Globální oteplování ohrožuje Kypr. ‚Polovina písečných pláží může zmizet,‘ varuje klimatolog
Hladina světového oceánu stoupne podle nejpesimističtějších scénářů do konce století až o metr. Pro některé ostrovní země to znamená existenční hrozbu. I o tom se v těchto dnech mluví na světovém klimatickém summitu COP28 v Dubaji. Zaplavení hrozí třeba ostrovům, jako je Tuvalu v Oceánii. Stoupající hladina moře ale děsí i mnohem bližší země, jako je třeba Kypr.
„Tohle je problém na celém světě, nejen na Kypru. Ale jestli se moře zvedne o deset metrů, tak Kypr zaplaví z jedné strany ostrova na druhou, je to tu ploché,“ říká ve vysílání Radiožurnálu Stavros, který dělá barmana v plážovém baru na okraji Larnaky.
Kypr může přijít o hlavní zdroj příjmů. Stoupající hladina oceánu ho zřejmě připraví o písčité pláže. Téma pro Štěpána Macháčka
Relativně vzdálená budoucnost jeho byznysu ho očividně moc netrápí. „Ono to jde pomalu. Mnohem větší nebezpečí je to třeba pro italské Benátky nebo Nizozemsko. Tady je zatím zábava, ono to potrvá aspoň sto let, než to tu bude problém. Možná ani moje děti a moji vnuci to nezažijí,“ míní.
Těsně nad larnackými plážemi je možné sledovat, jak na blízkém letišti přistává jedno letadlo za druhým. Na to, jak je to malé město a malý ostrov, je tu provoz velmi čilý. Drtivá většina cestujících jsou turisté a míří na Kypr za dlouhými písečnými plážemi a teplým mořem.
V Larnace dosáhne člověk na písčité dno ještě stovky metrů od břehu. Právě tohle ale může být důvodem, proč se Kypr může už brzy hodně změnit.
Změna klimatu ovlivňuje i psychiku. Ve vyšších teplotách jsme agresivnější, míní fyzioložka
Číst článek
„Moře bude určitě stoupat. Nevím, jak rychle, ale řekl bych, že až malé bude třicet nebo čtyřicet let, tak tady ta pláž možná už nebude. Pak asi nebudou mít smysl ani ty řady hotelů, které na pobřeží jsou,“ dívá se Georgios na svou osmiměsíční dcerku.
S ní a s manželkou tu chytají poslední paprsky pomalu zapadajícího slunce. „Pláže se na Kypru rozhodně mění. Přitom turismus je pro tuhle zemi klíčovým byznysem. Nebude to pro Kypr dobré.“
Dost o tom přemýšlí i Georgiosova žena: „Také si myslím, že to tu bude časem jiné. Lidé se na životní prostředí neohlíží tak, jak by měli. Byli jsme na svatební cestě na Maledivách a tam nám říkali, že za padesát let už možná žádné Maledivy nebudou. Tady na Kypru jsou hory, tak aspoň bude kam utéct.“
Pohled klimatologa
Georgios Zitis se zabývá změnami klimatu na Kyperském institutu v Nikósii. „Pokud necháme věci běžet tak, jak jsou, tak polovina písečných pláží na Kypru zmizí. A to je dost podstatné, protože turismus je jedna z hlavních ekonomických činností ostrova,“ varuje.
Největší ledovec na světě se po třiceti letech rozpohyboval. Míří do jižního Atlantiku, tam roztaje
Číst článek
Zejména v posledních letech přibylo developerských projektů přímo na pobřeží různých částí Kypru. Zitis ale říká, že se podobné projekty můžou v budoucnu dostat do problémů.
„Podnikatelé v turismu se dosud o ten problém moc nestarali. Teď ale jejich zájem roste, protože začínají cítit dopady globálního oteplování na jejich byznys. Když se například léta teď stávají příliš horká, přestává být Kypr v letní sezoně atraktivní. Lidé z Evropy raději zůstanou v mírnějších evropských letoviscích. A následně se bankám nechce do turismu investovat a dávat úvěry. A váhají i pojišťovny,“ dodává klimatolog z Kyperského institutu.
