Snažíme se hasit krize ve světě, popisuje česká velvyslankyně práci unijních diplomatů
Konflikty na Ukrajině a Blízkém východě budou opět na programu nadcházející Evropské rady v Bruselu. Nejsou ale jedinými ohnisky, která se na půdě unijních institucí řeší. Zahraniční dimenzi evropské politiky má na starosti Politický a bezpečnostní výbor (COPS), Česko v něm zastupuje Jitka Látal Znamenáčková. „Srdcem výboru a jeho zaměřením jsou místa ve světě, kde jsou konflikty,“ říká velvyslankyně v novém díle podcastu Bruselské chlebíčky.
Před dvěma měsíci zaútočili teroristé z Hamásu na Izrael. Před téměř dvěma lety vpadli ruští vojáci na Ukrajinu. V poslední době roste kvůli nestabilní situaci v Africe počet ilegálních migrantů. Všechny tyto krize se snaží Evropská unie reflektovat a přispět k jejich řešení, zejména se tak děje ve výboru COPS.
Česko cílí na to, aby EU i přes nově vznikající konflikty věnovala dostatečnou pozornost dění na Ukrajině. „Je to naše bezprostřední sousedství. Ukrajina bojuje i za bezpečnost Evropy,“ zdůrazňuje velvyslankyně Jitka Látal Znamenáčková.
Maďarská mantra
Diplomaté podle ní pracují na tom, aby se únava z války nejen v unijních kruzích neprojevovala. „Všechna soukolí v Bruselu dělají všechno pro to, aby unijní podpora Ukrajině byla bez únavy. Cíl, kam všichni směřujeme, je prosincová Evropská rada,“ říká před konáním summitu, na kterém se politické špičky setkají 14. a 15. prosince.
Jenže se očekávají problémy od Maďarska. Premiér Viktor Orbán avizoval, že chce o Ukrajině vést „strategický dialog“, zatímco blokuje finanční pomoc a nechce se mu do zahajování přístupových rozhovorů.
„Když mluvíme s maďarskými kolegy, opakují to jako mantru. Zmíní, že co do vojenského materiálu Ukrajinu podporovat nebudou, a argumentují tím, že se podílí neletálním (nesmrtícím) materiálem,“ popisuje Jitka Látal Znamenáčková.
Izraelský boj s Hamásem
Velvyslankyně v Politickém a bezpečnostním výboru mluví také o teroristickém útoku Hamásu na Izrael, který před dvěma měsíci šokoval svět. Zmiňuje ale nicméně také indicie, které naznačovaly možné rozhoření tohoto doutnajícího konfliktu.
V otázce izraelsko-palestinských debat státy Unie nezastávají totožný názor. Zatímco Česko nebo Rakousko jsou silně proizraelské, třeba Irsko a Portugalsko se více kloní k Palestině. Přesto se země dokázaly domluvit a dosud se daří přijímat jednotná rozhodnutí, třeba o navýšení humanitární pomoci pro Pásmo Gazy.
Africká místa, která pálí
„Diplomatičtí hasiči“ se ale neomezují pouze na evropský kontinent. Jsou zaměstnáni i tématy, která vyvstávají v Africe. V oblasti Sahelu nebo Maghrebu buď doutná, nebo přímo hoří vícero konfliktů – ať už kvůli terorismu, migraci, nebo kombinaci obojího.
Slováci v NATO ujišťují: Nejhorší by bylo bát se vlastních voleb. Pomoc Ukrajině se nedrolí
Číst článek
„Sahel generuje migrační vlnu a bující terorismus. Nedemokratické režimy jsou tím faktorem, který táhne migraci, a v podstatě zatěžuje státy severní Afriky,“ vysvětluje Jitka Látal Znamenáčková. Podle velvyslankyně není možné pouze pomáhat zasaženým státům, ale také řešit příčiny.
Co stojí za znovuobnoveným zájmem členských států EU o Afriku? Může Maďarsko „vyhandlovat“ podporu pro spuštění přístupových rozhovorů s Ukrajinou za uvolnění zmražených unijních fondů? A podaří se udržet jednota EU i v podpoře Izraele?
Poslechněte si celou epizodu Bruselských chlebíčků, podcastu Českého rozhlasu o Evropské unii. Audio je v úvodu článku.
