Nová polská vláda chce více podporovat zelené zdroje energie, uvedla možná ministryně životního prostředí
Očekávaná polská vláda plánuje rychlejší odklon země od uhlí a podporu zelených zdrojů energie. V rozhovoru s agenturou Bloomberg to v úterý uvedla to Paulina Hennigová-Klosková, s níž se počítá na post ministryně životního prostředí. Zprávy médií, že se stane příští šéfkou resortu, odmítla Hennigová-Klosková komentovat.
Občanská platforma, největší strana budoucí vládní koalice, má představu, že po roce 2030 se na výrobě energie budou z 68 procent podílet obnovitelné zdroje a uhlím bude zakázáno vytápět domácnosti. Centristická strana Polsko 2050 Szymona Holowni, z jejíž řad pochází Hennigová-Klosková, je v tomto ohledu ambicióznější.
„Možná by se toho dalo dosáhnout dříve,“ uvedla Hennigová-Klosková. Její domovská strana se chce uhlí zbavit do roku 2040 a deset let nato dosáhnout uhlíkové neutrality Polska.
,Dvoutýdenní vláda beznaděje.‘ Polský kabinet Morawieckého složil přísahu, důvěru patrně nezíská
Číst článek
Tyto ambice kontrastují s postojem odcházející strany Právo a spravedlnost (PiS), která kritizovala Evropskou unii za příliš rychlý postup ke klimatické neutralitě a zpochybňovala některá unijní nařízení spojená s Green Dealem (Zelenou dohodou pro Evropu).
Národně konzervativní vláda PiS chtěla zachovat uhlí až do roku 2049 s tím, že obnovitelné zdroje budou v roce 2030 generovat méně než polovinu elektřiny.
Z unijních zemí je Polsko nejvíce závislé na uhlí. V současnosti vyrábí přibližně 70 procent elektřiny z fosilních paliv. Vzhledem k tomu, že emise oxidu uhličitého čím dál více zatěžují cenu energie, země investuje do větrných elektráren na moři a jaderné energie, aby nahradila stárnoucí uhelné elektrárny.
Většina nových kapacit bude uvedena do provozu nejdříve v příštím desetiletí. Budoucí kabinet se snaží tento proces urychlit.
Nová energetická politika
„Na ministerstvu životního prostředí bude muset být po odchodu PiS vypracována nová energetická politika,“ uvedla Hennigová-Klosková. „Chceme vsadit na obnovitelné zdroje a jadernou energii a snížit emise,“ dodala.
Polský soud přerušil jednání o dolu Turów. Navzdory žalobám ekologů bude těžba pokračovat
Číst článek
Další prioritou nového kabinetu bude podle ní také ochrana spotřebitelů před dopady vysokých cen energií. Opatření budou pravděpodobně stát desítky miliard zlotých a koalice nejspíše předloží příslušný návrh zákona v parlamentu již v úterý, uvedla.
Nová polská vláda pod vedením premiéra Mateusze Morawieckého ze strany PiS složila přísahu. Očekává se ale, že tento kabinet v prosinci skončí, protože podle všeho nezíská podporu v Sejmu, dolní komoře parlamentu, kde PiS je sice nejsilnější stranou, po říjnových volbách ale přišlo o většinu.
Pokud Morawieckého vláda důvěru v Sejmu nezíská, je na poslancích, aby nominovali kandidáta na premiéra. Tím se nejspíše stane Donald Tusk, polský premiér z let 2007 až 2014, který se následně stal předsedou Evropské rady.
Povede vládu tvořenou třemi proevropskými stranami: jeho Občanskou koalicí, středovou Třetí cestou a Novou levicí. Uskupení Třetí cesta tvoří lidovci společně s Polskem 2050 Szymona Holowni.
