Médium financované státem nemusí být nutně vládní. Státy upouští od koncesionářských poplatků
Financování médií může a nemusí znamenat svobodu tisku. Zkušenosti z Evropy nám ukazují, že i bez koncesionářských poplatků můžou být média kvalitní a veřejnoprávní. Naopak jiné případy dávají najevo jednostrannost státních médií, například v Maďarsku. Mezi důvody, proč státy upouští od poplatků, je i klesající počet plátců.
Jednou z televizí podřízenou vládní straně je polská televize TVP. Změna zde nastala poměrně rychle a odstartovala krátce po nástupu strany Právo a spravedlnost k moci po výhře ve volbách v roce 2015.
Vláda si v té době prosadila reformy, které především výrazně zjednodušily odvolání a jmenování ředitele TVP. Tuhle pravomoc dala přímo do rukou jednoho z ministrů.
Slovenská veřejnoprávní RTVS zanikne. Změny z pera ministerstva televizi a rozhlas podřídí vládě
Číst článek
Reformy také ustanovily novou Radu národních médií, ve kterých měla vláda zajištěnou většinu. Rada dostala silné pravomoci rozhodovat o vedení televize a rozhlasu, obsazení dozorčích rad, ale také právo mluvit do organizační struktury médií a jejich programu.
K ovládnutí veřejnoprávních médií, které vláda Práva a spravedlnosti označila za národní média, tak stačilo získat snadnou možnost libovolně odvolávat jejich vedení a ovládnout kontrolní mechanismy vytvořením nových mediálních rad plně podřízených vládě.
V roce 2015 nehrálo ale takovou roli financování veřejnoprávních médií tak jako teď. Nová polská vláda premiéra Donalda Tuska prosazuje velkou reformu médií, u které vyměnila i jejich ředitele.
Opouštění koncesionářských poplatků
Ve změnách fungování polských médií je ale i záměr zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je financováním buď z rozpočtu, nebo určitou formou zvláštní daně, kterou by platili všichni Poláci.
Může se zdát, že je to jen další způsob jak získat nad médii větší politickou kontrolu, ale nemusí to tak vždy být. Záleží totiž na konkrétním provedení.
Od koncesionářských poplatků upustilo v posledních letech hodně Evropských zemí. Momentálně platí z rozpočtu veřejnoprávní média 17 z 27 členských států EU, mezi kterými je například Finsko, které se tradičně umisťují na předních příčkách při hodnocení svobody médií.
Koncesionářské poplatky nemá ale ani Maďarsko, které vláda premiéra Viktora Orbána definitivně zrušila při velké mediální reformě v roce 2010. Veřejnoprávní média tak prakticky zcela podřídila svojí agendě.
‚Ficova vláda začala s cenzurou.‘ Trnem v oku slovenských médií je i programová rada pro RTVS
Číst článek
Zásadní roli v tom ale spíše než financování hrálo ustanovení nového svrchovaného dozorčího orgánu, Národního mediálního a komunikačního úřadu, jehož šéfa původně vybíral premiér osobně.
Důvodem od opuštění koncesionářských poplatků je jednak klesající počet jejich plátců a jejich obtížné vymáhání, snaha vyhnout se opakovaným a politicky dosti nepopulárním sporům o jejich navyšování.
Další problém je také stále obtížnější definice toho, co je rozhlasový nebo televizní přijímač, na které se obvykle poplatky váží. V dnešní době, kdy má většina lidí v kapse výkonný počítač připojený k rychlému internetu, je to trochu přežitek.
Obvykle je nahradila nějaká forma financování zvláštní daní nebo přímo z rozpočtu, které ale má obvykle dlouhodobý výhled, může být také fixovaná na nějakou víceletou smlouvou mezi státem a médiem, nebo je výše navázaná na HDP.
Německo čeká rozhodování o osudu koncesionářských poplatků už příští rok.
