‚Každý z nás zná osobně někoho, koho zavraždili nebo unesli.‘ Izrael má statisíce vnitřních uprchlíků
Už 10 000 lidí nepřežilo válku mezi Izraelem a pásmem Gazy, zejména civilistů. Konflikt trvá čtvrtý týden. Začal 7. října teroristickým útokem Hamásu na izraelské vesnice a města. Boje za tu dobu vyhnaly z domovů další statisíce. Nejvíce vnitřních vysídlenců je v Pásmu Gazy. I v Izraeli ale jejich počet přesahuje 200 tisíc. Tato masa lidí přišla také o práci. Válka si vyžádá na izraelské ekonomice velkou daň.
Hotelová lobby je plná dětí a jejich rodičů, různě tady posedávají, hrají si, mají i dětský koutek. Hotel jim připravuje krabici se sendviči. Tady našlo dočasné útočiště několik stovek lidí z jihu i ze severu Izraele.
Mezi ně patří i paní Šerly. „Lidé sem přicházeli postupně, někteří hned po útoku, jiní o pár dnů později. Jsou tu i lidé ze severu od hranic s Libanonem. Teď tu začínají dobrovolníci dělat provizorní školu pro děti,“ přibližuje.
Spolu s kamarádkami sedí na terase telavivského hotelu přímo u pláže. V něm teď bydlí jen běženci. Paní Šerly připomíná, že Česko hlasovalo v OSN pro Izrael a že s někým jiným by se prý bavila úplně jiným tónem.
Za uprchlíky sem chodí terapeuti a psychologové. „Každý z nás, kdo tu je, zná osobně někoho, koho zavraždili nebo unesli. Všichni jsou tu postižený posttraumatickými stavy. Při sebemenší ráně tu každý vyskočí a kouká, co se děje. Jsou vystrašení, když projede motorka. Hodně teroristů totiž přijela na motorkách,“ přiznává Šerly.
Všichni se chtějí vrátit do svých domovů, jakmile to bude možné, zdůrazňuje. Hotely jim vycházejí všemožně vstříc.
„Tamhle ti lidé za ubytování neplatí. Já platím. Od státu mají hrazené ubytování jen lidé z postižených vesnic. Do naší vesnice se teroristé nedostali. Ale i tihle lidé jako já si potřebují od těch událostí odpočinout. Hotely nám dávají poloviční slevu,“ říká.
‚Rádi pomůžeme‘
Saíd Sabha je manažerem jiného, menšího hotelu opodál. Sám je izraelský Arab, židovským uprchlíkům přitom vychází hodně vstříc.
,Rukama nám prošly tuny oblečení.‘ V Tel Avivu vznikl obří logistický uzel občanské pomoci
Číst článek
„Máme tu několik rodin, které jsme na své náklady ubytovali na několik nocí, aby si odpočaly. Potom si musí najít samy cestu ke státní pomoci. Nebo jsme měli vojáka, který přišel na pár dní z fronty a chtěl je strávit s rodinou. Rádi jim pomůžeme,“ těší ho.
Stany. Ale lidé se bojí
Na okraji Tel Avivu ve čtvrti Ramat Gan roste stanové městečko pro další vysídlené rodiny. „Za normálních okolností bych řekl, pane jo, v tomhle stanu bych rád strávil víkend. Je tu i klimatizace,” otevírá Amir Gissin stan na zahradě klubu Maccabia v Tel Avivu.
A není to ledajaký stan. „Spolupracujeme s firmou, která dělá glampingové stany, a ta nám je darovala. V táboře můžeme ubytovat 200 lidí. Jsme omezení kapacitou protiraketového krytu, který je tamhle v basketbalové hale,“ vysvětluje Amir Gissin.
Do luxusních stanů se první lidé nastěhují tento týden. „Lidé většinou nepreferují stanová městečka. Bojí se raket. Raději jsou tedy v kamenných budovách,“ uznává.
„My se ale snažíme využít své plochy naplno. A tak jsme vztyčili tenhle tábor. Doufáme, že tu lidé nebudou muset zůstat dlouho. Ale realisticky vzato, dlouho to trvat může,“ uznává Amir Gissin, předseda mezinárodní židovské sportovní organizace Maccabia.
