Po 30 letech se do Náhorního Karabachu vrátila mise OSN, většina obyvatel enklávy utekla do Arménie
Do Národního Karabachu dorazila mise OSN, což je poprvé po třiceti letech. Oznámil to v neděli podle agentury AFP Ázerbájdžán. Většina obyvatel této enklávy s etnicky arménským obyvatelstvem už mezitím odešla do Arménie poté, co horské území minulý týden znovu ovládlo Baku a místní arménští separatisté kapitulovali.
Mluvčí ázerbájdžánského prezidenta AFP řekl, že mise OSN přijela v neděli ráno a jejím hlavním úkolem je posoudit humanitární potřeby na místě. OSN později potvrdila, že dostala povolení vyslat misi na území Náhorního Karabachu. Francie v sobotu vyjádřila politování, že Ázerbájdžán vyslovil takový souhlas až po masivním odchodu Arménů.
Podle OSN počet Arménů, kteří uprchli z Náhorního Karabachu do Arménie, překročil 100 000. Před ázerbájdžánskou bleskovou operací z minulého týdne přitom v oblasti žilo odhadem 120 000 lidí. Podle arménské vlády je nyní více než 45 500 uprchlíků v ubytovacích zařízeních poskytnutých státem.
Dohromady bylo po ofenzivě hlášeno téměř 600 úmrtí. Samotné boje si vyžádaly životy zhruba 200 vojáků na každé straně. Nejméně 170 lidí zabil pondělní výbuch skladu paliva na silnici spojující Náhorní Karabach s Arménií.
Rozsáhlý exodus
„Stále je tu několik stovek státních zaměstnanců, lékařů a lidí se zvláštními potřebami, kteří se také chystají odejít,“ napsal na síti X (dříve Twitter) bývalý ombudsman Náhorního Karabachu Artak Beglarjan.
Ázerbájdžán tají humanitární krizi v Náhorním Karabachu. Azerové jsou apatičtí, tvrdí odborník
Číst článek
Ázerbájdžánský generální prokurátor dnes podle agentury AP vydal zatykač na bývalého vůdce samozvané karabašské republiky Arajika Harutjunjana, který stál v čele separatistického regionu od srpna 2020 do začátku letošního září. Obviněn je z toho, že během války na konci roku 2020 nařídil vypálit rakety na třetí největší ázerbájdžánské město Gjandža.
Francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová v neděli oznámila, že v úterý odcestuje do Arménie. V době, kdy z Baku a Ankary zaznívají požadavky na vytvoření pozemního koridoru přes arménské území z ázerbájdžánské exklávy Nachičevan do zbytku Ázerbájdžánu, hodlá ministryně „znovu potvrdit podporu Francie vůči svrchovanosti a územní celistvosti Arménie“, uvedla agentura AFP.
Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale za podpory Jerevanu ho i s přilehlým územím ovládli místní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994.
Arméni na genocidu nezapomněli. Náhornímu Karabachu hrozí masový exodus, míní historik
Číst článek
Během šestitýdenních bojů s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s regionem i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem. Zejména válku v 90. letech poznamenaly četné masakry civilistů.
Podobně rozsáhlý exodus, jako nyní v Náhorním Karabachu, se v roce 1995 odehrál v takzvané Republice srbská krajina, kterou chorvatští Srbové vyhlásili v prosinci 1991 v reakci na odtržení Chorvatska od Jugoslávie.
Početná srbská menšina v Chorvatsku myšlenku samostatného chorvatského státu neschvalovala, a z Republiky srbské krajiny vyhnala velkou část nesrbských obyvatel.
Druhá fáze války vypukla v létě 1995, kdy chorvatské síly podnikly ofenzivu proti Srby kontrolovanému území. Také při tomto tažení docházelo k vynucenému exodu obyvatel, tentokrát Srbů.
