Případ Boeing: odpadlý kus letadla, sebevražda whistleblowera a spousta otázek

Praha 22. dubna 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Myslíte, že má Boeing smůlu, nebo je kritika toho, že prý vyrábí problémová letadla, oprávněná? 
Já bych to určitě smůlou nenazýval. Než jsem sem šel, tak jsem si říkal, že všechny procesy v leteckém průmyslu a letecké dopravě jsou nastavené tak, aby něco takového jako náhoda nebo smůla nemohlo hrát roli. Samozřejmě se to jednou za velmi dlouhý čas stane, že nějaká nepředpokládaná shoda okolností nastane, ale rozhodně bych neřekl, že tohle je smůla. Tohle je výsledek dlouhodobého procesu směřování firmy. Určitě se dá říct, že se v Boeingu něco neblahého děje zhruba od roku 2010. V roce 2013 měli první sérii problémů s letouny Boeing 787 Dreamliner, kdy hořely nové lithiové baterie, což byla do té doby – přinejmenším v menších dopravních letadlech – nevyzkoušená technologie. Jak ukázalo pozdější vyšetřování, už kolem roku 2010, kdy probíhal vývoj těchto baterií a letadel, docházelo k urychlování vývoje, možná i přeskakování některých testů, které měly proběhnout. Výsledkem pak bylo to, co se vlastně stalo. 

Tlak na výrobu, větší zakázky, a proto i kratší termíny dodání, třeba…?
Tlak na to, aby třeba vývoj skončil v termínu, který byl původně slíbený. Tlak na to, aby se při vývoji ušetřilo, třeba při následné výrobě. Vždycky, když se vyvíjí letadlo, tak výrobce na začátku řekne přibližný termín, kdy letadla začne vyrábět a dodávat. A skoro nikdy to nedodrží. Vždycky tam jsou nějaká zpoždění, větší nebo menší. To se pak samozřejmě odráží třeba na krátkodobém vývoji akcií. Ve chvíli, kdy to firma začne zohledňovat, tak se může dostat pod tlak toho, aby dodala rychleji.

Whistlebloweři

Víte, proč se na to ptám? Objevily se totiž informace od dalšího whistleblowera – jde o inženýra Boeingu, který upozorňuje na problémovou výrobu letadel. Má jít o širokotrupá letadla jednak 777 a jednak už zmiňované velké 787 Dreamliner. Informace prověřuje Federální úřad pro letectví. Boeing prý dělá bezpečnostní analýzy. Moc na ně nespěchá, protože to nevnímá jako bezpečnostní problém. Na jeho obhajobu se tomu ale očividně věnuje. O co jde? Jak vážná jsou zjištění, že by mohlo docházet k problémové výrobě letadel?
Není to zdaleka poprvé. Taková obvinění se objevují už po několikáté. Některá obvinění byla následně i prokázána vyšetřováním ze strany úřadů. Už první whistleblower – byl velmi známý, nedávno zemřel, pravděpodobně to byla sebevražda – říkal, že při vrtání otvoru do trupu, kterým se měl spojovat dohromady, upevňovat na něj panely, měli technici odsát to, co tam zůstalo, jakékoliv špony nebo zbytky po vrtání, a teprve potom pokračovat v procesu upevňování komponentů. Ale protože se spěchalo nebo i z dalších důvodů se to často nedělalo, takže se mohlo stát, že tam nějaké zbytky zůstávaly. Což podle něj mohlo dlouhodobě snižovat životnost letadla, případně v nějakém pozdějším věku letadla to mohlo způsobit nějakou poruchu, případně i naznačoval nějakou vážnou katastrofu.

A nynější whistleblower zase varuje před tím, že by se trupy mohly rozpadat, ne?
On na to navázal. Vznesl velmi podobná tvrzení jako ten předcházející whistleblower, John Barnett. Nynější whistleblower, Sam Salehpour, přišel s podobným obviněním. Letecký úřad Federal Aviation Administration (FAA) to právě teď vyšetřuje, ale žádné závěry vyšetřování zatím známy nejsou.

Taky jsem zaznamenal citaci Sama Salehpoura, že prý měli technici při výrobě skákat a šlapat po některých dílech letadel, aby je srovnali. To je způsob, kterým se vyrábí moderní letadla? A jak doložit, že to je pravdivé tvrzení?
Těžko říct, jak to doložit. Všichni whistlebloweři, kterých bylo ještě několik, tvrdí, že Boeing má – jako každá taková velká společnost – oficiální strukturu, jak nahlašovat nějaké nepravosti, ale že kdokoliv tohle procesu využil, tak byl potom ze strany vedení zastrašován, případně mu byl třeba snižován plat, případně byl nucen k odchodu. Shodují se na tom, že proces whistleblowingu byl jenom na papíře, a ve skutečnosti se vedení pokoušelo jakékoliv nahlášené problémy zametat pod koberec. Takže pokud ve firmě existuje taková kultura, že problémy raději necháme být, těžko říct, jak to dokázat.

Spíš jsem si říkal, jestli to naopak nemůže být nějaká křivda, že to může být třeba i msta ze strany zaměstnanců, mnohdy bývalých… Jestli skutečně můžeme říct, že to, co tvrdí, se zakládá na pravdě? Nebo je tohle přesně to, co vyšetřuje Federální úřad pro letectví?
Jak říkám, vyšetřování zatím probíhá. Když se na to ale podíváte z větší dálky, tak je to poněkolikáté, co se taková obvinění objevují – u různých letadel, která Boeing vyrábí. A už se několikrát v posledních letech stalo, že to bylo následně prokázáno. Byť to třeba nebyl úplně původní cíl, tak se při vyšetřování, které třeba následovalo po dvou katastrofách Boeingů 737 MAX v letech 2018 a 2019 v Etiopii, ukázalo, že tam docházelo k přehmatům ve výrobě nebo k tlaku na zaměstnance, aby tempo výroby bylo vysoké. Než aby třeba zpomalili výrobu, tak radši počkají – když třeba narazili na to, že mají vadný díl, tak ho tam radši nějak „nacpali“, než aby počkali na to, až jim dorazí díl nový, protože tím se zastaví celá výrobní linka. Byť to není výrobní linka jako třeba v automobilce, tak ta letadla tam postupují krok po kroku z jednoho stání na druhé. Takže když se u jednoho narazí na problém, tak stojí celá řada.

Takže to je v podstatě jako v automobilce…?
Ano, ale tempo je mnohem pomalejší a není to tak, že by letadla byla někde na pásu a posouvala se.

Ještě jednou se vrátím k whistleblowerovi Johnovi Barnettovi, který upozornil na pochybné standardy ve výrobě. V březnu byl nalezen mrtvý. Už jste říkal, že pravděpodobně spáchal sebevraždu. Probíhá tam ještě vyšetřování, nebo je ten případ už uzavřený? Přeci jenom to je taky pozoruhodná okolnost – whistleblower, který dělal v Boeingu přes 30 let, odejde v roce 2017 do důchodu, pak začne mluvit o praktikách v Boeingu, a je nalezen mrtvý…
Okolnosti jsou v tomto ohledu podezřelé. Jeden den vypovídal, potom šel na hotel. Druhý den měla jeho výpověď pokračovat, ale tam se už nedostavil a potom byl nalezen na hotelovém parkovišti, ve svém autě, zastřelený. Koroner vynesl předběžný závěr, že to byla pravděpodobně sebevražda, ale vyšetřování stále probíhá. Objevila se jeho kamarádka, která řekla, že jí před časem řekl, že pokud by byl nalezen mrtvý, tak to určitě nebude náhoda, ale zločin, a že se ho asi někdo pokouší odstranit. Žádné další podrobnosti ale neuvedla. Jeho rodina se k tomu staví tak, že ho celá ta kauza a vedení Boeingu zničilo, že to mělo značné dopady na jeho psychické zdraví. Dokud ale nebude vyšetřování uzavřeno, nebudou se k tomu vyjadřovat.

Rozpadající se letadla

Abychom to shrnuli – whistlebloweři upozorňují na problémy s výrobou velkých širokotrupých letadel 777 a 787 Dreamliner. Do toho jsou tu dvě velké katastrofy s Boeingy 737 MAX z let 2018 a 2019. Pak se ještě letos v lednu stane, že vám odletí letadlo společnosti Alaska Airlines z Portlandu a těsně po vzletu vám kus letadla odpadne. Jak se tohle stane?
Z vyšetřování se zatím opět ukazuje, že to byla snaha uspěchat výrobu nebo možná nedostatečná kontrola kvality. Ještě dochází k tomu, že si vinu přehazují Boeing a jeho dvorní dodavatel, společnost Spirit AeroSystems. Ta vyrábí celé trupy letadel 737 MAX, které se hotové až poté převážejí do továrny Boeingu, kde pokračuje další montáž. Oni teď na sebe navzájem házejí, kdo to způsobil. Mezitím se ukazuje, že jak Boeing, tak Spirit Aerosystems mají ve výrobě kvalitativní nedostatky, a asi si v tomto ohledu nemají co vyčítat.

Abych to popsal těm, kteří třeba videozáběry z incidentu neviděli – tam skutečně odletěl celý plát letadla, asi o velikosti nouzových dveří.

To muselo být ty pro pasažéry na palubě šílené.
Bylo štěstí v neštěstí, že přímo na sedadle vedle téhle záslepky nouzového východu nikdo neseděl, a že to bylo v první fázi letu, kdy jsou cestující ještě připoutáni. Kdyby se to stalo o chvíli výš, kdy už by třeba cestující nemuseli být připoutáni a zároveň by tam byl větší rozdíl tlaku, tak by to mohlo dopadnout podstatně hůře. Jak jste říkal, že to je velké jako nouzový východ – on to vlastně je nouzový východ, akorát pokud má letadlo menší počet sedaček, tak stačí tato záslepka. Pokud by to samé letadlo mělo vevnitř větší hustotu sedaček, třeba by tam nemělo první třídu vepředu, tak už by na tomto místě musel být opravdový otevírací nouzový východ.

Celou dobu říkáte, že všechny problémy – a popsali  jsme jich celou řadu – jsou spojené s tím, že se spěchá při výrobě, že tam jsou kvalitativní nedostatky, které můžeme zdůvodnit zejména tím, že se prostě spěchá, že třeba není takový dohled nad výrobou. Je v tomto Boeing ojedinělý? Není jediným výrobcem letadel na světě, zejména mu konkuruje evropský Airbus, ale výrobců je celá řada. Proč se teď v souvislosti s kvalitou výroby tolik zmiňuje Boeing a ne jiní? Ti musí být přece taky pod tlakem výroby…
Ano, ale u Boeingu se změnila firemní kultura. Mnozí znalci prostředí u Boeingu spatřují počátek problémů v příchodu jiných manažerů z McDonnell Douglasu. Potom tam byly ještě další věci, jako třeba že se vedení firmy odstěhovalo ze Seattlu, což bylo tradiční sídlo Boeingu – nejprve do Chicaga a dneska sídlí na předměstí Washingtonu. Vzdálili se od každodenní výroby a přestali s ní být v kontaktu, čímž možná přestali mít povědomí o tom, co se v té továrně děje. Pod tlakem jsou samozřejmě všichni výrobci, určitě to není tak, že by byl Airbus ušetřen problémů.

Co to znamená? Taky si jim rozpadají letadla za letu?
To ne, nestalo se jim nic takto dramatického. Nejsou to takhle zjevné přešlapy na úrovni toho, že někdo něco někam špatně namontuje a ono to pak upadne. Ale taky řeší technické problémy. Airbus u svých letadel například řešil špatný lak, což taky mělo způsobovat snížení životnosti letadel. Dlouho se o to přel s aerolinkami Qatar Airways, které tvrdily, že to je výrobní chyba, zatímco Airbus tvrdil, že to je chyba užívání.

A ono to může znít zvláštně, ale povrchová úprava u letadla musí samozřejmě vydržet úplně jiné podmínky.
Ano, a tam se hovořilo o tom, že to hlavně může mít dlouhodobé důsledky, že pokud bude obnažený materiál pod tím, tak bude docházet k jeho degradaci a tím pádem do budoucna k nižší životnosti. Třeba u velkých letadel Airbus A380 k tomu docházelo z počátku výroby, že se objevovaly malé praskliny v křídlech. Ta jsou u letadel ze svého principu vždycky pružná a tam se začaly objevovat drobné praskliny. Zase to nebylo nic, co by představovalo okamžitou hrozbu, že by úřady nařizovaly jejich odstávku. Airbus ale musel části křídel opravovat, svolávat letadla zpátky a navrhovat nějakou upravenou konstrukci, aby se to do budoucna nestávalo. Takže to není tak, že by jenom Boeing vyráběl letadla, která jsou nepovedená. I jiným výrobcům se stává, že se jim jednou za čas něco nepovede.

Budoucnost Boeingu

Před pár dny vyšla zpráva, že Airbus předstihl Boeing v počtu dodaných letadel za první čtvrtletí roku 2024. To, že Boeing vyrobí méně letadel, je v tom, že dělá méně 737 MAX kvůli přísnějšímu dohledu regulátorů a zkvalitňování výroby. Takže to, že tam jsou nějaké potíže, už má dopady i na to, že Boeing možná kvůli tomu bude v ekonomických problémech? Připomeňme, že jeden typ letadla měl na pár let dokonce takzvaně uzemnění. Nemohli ho vyrábět, museli zkvalitňovat výrobu. Ta letadla nemohla ani létat, ne?
Létat nesměla, to se právě týká typu 737 MAX. Po těch dvou katastrofách FAA v první vlně nařídil odstávku letadel. Postupně se k tomu přidaly letecké úřady po celém světě. Boeing zprvu sliboval, že má za pár týdnů opraveno, pak se to ale táhlo a byly z toho dva roky. Mezitím se mu tam kupila letadla. Výrobu pak musel i na nějakou dobu přerušit. U všech těch nově vyrobených letadel, která se mezitím nahromadila, musela potom proběhnout oprava vadných komponentů, které byly příčinou těch dvou katastrof.

Jedna věc je tedy vyrobit a druhá věc je dodat. A letos vidíme, že Airbus je před Boeingem.
Ano, Airbus je před Boeingem už od toho roku 2019, když v 2018 byla první katastrofa. V roce 2019 už Boeing nesměl letadla 737 MAX zákazníkům dodávat. Takže mu Airbus tím pádem začal ujíždět.

V důsledku kauz, o kterých jsme mluvili, v Boeingu do konce roku v  odstoupí generální ředitel…?
Ano. Osobně se divím, že vydržel tak dlouho. Tlak na něj byl od začátku ledna, kdy došlo ke zmiňovanému incidentu na letu Alaska Airlines. Přesto teprve teď on a další členové vedení oznámili, že odstoupí, a někteří odstoupili hned, například Dave Calhoun odejde na konci roku. Odešli proto, že jejich největší zákazníci, největší americké aerolinky, si vyžádaly setkání s dozorčí radou Boeingu bez přítomnosti vedení. Nikdo neví, co přesně se tam odehrálo, ale podle zdrojů amerických médií se soudí, že tam Boeingu naznačili, že to takhle dál nejde a že se musí něco stát.

Jako zástupci Delty nebo United Airlines?
Určitě tam byly Southwest Airlines, což je největší nízkonákladová aerolinka, byly tam Alaska Airlines, United Airlines a další aerolinky.

Dostává se teď Boeing do ekonomických problémů?
Boeing je ve ztrátě od roku 2019. Do roku 2018 byl dlouhodobě ziskový. Je to veliká společnost, takže určitě má kde brát, ale zároveň si to vybírá daň na tom, že se omezují investice, že se například tak rychle nerozšiřuje výroba. Byť to samozřejmě souvisí i s tím, že jsou pod dohledem úřadů, což tu výrobu přirozeně zpomaluje. Úředníci z FAA musí každé letadlo prohlédnout a schválit předtím, než smí opustit továrnu. To není běžné, je to jen důsledek problémů v Boeingu. Také se odsouvá vývoj nových letadel, takže to může mít důsledky i do poměrně vzdálené budoucnosti.

Na druhou stranu když je každý teď nově vyrobený letoun pod přísným dohledem FAA, to by mohlo navýšit důvěru mezi cestujícími, pokud ji Boeing ztratil…?
Pravděpodobně ano. Na druhou stranu je třeba říct, že vyšetřování, která vedl americký Kongres, ukázalo, že i FAA nebyl na celé záležitosti úplně bez viny. Delegoval část dohledu nad vývojem letadel 737 MAX na Boeing. To není nic, co by se nedělo dříve, ale tady se ukázalo, že praxe úplně nefunguje. Vlastně to bylo tak, že Boeing měl některé testy, které byly certifikačními testy letadla ve vývoji. Prováděli je pouze zaměstnanci Boeingu podle protokolů, které předepsal úřad pro letectví, ale nebyli přímo u toho, aby zkontrolovali, že testy proběhly tak, jak mají.

Vzhlížíte k nějakému datu, kdy se můžeme dozvědět o některých problémech víc?
Co bude zajímavé sledovat – 24. dubna bude probíhat setkání ministerstva spravedlnosti s pozůstalými obětí dvou katastrof z roku 2018 a 2019. Pozůstalí a jejich právníci se budou snažit ministerstvo spravedlnosti přesvědčit, aby obnovili dříve pozastavené kriminální vyšetřování Boeingu a jeho vedení, které bylo pozastavené díky tomu, že se Boeing s ministerstvem spravedlnosti dohodl a slíbil, že posílí kontrolu kvality a kontrolu výroby. Pozůstalí a jejich právníci se teď budou snažit dokázat, že to se zjevně nestalo. Z mého pohledu pravděpodobně mají docela nabito.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: YT Politico, YT Koin 6, Boeing.com, ČT, YT Today.