Nepřežil nikdo. Vatikán blahořečil polskou rodinu Ulmů vyvražděnou za ukrývání Židů za války
Za pomoc židům za druhé světové války hrozila Třetí říše na okupovaných územích smrtí. Nejvyšší cenu zaplatila v roce 1944 i polská rodina Ulmů. Do jejich domu vtrhli na udání němečtí četníci a policisté a všechny na místě zastřelili. V roce 2003 začal proces blahořečení rodiny, který rozhodnutím papeže Františka dokončili duchovní v neděli 10.září.
Blahořečení ve vsi Markowa se účastní nejen polský prezident Andrzej Duda, ale také katoličtí a židovští duchovní nebo delegace z Izraele
„Józef byl hospodářem, zemědělcem. Pečoval o sad, měl včely. Byl taky nadšeným amatérským fotografem a zároveň byl hodně činný v chodu obce,“ vypráví Wojciech Kirejczyk ředitel kanceláře programu Niepodległa.
Józef a Wiktoria Ulmowi měli šest dětí a sedmé na cestě. Žili v nevelkém domě ve vsi Markowa nedaleko Řešova v dnešním Podkarpatském, dříve Lvovském vojvodství.
Obec Markowa
„Ve vsi Markowa žilo před válkou okolo 4,5 tisíce obyvatel. Většina obyvatel byli Poláci, ale žilo zde také asi 120 židů, kteří byli součástí komunity od nepaměti. Když přišli v roce 1939 Němci tady Poláky a židi separovali. V roce 1942 rozhodli, že je potřeba židy z Markowé vyhladit. Deset rodin se rozhodlo pomoct,“ dodává historik a zástupce ředitele polského Institutu paměti národa Mateusz Szpytma.
Agnieszka Hollandová: V Polsku už se trochu cítím jako persona non grata, ministr mě označil za Goebbelse
Číst článek
Mezi deseti rodinami byla právě i rodina Ulmů, pokračuje Wojciech Kirejczyk.
„Józef s Wiktorií učinili v roce 1942 hrdinské rozhodnutí, když se rozhodli ukrýt u sebe osm židů. Ukrývali je v podkroví a několik měsíců se o ně starali.“
Ukrývali muže jménem Saul Goldman a jeho čtyři syny, dvě dcery a vnučku.
„V době druhé světové války, kdy bylo Polsko okupované Němci, byla jakákoliv pomoc židům zakázaná. Židi byli nucení žít v ghettech, která vznikala na celém území spravovaném německými okupanty.“
Nikdo z rodiny nepřežil
Nikdo z 18 lidí, členů rodiny Ulmů i rodiny Goldmanů a jejich příbuzných, se konce války nedožil, jak popisuje Kirejczyk.
„Každý den podstupovali obrovské riziko, protože pomoc židům se trestala smrtí. A to se taky stalo. Dne 24. března 1944 přišli do domu Ulmů němečtí vojáci, našli ukrývané židy a zabili je. A nejen je. Postříleli totiž celou rodinu včetně dětí.“
Wiktoria byla tehdy navíc těhotná, byla v sedmém měsíci těhotenství. Udal je pravděpodobně Włodzimierz Leś, policista okupační správy, který rodinu Goldmanů dobře znal. Byli sousedé. Ze začátku jim také pomáhal.
Za udání byl v září 1944 popraven, rozsudek smrti vynesli a vykonali členové Polského podzemního státu.
„Nacistická okupace Polska byla výjimečně represivní. Byla rozhodně horší, než na západě Evropy, například ve Francii nebo Nizozemsku. Nejhorší byla vůči židům.“
Dodává historik Mateusz Szpytma. Těch ze vsi Markowa přežilo válku jen asi 20 z původních 120 židovských obyvatel.
