Švédský soud zamítl žádost o zadržení Assange, v kauze znásilnění musí být vyslýchán v Británii
Švédský soud v pondělí zamítl žádost místního státního zastupitelství o formální zadržení Juliana Assange. Informovala o tom agentura Reuters. Zakladatel serveru WikiLeaks je nyní ve vazbě v Británii. Ve skandinávské zemi čelí obvinění ze znásilnění. O vydání 47letého Australana usilují také Spojené státy.
Pondělní rozhodnutí soudu v Uppsale, proti kterému se podle agentury AFP prokuratura pravděpodobně odvolá, je pro státní zastupitelství značnou komplikací. Neznamená sice, že by mělo předběžné vyšetřování zastavit, vyšetřovatelé ale budou muset Assange v případě zájmu vyslechnout v Británii, uvedla agentura AP.
Stres, úzkost a trauma. Assange má symptomy oběti psychologického mučení, popisuje expert OSN
Číst článek
Původně prokuratura chtěla po formálním zadržení v nepřítomnosti na Assange vydat evropský zatykač a na jeho základě požádat o jeho vydání. V Británii si Australan nyní odpykává 50týdenní trest za porušení podmínek kauce z roku 2012.
Assange obvinění, že se dopustil v roce 2010 ve Švédsku znásilnění, dlouhodobě odmítá a označuje ho za zástěrku ve snaze dostat jej do USA.
Švédská prokuratura v roce 2017 vyšetřování zastavila, avšak znovu jej otevřela letos v květnu poté, co byl zakladatel WikiLeaks 14. dubna zatčen v Londýně po mnohaletém skrývání na ekvádorském velvyslanectví.
O vydání Assange usilují kromě Švédska, kde bude jeho údajný čin v roce 2020 promlčen, také Spojené státy. Britské úřady by v případě švédské i americké žádosti o vydání musely rozhodnout, které z nich dají přednost. V USA je Australan stíhán v souvislosti se zveřejněním utajovaných informací na serveru WikiLeaks.
Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Rozruch způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu.
