Přes deset tisíc migrantů za měsíc. Nová balkánská trasa, po které lidé míří do Německa, vede přes Polsko

V šest hodin ráno ohlašují místní první běžence, u ohrady s koňmi prý stojí osm lidí, převaděč je už pryč. Policie přijíždí za osmi mladými muži ze Sýrie a odváží je na služebnu. Na jihu Braniborska nedaleko německo-polské hranice začíná pro policisty celkem normální pracovní den. Stále přicházejí nové telefonáty týkající dalších skupin migrantů. Do oběda na jedné stanici napočítají 108 případů ilegálního přechodu hranice.

Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Saský ministr vnitra Armin Schuster mluví už o „skutečné migrační krizi“ (ilustrační foto)

Saský ministr vnitra Armin Schuster mluví už o „skutečné migrační krizi“ (ilustrační foto) | Foto: Mike Blake | Zdroj: Reuters

Policisté si každý den uvědomují, že se situace změnila. Z Polska se stal klíčový bod na cestě migrantů do Německa, uvedla německá veřejnoprávní televize ARD.

Počet nelegálních vstupů na německé území rychle roste, a to už dva roky. Za měsíc německá policie případů, kdy lidé přijedou do země bez potřebných dokladů nebo víz, eviduje více než deset tisíc.

Předloni jich nebyla za měsíc ani polovina. A ještě něco se změnilo: stěžejním místem pro pohraničníky už nejsou přechody s Rakouskem, ale s Polskem. Zdroje v bezpečnostních kruzích říkají, že na podzim se počty vždy zvyšují, letos je to ale nebývalé.

Saský ministr vnitra Armin Schuster z konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) mluví už o „skutečné migrační krizi“.

Polsko hlavním bodem

Důvodem je to, že Polsko se stalo klíčovým bodem na cestě migrantů do Německa. Jednak se balkánská trasa, která vede z Turecka, přesunula do Polska, jednak je tu Rusko, které společně s Běloruskem dále posílá migranty do Evropské unie.

Zatím není jasné, zda nějaký vliv má i polská aféra týkající se udělování víz za úplatu ve zrychleném režimu a bez náležitých prověrek.

Nikdo neví, kolik je v Česku nelegálních migrantů. Čísla mluví jen o záchytech, upozorňuje expert

Číst článek

Podle informací rozhlasových stanic WDR a NDR a deníku Süddeutsche Zeitung z pohovorů pracovníků Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) s žadateli o azyl vyplývá, že především Syřané přicházejí do Polska, částečně ale i do Česka, přes Srbsko, Maďarsko a Slovensko.

Lidé z bezpečnostních kruhů udávají různé důvody pro změnu balkánské trasy. Vliv mají kontroly na hranicích mezi Rakouskem a Německem.

Migranty mířící do Německa odrazuje také to, že je Rakousko při jejich registraci pečlivější než dříve. A roli hraje i situace na hranicích s Chorvatskem, odkud už léta přicházejí zprávy, že policie běžence násilně vytlačuje od hranic.

Vznikla proto oklika přes Srbsko, Maďarsko a Slovensko do Polska, i když někteří migranti z ní na Slovensku „odbočí“ a do Německa míří přes Česko.

Nejmenovaní bezpečnostní činitelé tvrdí, že úřady v zemích podél balkánské trasy nemají zájem na registraci migrantů, protože by pak byly samy odpovědné za jejich žádosti o azyl.

V různých městech na severu Srbska působí organizované skupiny pašeráků lidí, které ovládly celé úseky balkánské trasy. Migrace je totiž také obchodem. Pašeráci se snaží dělat co nejlepší nabídky a vyhledávat nové cesty.

Migrace jako zbraň

Kromě balkánské trasy přicházejí migranti do Polska z Běloruska. Podle údajů braniborského ministerstva vnitra v současnosti asi polovina osob v přijímacích zařízeních se do Evropské unie dostala přes Moskvu a Minsk.

Nárůst nelegální migrace na Slovensku se stává tématem voleb. Premiér varuje před štvavou kampaní

Číst článek

Mnoho z nich mělo ruská nebo běloruská víza a před cestou žili delší čas v Turecku nebo v Íránu či Spojených arabských emirátech.

„Tuto cestu si lze rezervovat včetně letenky, víz do Ruska a Běloruska a následného propašování,“ uvedlo braniborské ministerstvo vnitra. Vzhledem k tomu, že jde o nákladnou cestu, splácejí ji migranti pašerákům po příchodu do cílové země třeba ze sociálních dávek.

Od roku 2021, kdy Moskva migranty využila jako zbraň proti Evropské unii, bezpečnostní činitelé Rusko bedlivě sledují. Nicméně říkají, že za současným migračním tlakem Rusko nevidí.

Ruské úřady ovšem dohlížejí na udělování víz a v polovině loňského roku pravidla ještě uvolnily. Zároveň i na této cestě vznikl „byznys s migrací“, a tak se dá říct, že zločin a politika působí ruku v ruce.

Na přímou cestu z Běloruska do Polska se vydává ale o něco méně lidí, což určitě souvisí i s robustním nasazením polské pohraniční stráže, kterou ovšem ochránci lidských práv obviňují z porušování zákonů.

Polská vláda uvedla, že příliv migrantů z Běloruska je stále organizovanější a lépe skrytý. Poláci obviňují Bělorusko, že nejen že migranty k hranici dováží, vybavuje je ale i nářadím pro ničení bariéry na hranici nebo kamením, které pak házejí na polské policisty.

Krize na bělorusko-polské hranici podle armády sílí. O přechod usilují tisíce lidí, zapojují se i Wagnerovci

Číst článek

Napětí na polsko-běloruské hranici vedlo ke vzniku oklik: na severu přes Litvu a na jihu přes Ukrajinu do Polska. Podle německých bezpečnostních činitelů nechává Bělorusko vždy po nějaké období na určitých úsecích hranice pašerákům volné pole působnosti.

To, že Rusko a Bělorusko nadále využívají migraci jako hybridní zbraň, vyplývá i z analýzy rizik unijní pohraniční agentury Frontex. Podle ní pravděpodobnost, že se toto bude dít, roste.

Moskva má spojence i na jižní hranici Evropské unie. Ti mohou jednat, jak si budou přát partneři v Rusku, a vytvářet tlak na hranice sedmadvacítky z dalších stran.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme