou Arábii.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
