Vůdce polské opozice, Donald Tusk, ve stínu polského premiéra Jaroslava Kaczyńského | Zdroj: Koláž iROZHLAS.cz / Profimedia
Nová vláda v Polsku se bude snažit přechytračit své odpůrce, říká odborník na právní stát „Je to hra hádanek,“ dodává
Obnovení nezávislosti soudů, médií, zrušení potratového zákona, dostupnost umělého oplodnění: to vše jsou výzvy pro pravděpodobnou vládní koalici Donalda Tuska v Polsku. „Nebude to jednoduché a bude to na dlouho,“ míní Jakub Jaraczewski z berlínského think-tanku Democracy Reporting International. Vysvětluje, že soudy a média ovládají přátelé dosluhující vlády. „Mnoho lidí se snaží pochopit, jaký plán má Tusk a jeho partneři,“ říká.
Mluvíme spolu den po prvním zasedání nového polského parlamentu. Jedno z témat bylo obnovení vládní finanční podpory pro umělé oplodnění (IVF), které polská konzervativní vláda zakázala v roce 2016 pod záminkou, že proces umělého oplodnění zahrnuje i ničení lidských embryí. Je otevření této debaty začátkem nové éry progresivní politiky v Polsku?
Umělé oplodnění nebylo tak úplně zakázané, ale vláda pod vedením strany Právo a spravedlnost ho přestala financovat. Toto rozhodnutí bylo široce kritizováno polskou občanskou společností a organizacemi pro lidská práva.
V návaznosti na tohle rozhodnutí se několik větších měst, jako třeba Varšava, rozhodlo programy IVF financovat lokálně z vlastních zdrojů. Nicméně to bylo pouze částečné řešení, protože to například znamenalo, že žena žijící ve velkém městě měla k umělému oplodnění přístup, zatímco ženy žijící na venkově ho neměly.
Jakub Jaraczewski
Jakub Jaraczewski je koordinátorem výzkumu v Democracy Reporting International, nevládní organizaci/think-tanku se sídlem v Berlíně. Je expertem na dodržování zásad právního státu a lidských práv. Dříve působil jako výzkumník na Univerzitě Adama Mickiewicze (Poznaň, Polsko) a jako lektor ústavního práva na několika univerzitách v Polsku.
Parlamentu byl už před nějakou dobou předložen zákon o opětovném zpřístupnění IVF a nyní byl poprvé projednán při prvním zasedání nového parlamentu. Podle nového zákona by na IVF mohly sezdané páry. Pořád by nebylo přístupné pro svobodné ženy a stejnopohlavní páry, které v Polsku nejsou jakkoliv právně uznávány.
I přesto by to však byl pro Polsko velký krok kupředu. To, že se to vůbec dostalo na stůl a že se to řešilo, bylo veřejností vnímáno jako zkouška priorit pro novou vládu. Právě sociální témata jsou v Polsku nejvíce polarizující.
Podle debaty, která proběhla, to vypadá, že koalice stran Třetí cesta, Levice a Občanská koalice jsou ve shodě a věří, že by se IVF mělo znovu podpořit. Jediní, kdo jsou proti, jsou Právo a spravedlnost a silně pravicová strana Konfederace Svoboda a nezávislost, které mají extremistický pohled na IVF.
Jinak bylo osvěžující se na takovou debatu koukat, protože probíhala slušně. Na půdě parlamentu byly prezentované příběhy opravdových lidí, kterým se nepodařilo otěhotnět, neměli přístup k IVF a museli tak podstoupit různé alternativy, které v některých případech končily tragicky.
Takže v mnoha ohledech byla diskuse nad IVF zkouškou soudržnosti nové majoritní koalice a myslím, že tím testem prošla. Ačkoliv někteří politici a členové nové většiny jsou u IVF více entuziastičtí než jiní, podařilo se získat podporu. Očekávám tedy, že návrh projde parlamentem. Otázka samozřejmě zní, zda prezident Andrzej Duda bude ochoten nový zákon podepsat a schválit, nebo zda ho bude vetovat.
Pro britský deník The Guardian jste napsal, že prezident Duda je největší překážkou v oblasti lidských práv. Můžete to rozvést?
Ano, prezident Duda bude u moci až do poloviny roku 2025, kdy skončí jeho druhé a poslední funkční období. Pak budou následovat nové volby.
Polský prezident má dvě možnosti, jak zastavit legislativu přijatou parlamentem. Buď může vetovat návrh zákona, ačkoliv to veto může parlament přehlasovat, vyžaduje to však výraznou většinu, což by se v současném rozložení parlamentu nestalo.
Druhá možnost je, že může návrh zákona poslat k posouzení ústavnímu soudu. Problémem je, že ústavní soud byl politicky ovládnut a obsazen soudci loajálními straně Právo a spravedlnost.
Mohl by například odkládat schválení zákona do nekonečna tím, že se případu prostě nebude věnovat. Existuje tedy několik způsobů, jak prezident může zastavit jakoukoli reformu, a proto bude velmi obtížné, alespoň zpočátku, prosadit jakékoliv progresivní legislativní změny.
Prezident Duda, navzdory velmi neklidnému vztahu a občasným konfliktům, zůstává spojencem odcházející vlády a očekávám, že i nadále bude pomáhat svým přátelům ze strany Jaroslava Kaczyńského.
Před třemi lety, v roce 2020, Polsko omezilo přístup k potratům. Jak se podle vás postaví nová koalice k potratovému zákonu?
Toto je zajímavá otázka, protože nová koalice zveřejnila svou koaliční dohodu, ve které stanovuje klíčové priority a oblasti, kde souhlasí a chce spolupracovat.
A zajímavé je, že v této koaliční dohodě zahrnuli větu o tom, že rozhodnutí ústavního soudu z roku 2020 o interrupcích bude zrušeno. Pro právníka je to fascinující věta, protože mě velmi zajímá, jak přesně chtějí toto rozhodnutí zrušit. V polském právu neexistují ustanovení o zrušení existujícího rozhodnutí ústavního soudu.
‚Slovo potrat v nich vyvolá amok.‘ Polská policie podle médií ponižuje ženy podezřelé z prodělání interrupce
Číst článek
Nicméně ústavní soud je obsazen nezákonně jmenovanými soudci. Evropský soud pro lidská práva zjistil, že někteří soudci byli v roce 2015 jmenováni v rozporu s polským právem a evropskou úmluvou o lidských právech.
Nová vláda tak bude muset hledat kreativní právní řešení na základě skutečnosti, že potraty byly v Polsku znemožněné lidmi, kteří se na ústavní soud dostali v rozporu s právem. Ale jedná se o velmi obtížné téma, protože neexistují jasné způsoby, jak situaci řešit. A až to vyřeší, tak narazíme na problém s prezidentem Dudou. Jsem velmi zvědavý, jaké konkrétní kroky nová vláda podnikne k naplnění tohoto slibu a jak se pokusí situaci řešit.
Jaké scénáře jsou na stole?
Řada polských expertů na ústavní právo se momentálně snaží zjistit, jak bude nová koalice postupovat. Ve vzduchu je několik scénářů, od toho, že je nemožné ústavu změnit a že deklarace nové koalice, že potratový zákaz zruší, byla předčasná, až po to, že stačí rezoluce parlamentu, která řekne, že rozhodnutí ústavního soudu nebylo zákonné.
A upřímně řečeno, myslím si, že to, že koalice Donalda Tuska zatím mlčí a nekonkretizuje, jak přesně chce zákaz zrušit, je dost možná strategickým tahem, aby znejistili stranu Právo a spravedlnost. Je to hra hádanek. Mnoho lidí se snaží pochopit, jaký plán má Donald Tusk a jeho partneři.
Je důležité pochopit, že Právo a spravedlnost stále ovládá klíčové oblasti polského státu. I když přijde nová vláda, bude mít Kaczyńského strana kontrolu nad ústavním soudem a soudnictvím, kde bylo za Kaczyńského vlády jmenováno více než 2000 soudců, přibližně pětina celkového počtu soudců v Polsku. Lidmi loajálními k odchozí vládě byla také ovládnuta například národní banka.
Polsko tedy nečeká hladký reformní proces, ale spíše hra, ve které bude nová vláda muset přechytračit své odpůrce. Tusk se bude snažit napravit co nejvíce škod napáchaných předešlou vládu. Vše bude muset udělat v souladu s polským právem, právem Evropské unie a evropskou úmluvu o lidských právech. Nebude to jednoduché a bude to na dlouho.
Má nová vládní koalice šanci s něčím pohnout ještě za Dudova prezidentství?
Řada věcí bude muset počkat nejen na Dudův odchod, ale také než vyprší smlouvy lidem, které si tam Kaczyński navolil. Je to hra na dlouho a jestliže se veřejnost těší na rychlé reformy, bude zklamaná, protože jakékoliv změny budou vyžadovat čas a trpělivost.
,Dvoutýdenní vláda beznaděje.‘ Polský kabinet Morawieckého složil přísahu, důvěru patrně nezíská
Číst článek
Prezident Duda mimo jiné prohlásil, že ideologie LGBT je destruktivnější než komunismus. V tomto ohledu si notoval s vládou Mateusze Morawieckého, blízkého spojence Kaczyńského. Kabinet zastával názor, že hnutí za práva sexuálních menšin je hrozbou pro polský národ a jeho identitu. Blýská se LGBTQ menšině na lepší časy za pravděpodobné vlády Donalda Tuska?
Zajímavé je, že řada lidí očekávala, že práva LGBTQ budou hlavním tématem polských parlamentních voleb. Důvodem bylo to, že spolu s volbami mělo původně být uspořádáno referendum, které nakonec selhalo kvůli příliš nízké účasti.
Mnoho lidí očekávalo, že otázky LGBTQ budou jednou z otázek v tomto referendu nebo budou tematizované v kampani konzervativního křídla. To se však nestalo a práva LGBTQ ve volební kampani příliš nerezonovala.
Myslím si, že si polští politici pomalu začínají všímat společenské poptávky přijetí a tolerance LGBTQ lidí. Paralelně s tím prudce klesá respekt k římskokatolické církvi. Církev po dlouhá desetiletí ovládala veřejnou diskusi a úspěšně potlačovala témata jako například práva stejnopohlavních párů. Jenže toto se mění.
Levicové strany a Občanská koalice hovořily o toleranci a přijetí LGBTQ lidí ve svých volebních kampaních. Samozřejmě, levice byla v tomto ohledu hlasitější a měla širší názory, zatímco středovější strany zastávaly neutrálnější postoj.
Neočekávám však, že nová koalice zavede nějaká revoluční opatření, jako například registrovaná partnerství pro stejnopohlavní páry nebo možnost adopce dětí. Myslím, že Polsko čeká postupný proces osvojování liberálnější rétoriky vůči stejnopohlavním párům. Mění se to, že polská společnost je na tyto změny připravena.
Kromě mezinárodní kritiky za potratový zákaz čelilo Polsko výtkám od řady mezinárodních organizací, jako například OSN, za nelidské podmínky na polsko-běloruské hranici, kde dodnes stojí 187kilometrový plot, za který byli zatlačováni uprchlíci především z Blízkého východu poté, co běloruský prezident Alexandr Lukašenko začal organizovat hromadné přesuny uprchlíků z východu do Evropské unie. Jak se staví nová koalice k otázce migrace a právům uprchlíků?
Myslím, že se situace zlepší například v tom, že se strážníci na hraničních přechodech budou chovat slušněji. Také se pravděpodobně změní vládní rétorika o uprchlících. Nepředpokládám však, že plot na hranici zmizí.
Myslím, že nová vláda bude velmi opatrná při balancování mezi respektováním práv uprchlíků a nepodléhání tlakům ze strany Běloruska. Rusko a Bělorusko totiž posílá uprchlíky směrem do Evropy a používá je jako nástroj k destabilizaci Evropské unie.
Krize na bělorusko-polské hranici podle armády sílí. O přechod usilují tisíce lidí, zapojují se i Wagnerovci
Číst článek
Finsko nyní zažívá podobnou situaci na hranicích s Ruskem, jde o stejný scénář toho, co se dělo a děje na polsko-běloruské hranici.
Polsko má dva zájmy: nenechat v lese a zimě umírat příchozí uprchlíky a zároveň nepodlehnout pokusu o destabilizaci země nepřáteli Polska. Pro novou vládu bude důležité vyvažovat oba zájmy. Očekávám, že nová vláda rozhodně nebude prosazovat politiku otevřených hranic. Kontroly na hranicích se podle mého názoru nezmění. Ale také věřím, že přizpůsobí svou politiku tak, aby alespoň částečně odpovídala mezinárodním standardům lidských práv.
Dalším slibem Donalda Tuska a jeho koalice bude také obnovení nezávislosti veřejnoprávních médií. Od roku 2015 se Polsko v žebříčku mediální svobody Reportérů bez hranic propadlo z osmnáctého na 66. místo. Jak naplní nová vládní koalice tento závazek?
To bude velmi obtížné, protože dozor nad státními médii mají lidé, kteří byli na své pozice dosazeni Morawieckého vládou. Tito lidé mají často dlouhodobé smlouvy. Řešení by bylo zavést nový zákon, který by poskytl možnost změny vedení, ale opět se vracíme k prezidentu Dudovi a jeho možnosti veta.
Přesto však nezávislost a nestrannost veřejných médií byla slibem všech opozičních stran. Strany nové koalice se absolutně shodují na tom, že se současná situace, kde státní rozhlas a televize jsou v podstatě propagandistickými nástroji pro Právo a spravedlnost, musí změnit.
Je to další oblast, kde bude těžké udělat jakékoliv změny se stávající legislativou a bude pravděpodobně potřeba počkat.
Tusk opět mlčí v tom, jak přesně chce tuto situaci řešit, a myslím, že i tady chtějí odpůrce nechat v očekávání.
Je něco, na čem se nová koalice neshodne?
Energetika a ekologie budou určitě složitá témata. Všechny strany v koalici souhlasí s tím, že Polsko by mělo dekarbonizovat a být méně závislé na uhlí. Ale jedna ze stran, která míří do vlády, je také Polská lidová strana, která brání zájmy farmářů. Proto bude těžké prosadit novely, které by jim mohly finančně uškodit.
Pak tu jsou další dílčí témata, která mohou být potenciálně problém. Vládní koalice je složena z liberálních stran, které podporují podnikání a odmítají striktní regulace. Naopak levicové strany preferují větší regulaci a vyšší danění, které bude použito na různé sociální programy.
Obecně na mě ale první týdny této nové aliance působí optimisticky a nebyl jsem svědkem významných nesrovnalosti. Poprvé byla v Polsku zveřejněna koaliční smlouva, která jasně definuje priority a která rozděluje místa v parlamentu. Co se týká klíčových otázek, jako je Evropská unie, podpora Ukrajiny, obnovení právního státu a dodržení lidských práv, tak jsou koaliční strany ve shodě.
Související témata: vláda, Polsko, koalice, parlament, Donald Tusk, Andrzej Duda, Jarosław Kaczyński, Vláda Polské republiky, Evropská unie, společnost
