Splnili jsme svůj úkol, očekáváme, že jej splní Unie, řekl Kuleba o přístupových rozhovorech
Pokud lídři Evropské unie tento týden na summitu v Bruselu nerozhodnou o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou, bude to mít zničující důsledky jak pro Ukrajinu, tak pro EU. Při svém příchodu na jednání v Bruselu to v pondělí uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ministr se účastní jedné z částí jednání unijních ministrů zahraničí. Česko na zasedání zastupuje šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti).
„Neumím si představit a nechci ani mluvit o ničivých důsledcích, které nastanou, pokud by Evropská rada rozhodnutí (o zahájení přístupových rozhovorů) neučinila,“ řekl Kuleba novinářům. Podle jeho slov Evropská komise mimo jiné po Ukrajině chtěla, aby učinila pokrok v přijetí další potřebné legislativy.
Snažíme se hasit krize ve světě, popisuje česká velvyslankyně práci unijních diplomatů
Číst článek
Tři ze čtyř zmiňovaných zákonů přitom už Kyjev schválil a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je podepsal, uvedl Kuleba. Jde o zákony týkající se boje proti korupci a o právech národnostních menšin.
„My jsme splnili svůj úkol, teď očekáváme, že svůj úkol splní i Evropská unie,“ uvedl šéf ukrajinské diplomacie.
Summit lídrů EU, který se koná v Bruselu tento týden ve čtvrtek a v pátek, by měl rozhodovat celkem o čtyřech tématech souvisejících s Ukrajinou – o zahájení přístupových rozhovorů s EU, o dlouhodobé pomoci Ukrajině v hodnotě 50 miliard eur (1,2 bilionu korun), o vojenské pomoci Kyjevu v hodnotě 500 milionů eur (asi 12 miliard korun) a rovněž o dvanáctém balíčku sankcí proti Rusku.
Z těchto témat je podle Kuleby nejdůležitější právě zahájení přístupových rozhovorů s Kyjevem.
Článek pokračuje pod online reportáží.
Pochybnosti panují mimo jiné kolem pozice Maďarska. Premiér Viktor Orbán minulý týden vyzval, aby zahájení přístupových rozhovorů nebylo tématem nadcházejícího summitu a aby se o něm vedla nejprve „strategická diskuse“. Agentura AP tehdy nicméně upozornila, že Orbán přímo nezmínil, že Maďarsko bude zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou blokovat.
Pohrůžka mocného maďarského veta. Orbán plánuje zmařit ukrajinské sny o připojení k Evropské unii
Číst článek
Prodloužení výjimky pro Česko
„Atmosféra je plná očekávání a nevíme, jak proběhne Evropské rada. Všichni jsme asi četli sdělení, se kterým bude přijíždět maďarský premiér. Viděli jsme, že se včera v Argentině krátce potkali tváří v tvář s prezidentem Volodymyrem Zelenským,“ řekl novinářům český ministr zahraničí Lipavský s tím, že i na pondělním jednání budou hlavními tématy právě situace na Ukrajině, ale i dění na Blízkém východě.
„Stále jsme se neposunuli v tom, že bychom měli přijatý dvanáctý sankční balík, česká pozice je pořád stejná,“ uvedl Lipavský s tím, že Česko balík sankcí podporuje a přišlo dokonce i s vlastním návrhem, a sice omezit v schengenském prostoru pohyb ruských diplomatů a jejich rodinných příslušníků.
„Technicky vzato to není přímo součástí dvanáctého balíku, jen o tom mluvíme. Chceme, aby se tím evropské země zabývaly. Domnívám se, že z bezpečnostních zájmů je to důležité,“ dodal Lipavský. Podle informací ČTK by tento návrh mohl být zahrnut do některého z dalších balíčku sankcí proti Moskvě, podle všeho se totiž už připravuje i jejich třináctý balík.
Zelenskyj podepsal některé protikorupční zákony související s přístupem do Evropské unie
Číst článek
Česko rovněž žádá v rámci nyní dokončovaného dvanáctého balíku o prodloužení výjimky na dovoz ruské oceli do roku 2028. Dosavadní výjimka by měla platit jen do příštího roku. Ministr Lipavský uvedl, že si není vědom toho, že by právě tento český požadavek komplikoval debatu o sankcích.
Český ministr nechtěl spekulovat, jaký bude výsledek čtvrtečních a pátečních jednání unijních prezidentů a premiérů. „Podle mě by v tuto chvíli nebylo správné, abychom o tom přemýšleli černobíle, tedy buď, anebo. Dost často rady končí tím, že se udělá nějaký kompromis, politická dohoda,“ řekl český ministr zahraničí.
Česká republika podle něj usiluje o to, aby Ukrajina měla možnost stát se jednoho dne členem EU, až splní veškeré podmínky. „Vidíme, že za to bojují a rovněž bojují i za naši bezpečnost, proto jim v tom máme maximálně pomáhat a řešit konkrétní problémy, které po cestě vyvstanou,“ uzavřel Lipavský.
