Afričtí lídři zamíří do Kyjeva a Moskvy. Lipavský jim před odletem zprostředkuje zkušenost s Ruskem
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) jede do Afriky, kde se setká s nejvyššími představiteli Angoly a Zambie. „Je namístě si přiznat, že Evropa zaspala,“ řekl ve vztahu k africkým zemím. Po jeho návštěvě se mají prezidenti šesti afrických zemí vypravit do Moskvy a Kyjeva, chtějí mediovat vztahy po ruské agresi na Ukrajinu. Tzv. mírová mise je plánovaná na polovinu června, tedy dobu, kdy bude Lipavský Afriku opouštět.
„Představitelé (afrických) států potvrdili, že jsou připraveni odjet na Ukrajinu a do Ruska v polovině června,“ uvedla minulý týden tisková kancelář prezidenta Jihoafrické republiky. Konkrétní datum ale nezaznělo.
Rusko dalo Ukrajině sedm požadavků na mír. Čítají politickou neutralitu a ruštinu jako státní jazyk
Číst článek
Této „mírové mise“ by se měli zúčastnit představitelé šesti afrických států – Jihoafrické republiky, Konga, Senegalu, Ugandy, Egypta a také Zambie.
Se zambijským prezidentem Hakainde Hichilemou by měl jednat český ministr ve středu. Mohl by tak být posledním západním politikem, se kterým bude jeden z afrických lídrů jednat předtím, než vyrazí vyjednávat s Ruskem a Ukrajinou.
Lipavský ještě před svou africkou cestou publikoval komentář v médiu druhé země, kterou navštíví. Pro Jornal de Angola zdůraznil úsilí, které Česká republika věnovala pomoci válkou zmítané Ukrajině. Zároveň uvedl, že si uvědomuje důsledky ruské agrese, které dopadají na celý svět.
„Bohužel je to právě Afrika, která nese hlavní tíhu této situace,“ sdělil ministr. „Jsem si vědom toho, že africké státy v duchu postoje Hnutí nezúčastněných zemí často upřednostňují neutralitu. Nepřijel jsem do Afriky, abych našim partnerům vnucoval své názory. Jako ministr zahraničí země, která žila po desetiletí pod politickou vládou Kremlu a byla Ruskem vojensky okupována, nabízím náš pohled a sdílím naše zkušenosti s ruským imperialismem a neokolonialismem,“ apeloval Lipavský.
Postoj států k válce
Angola odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu a anexi ukrajinských území, zároveň ale vyzývá k mírovým jednáním. „Vojensky nikdo nezvítězí,“ předpokládá prezident João Lourenço a zdůrazňuje, že každá válka končí právě u jednacího stolu.
Valné shromáždění OSN vyzvalo Rusko k odchodu z Ukrajiny. Rezoluci podpořilo 141 zemí, sedm bylo proti
Číst článek
Letos v březnu se mluvilo o tom, že Rusové naverbovali sto angolských žoldnéřů, které plánovali nasadit do bojů na Ukrajině, angolská strana však tuto informaci popřela. Angolské ministerstvo zahraničí kvůli tomu psalo také generálnímu tajemníkovi OSN António Guterresovi, aby uvedlo informace na pravou míru.
Také Zambie, která by se měla účastnit tzv. mírové mise, válku odsuzuje, k Rusku se nicméně staví neutrálně.
Pozornost západních politiků proto upoutala Zambie poté, co na rozdíl od řady jiných afrických států, hlasovala ve prospěch rezoluce OSN vyzývající Rusko k ukončení války. Rezoluce, která požaduje, aby Rusko „okamžitě, zcela a bezpodmínečně stáhlo všechny své vojenské síly z území Ukrajiny“, byla přijata drtivou většinou hlasů. Na výročí ruského vpádu na Ukrajinu hlasovalo 141 členských států pro, 32 se zdrželo hlasování a sedm bylo proti.
Příklon některých afrických států pomohl schválit nejedno usnesení odsuzující ruskou agresi. „Afrika se stává čím dál více geopoliticky a strategicky důležitým kontinentem,“ poukázal ministr zahraničí Lipavský. „Máme povinnost a také možnost, abychom oslabovali vliv Ruska ve světě, právě region Afriky je z tohoto hlediska důležitý,“ přibližoval jeden z důvodů, proč se do afrických států vydává.
‚Mírové rozhovory‘
Nejaktivnější v jednání o cestě šestice afrických lídrů do Moskvy a Kyjeva je prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa. Ten si minulé úterý telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o mírovém plánu afrických zemí pro Ukrajinu, který chtějí jejich zástupci v červnu představit. Informovala o tom agentura Reuters.
Z afrických států je to právě Jihoafrická republika, která dlouhodobě udržuje blízké vztahy s Ruskem. K ruské invazi na Ukrajinu vyjádřila neutrální stanovisko a odmítla kroky Moskvy odsoudit.
Putin nyní zvažuje osobní účast na summitu, který v jihoafrickém Johannesburgu proběhne v srpnu. Jihoafrická republika ale v této souvislosti řeší dilema: Mezinárodní trestní soud vydal na ruského prezidenta vydal zatykač, a tak země čelí tlaku, aby při této příležitosti Putina zatkla, pokud se skutečně rozhodne přijet. Jihoafrická republika totiž patří mezi více než 120 států, které mají povinnost zadržet po vstupu na své území každého, na koho byl Mezinárodním trestním soudem vydán zatykač.
Podle listu The Guardian se rébus podařilo na konci května rozlousknout. Jihoafrická republika vydala plošnou diplomatickou imunitu všem vůdcům, kteří se zúčastní srpnového summitu. Putin by tedy mohl odcestovat do Johannesburgu a nemusel se bát, že by země jednala na základě mezinárodního trestního soudního příkazu k jeho zatčení.
Kromě afrických států se o iniciativu zahájení mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou opakovaně snažilo také Turecko nebo Čína. Jediné, co se zatím podařilo dojednat, byla obilná dohoda. Ruská agrese na Ukrajině dál pokračuje 474. den.
