Assange byl odsouzen k 50 týdnům vězení. Zakladatel WikiLeaks podle soudu porušil podmínky kauce
Londýnský soud ve středu odsoudil zakladatele WikiLeaks Juliana Assange k 50 týdnům vězení za porušení podmínek kauce. Assange se před spravedlností ukrýval sedm let na ekvádorské ambasádě v Londýně. Policie ho zatkla 11. dubna poté, co mu Ekvádor odebral diplomatický azyl.
Soudkyně londýnského soudu Deborah Taylorová ve středu uvedla, že Assange si zaslouží téměř roční trest vězení vzhledem k závažnosti svého činu. Vyhledání azylu na ekvádorské ambasádě v Londýně bylo podle soudkyně „úmyslným pokusem (Assange) pozdržet výkon spravedlnosti“.
Sedmiletý Assangeův pobyt na ekvádorském velvyslanectví vyšel britské daňové poplatníky na 16 milionů liber (477 milionů Kč), dodala Taylorová.
V dopise, který ve středu soudu přečetl Assangeův právník Mark Summers se píše, že se Assange „potýkal se složitými okolnostmi“. Zároveň se podle BBC omluvil těm, kteří by si mohli „myslet, že je znevažoval.“
Britové zatkli Assange, porušil podmínky kauce. USA ho viní ze spoluúčasti na získání tajných informací
Číst článek
„Dělal jsem to, co jsem si myslel, že bylo nejlepší, nebo možná, že to byla jediná věc, kterou jsem mohl udělat,“ uvedl.
Podle Summerse se Assange v roce 2012 velmi obával, že bude ze Švédska vydán do USA, kde by byl umístěn do intenčního zařízení Guantánamo pro osoby podezřelé z terorismu.
Assange se na ambasádu uchýlil v roce 2012, aby se vyhnul vydání do Švédska. Tam byl obviněn ze znásilnění a sexuálního obtěžování, což ale odmítl. Britská policie jej zatkla letos v dubnu na základě žádosti o vydání do Spojených států a kvůli porušení podmínek kauce v souvislosti se švédskou kauzou. Švédsko Assangeův případ předloni odložilo.
Vydání do USA
Ve čtvrtek Assange čeká další soudní jednání týkající se jeho případného vydání do USA. Americká justice obviňuje 47letého australského zakladatele WikiLeaks z vyzrazení přísně tajných informací. Za to mu v USA hrozí až pět let vězení.
Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Rozruch způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu.
