Veřejnoprávní média podle Danka mají být taková, jaká chce vláda, říká redaktor o zrušení RTVS
Slovenská vláda chystá změny ve veřejnoprávním rozhlase a televizi. Ministerstvo kultury připravilo zákon podle kterého zanikne veřejnoprávní RTVS a vznikne nová instituce, která bude mít příjmy ze státního rozpočtu. Opoziční strany ale varují před snahou vlády ovládnout tuto instituci a chystají demonstrace. „Politici jednoduše chtějí, aby ji (novou instituci) měli víc pod kontrolou,“ říká redaktor slovenského Denníku N Dušan Mikušovič.
O jaké argumenty opírá svůj názor ministryně kultury Martina Šimkovičová? Jaké jsou její argumenty?
Já bych tu argumentaci vládní koalice rozdělil na takové dva proudy. První je, že ministryně kultury mluví o potřebě návratu veřejnoprávnosti do RTVS a tvrdí, že v instituci nezaznívaly všechny názory, které se ve společnosti objevují.
Je třeba říct, že paní Šimkovičová před volbami vystupovala v takové internetové televizi, která se jmenovala Televízia Slovan, která dávala prostor odpůrcům očkování, zpochybňovačům pandemie covidu a různým proruským politikům.
Často se tam mluvilo o chemtrails, nebo dokonce o tom, že bezkontaktní platby mobilem by mohly ohrozit naši osobní svobody. Takže doopravdy tyto názory v RTVS nezaznívaly, protože mají poměrně málo společného s fakty, takže se tomu nedá moc divit.
Druhá věc je, že zároveň předseda Slovenské národní strany Danko, tedy strany, která Šimkovičovou nominovala, mluví o tom, že nechce žádnou veřejnoprávní televizi, chce mít státní médium, které má mít vláda pod kontrolou.
Slovenská veřejnoprávní RTVS zanikne. Změny z pera ministerstva televizi a rozhlas podřídí vládě
Číst článek
Říká, že v kultuře se má vládnout tvrdou rukou. To je ve slovenské politice nové, protože v tomto typu argumentace, kterou slyšíme, už ani nemluví o nějaké nestrannosti a veřejnoprávnosti. Otevřeně mluví o tom, že média veřejné služby mají být takové, jaké je chce vláda.
To znamená, že ministryně kultury nějak nekomentuje ty protiargumenty nynějšího vedení RTVS, které poukazuje třeba na průzkumy veřejného mínění, podle kterých televizní publikum považuje zpravodajství za nejobjektivnější na Slovensku?
Zatím ne. Ona nějakým způsobem prezentovala svoji představu, kde opakuje, že nedostávaly prostor nějaké jiné názory a vystupuje tak, jako že je to jasné, předpokládám, že je to jasné spíš jejím voličům. Ty argumenty a protiargumenty zatím nevysvětlovala a k zákonu se má vyjádřit až ve čtvrtek, takže musíme trochu počkat, jak bude vystupovat.
Jak moc jde vládě o to odvolat nynějšího generálního ředitele Luboše Machaje?
Určitě, samozřejmě ho chtějí odvolat. Na druhou stranu, kdyby šlo jen o to, tak by to mohli udělat i jinak. Mohli by jednoduše změnit současný zákon o RTVS, doplnit tam nějaké důvody k odvolání ředitele a mohli by ho odvolat.
Na Slovensku skončily koncesionářské poplatky. Po volbách může veřejnoprávní média ohrozit Fico
Číst článek
Tady jde doopravdy o změnu charakteru média veřejné služby přes konkrétní technické změny, třeba změna volby ředitele úzkou radou, kde bude mít vládní koalice jasnou většinu a nebo vytvořením programové rady, která má kontrolovat obsah. Takže je tam i tento rozměr, ale zjevně by jim to nestačilo.
Kam by se tedy podle navrhované úpravy posunula proti dnešnímu stavu pozice nové instituce vůči státu nebo vládní exekutivě?
Znovu, možná nemusíme spekulovat, stačí říct, co říkají vládní politici. Oni jednoduše chtějí, aby ji měli víc pod kontrolou.
Konkrétním příkladem je programová rada, která má vzniknout, má to být orgán, který má tvořit třináct lidí, z toho jedenáct volených parlamentem, a který má mít přímý dosah na program RTVS a má vyhodnocovat, jestli je dostatečně veřejnoprávní a v případě, že se jim to nebude zdát, tedy že se to nebude zdát orgánu, který je volený parlamentní většinou, tak mají možnost žádat ředitele o nápravu.
Pokud on tu nápravu v nějaké lhůtě, která není specifikovaná, neudělá, tak je následně možné ho odvolat. Například i bývalý ministr kultury Marek Maďarič ještě z vlád Směru, který rezignoval v roce 2018 po vraždě Jána Kuciaka, tvrdí, že to minimálně povede k autocenzuře a omezení svobodné tvorby.
Nový šéf slovenské RTVS Machaj: Seniorů je stále více, ale na Slovensku neplatí koncesionářské poplatky
Číst článek
Jak zásadně by tedy tyto chystané změny mohly upravit celou slovenskou mediální scénu a politické zpravodajství a publicistiku?
Je to tak, že tyto změny neprobíhají izolovaně. Vládní koalice jednak protěžuje takzvaná alternativní média, nebo tedy ta média, která nazývají občanské, někteří je nazývají dezinformační.
Tam vládní politici chodí dávat nekritické rozhovory, protože redaktoři jim v lepším případě dolévají minerálku, v horším je vychvalují a lichotí jim nebo jim tleskají. A to nic z toho nepřeháním, to vše se stalo.
A zároveň je to tlak na názorová média prostřednictvím žalob a útoků a zároveň ještě taky na komerční televize přes byznys se státem, což začíná být vidět v případě televize Markíza, kterou koupila česká skupina PPF, tam skutečně existuje obava redakce zpravodajství, že televize začne ustupovat vládní moci v tom smyslu, že bude redukovat politiku, aby neprovokovala současnou vládní koalici.
Znamená to méně publicistických a zpravodajských pořadů vůbec na slovenské mediální scéně?
To asi uvidíme. Dá se očekávat, že v RTVS nějaká forma zpravodajství a určitě publicistiky zůstane zachovaná. Otázkou je, jaký bude mít charakter.
