Imámové ze zahraničí budou pro svou práci muset nově prokázat znalost němčiny, plánuje německé ministerstvo vnitra. Týkat se to podle odhadů může až 2000 imámů, ale přesná čísla, kolik cizinců v německých mešitách káže, stát nemá.

Berlín 6:30 9. března 2019 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Německá vláda chce nově u kazatelů spojit povolení k pobytu a k práci v Německu se znalostí němčiny, citoval server Deutsche Welle mluvčího ministerstva vnitra. O nutné míře znalosti jazyka a přesnějším nastavení pravidel se dosud debatuje.

Němečtí radikálové bojující za Islámský stát přijdou o občanství, dohodli se ministři

Číst článek

Důvodem je podle ministerstva zvýšení počtu přistěhovalců v posledních letech a tím i zvýšení poptávky po duchovních službách pro cizince, zejména pro muslimy. „Duchovní plní i funkci vzoru a rádců, která je důležitá pro spolužití různých kultur a náboženství a úspěšné integrace,“ uvedlo německé ministerstvo.

Znalost němčiny od zahraničních muslimských kazatelů a duchovních už v minulosti požadoval politik CDU Carsten Linnemann, který žádal pro imámy i zavedení zvláštních víz podmíněných jazykovými znalostmi.

Kolika lidí by se taková povinnost týkala, stát zatím říct nedokáže – oficiální statistiku zahraničních imámů působících v Německu nevede. Podle Linnemanna jde minimálně o 2000 kazatelů.

V mešitách podléhajících největší německé muslimské organizaci Ditib bylo podle ministerstva k letošnímu lednu zaměstnaných na 1049 islámských imámů. Vlivná organizace je spojená s tureckou vládou, podléhá turecké Správě náboženských záležitostí (Diyanet) a v Německu čelí kritice. Do země deleguje organizace imámy do zhruba 960 muslimských obcí, ti mají povolení k pobytu na 4 roky a poté se vrací do Turecka.

Kancléřka Angela Merkelová na konci roku 2018 žádala, aby imámové pocházeli z Německa, ministr vnitra Horst Seehofer zase od muslimských obcí požadoval, aby se odstřihly od finančních prostředků ze zahraničí a své duchovní vzdělávaly samy.

Loni na konci roku německá média informovala o tom, že se vláda snaží přimět některé blízkovýchodní státy včetně Saúdské Arábie, aby přistoupily na spolupráci tajných služeb při prověřování odesílatelů a příjemců finančních prostředků na provoz mešit v zemi.

Debatovalo se také o zavedení daně, kterou by platili muslimové a která by umožnila domácí financování provozu mešit. Vzniknout by mohla po vzoru církevní daně, kterou v Německu platí křesťané.

Cílem německých snah je především omezit financování salafistů, tedy přívrženců radikálního výkladu islámu. Podle Spolkového úřadu pro ochranu ústavy jich pobývalo v loňském roce na území Německa celkem 10 800.

haf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít