Uprchlický tábor Vučjak vyrostl na místě skládky. Obtížnému útěku přes hory říkají běženci Hra
Tábor Vučjak na severozápadě Bosny rozhodně není místem, kde by někdo chtěl žít. Ve stanech z plachtoviny leží matrace na holé zemi, umývárny a záchody jsou příšerně špinavé. Na snídani, skromně namazaný chléb, se čeká ve dlouhé frontě. Před některými stany si muži pečou placky čápatí, píše agentura DPA. A obtížnému útěku přes hory do sousedního Chorvatska pak běženci říkají The Game, tedy Hra.
Vučjak je reakcí padesátitisícového Bihače, od kterého leží asi deset kilometrů, na příliv migrantů a uprchlíků, s nímž si nedokáže poradit. Díky své poloze u chorvatské hranice přitahuje lidi, kteří se bez potřebných dokladů snaží dostat přes zelenou hranici.
V Bihači a celém kantonu Una-Sana jich je teď asi 7000. V červenci přeplněné tábory mezinárodních humanitárních organizací přestaly nově příchozí přijímat a migranti spali na ulici.
Za použití prostředků, které mělo k dispozici, vytvořilo město Bihać v prostoru bývalé skládky ve Vučjaku tábor. Mnoho z jeho asi 700 obyvatel chytila bosenská policie ve městě a proti jejich vůli dovezla na toto místo. Mezinárodní humanitární organizace s tím nechtějí mít nic společného, tábor neodpovídá jejich standardům.
Červený kříž v Bihači dodává obyvatelům tábora ve Vučjaku dvě skromná jídla denně a nechává doplňovat nádrže ve špinavých umývárnách. „Máme jen omezené prostředky,“ říká Selam Midžić z Červeného kříže. „Celou migrační krizi (v Bosně) nese na svých bedrech Bihać a kanton Una-Sana,“ tvrdí. Vláda v Sarajevu se podle něho o tento problém nestará. Město a kanton jsou ponechány svému osudu.
‚Trocha násilí‘
Zdravotnický stan provozuje německý aktivista Dirk Planert, který za války v Bosně v devadesátých letech organizoval humanitární transporty do uzavřeného Bihače. Letos v létě se tento fotograf a novinář dozvěděl o podmínkách, které panují ve Vučjaku. Spontánně se rozhodl na tomto nehostinném místě zůstat a pomáhat.
Kromě svrabu, který se šíří v mizerných hygienických podmínkách, ošetřuje Planert a jeho tým zranění, jež migranti utrpí při pokusu o ilegální přechod do Chorvatska, kde se je snaží zastavit policie. Součástí Planertova týmu jsou dobrovolní zdravotníci z Německa, Rakouska, Slovinska a Maďarska.
Kvůli falešným zprávám o uzavření hranic roste počet migrantů, kteří překonávají Lamanšský průliv
Číst článek
„Odehrává se to vždy podle stejného scénáře: chycení migranti se musejí seřadit, policisté jim seberou peníze, boty a telefony, nebo jim telefony zničí, zbijí je a naženou zpět přes hranici,“ popisuje Planert.
Podobná obvinění, která zaznívají ze strany nevládních organizací, Chorvatsko odmítá, i když takové jednání bylo částečně zdokumentováno na videonahrávkách.
Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová před časem v jednom rozhovoru prohlásila, že proti migrantům bez dokladů policie někdy musí použít „trochu násilí“.
Obtížné cestě přes hory do sousedního Chorvatska říkají běženci The Game - Hra. „Hráč“ se buď zvládne dostat až do Rakouska, Německa nebo Itálie a požádá o azyl, nebo selže, dostane nabito od chorvatské policie a vrátí se zpátky na start.
Jistý 21letý muž z Pákistánu vypráví, že se o štěstí pokusil ve skupině s dalšími jedenácti migranty. Dostali se až do Slovinska, kde je objevila policie a předala chorvatským úřadům. „V Chorvatsku nás bili holemi, a to opravdu pořádně. Tři z nás měli zlomeniny,“ popisuje. I přes tuto zkušenost chce při další příležitosti zkusit své štěstí ve „Hře“.
Zima na obzoru
V posledních týdnech vzrostl počet migrantů, kteří se v lodích vydávají přes Egejské moře z Turecka do Řecka. Za srpen jich bylo přes 9330, což je proti loňskému srpnu skoro dvojnásobek.
Řecko leží na začátku takzvané balkánské cesty. Ta byla považována za víceméně uzavřenou, když Maďarsko na podzim 2015 na hranicích se Srbskem a Chorvatskem postavilo ploty a zátarasy. Hlavní trasa balkánské cesty se proto přesunula více na západ a vede nyní přes Srbsko, Bosnu, Chorvatsko a Slovinsko.
Až do Bosny se dostanou migranti s pomocí převáděčů celkem plynule. V Bihači ale na ně čeká „Hra“. Ale dřív nebo později projde skoro každý. Od roku 2015 zaregistrovala Bosna 42 tisíc příchozích, nyní je v zemi kolem 8000 migrantů.
To, že přibývá běženců, kteří se vydávají na plavbu přes Egejské moře, znamená, že tlak na Bihać dál poroste. Blížící se zima, která v bosenských horách přichází brzy, by v situaci, kdy zázemí v táborech jako Vučjak nebude na chladné počasí připraveno, mohla spustit humanitární katastrofu. Ta může dopadnout i na několik set lidí, kteří živoří před přeplněným táborem Bira v Bihači nebo pod širým nebem na jednom místě nedaleko hranice s Chorvatskem.
