Izrael sklouzává do mezinárodní izolace, domácí demonstranti požadují konec Netanjahuovy vlády
Protivládní protesty v Izraeli v uplynulém týdnu zesílily. Veřejná prostranství Jeruzaléma byla plná demonstrantů vyzývajících vládu k demisi. Připojili se k těm, kteří požadují okamžitou dohodu o propuštění rukojmích palestinského teroristického hnutí Hamás. Obě skupiny přitom doufají v dokonalou bouři, která má vyvrcholit pádem vlády. Vládní nacionalisté mezitím upevňují plány na trvalou okupaci Pásma Gazy, píše izraelský list Haaretz.
Premiér Benjamin Netanjahu čelí hněvu rodin rukojmích. Od původní listopadové dohody s Hamásem se mu totiž nepodařilo dosáhnout propuštění všech unesených. Hamás mu v tom samozřejmě nepomáhá, ale podle Haaretzu Netanjahu lže, když tvrdí, že současná politika zajistí návrat unesených.
Izrael přitom sklouzává do stále hlubší mezinárodní izolace. Zabití sedmi pracovníků mezinárodní humanitární skupiny World Central Kitchen izraelskou armádou přineslo novou vlnu celosvětového odsouzení. Španělský list El País v této souvislosti připomíná, že nešlo o „ojedinělý incident“.
Podle údajů OSN zemřelo v Gaze od začátku války téměř 200 humanitárních pracovníků. To je přibližně trojnásobek počtu zaznamenaného v jiných konfliktech po celém světě, včetně Sýrie, Afghánistánu nebo Somálska v jejich nejsmrtelnějším roce.
„V Gaze už není žádné bezpečné místo. “
Jamie McGoldrick (Humanitární koordinátor OSN pro okupované palestinské území)
El País na to upozorňuje s odkazem na humanitárního koordinátora OSN pro okupované palestinské území Jamieho McGoldricka, který řekl, že v „Gaze už není žádné bezpečné místo“.
Otřes ve vztazích s USA
Haaretz namítá, že otřes ve vztazích s klíčovým spojencem – Washingtonem – je spíše štěkotem než kousáním.
Spojené státy umožnily Radě bezpečnosti přijmout rezoluci vyzývající k příměří, načež Netanjahu zrušil plánovanou delegaci do Bílého domu. Američané ale budou i nadále plnit izraelské vojenské sklady municí a hangáry stíhačkami a izraelský premiér své rozhodnutí nakonec změnil.
Izrael po čtyřech měsících stáhl pozemní jednotky z jihu Pásma Gazy. Zůstává pouze jedna brigáda
Číst článek
Izrael nikdy nečelil skutečné globální izolaci a Netanjahuovi hlavní příznivci ho zřejmě stále považují za protřelého státníka. Jeho podpora v průzkumech veřejného mínění se poněkud stabilizovala. V prvních měsících po útocích Hamásu se dostal na dno, teď se ale jeho podpora drží sice na nízké, ale stabilní úrovni.
Skutečné důvody, proč se chce současná izraelská vláda udržet u moci, jsou ale podle Haaretzu jinde. Zmiňuje přitom prohlubování právní nerovnosti mezi židovským a arabským obyvatelstvem, rozvracení sociálního státu nebo legitimizaci korupce. V neposlední řadě hraje svou roli ale i plánovaná anexe.
Konec Pásma Gazy?
Nemluvíme tentokrát jen o Západním břehu Jordánu – velká vize sahá podle izraelského listu i do Pásma Gazy. Izraelská vláda proto rychle upevňuje výkonnou moc, personálně obměňuje úřady politicky loajálními lidmi a likviduje demokratické instituce.
Zlom ve válce. Írán má právo potrestat Izrael za útok na ambasádu, řekl šéf Hizballáhu
Číst článek
Většina stran původní Netanjahuovy koalice věří v „kosmické“ právo na suverenitu nad celým historickým územím Palestiny. Kdyby mohli, překročili by i Jordán směrem na Východ do zemí biblických kmenů Ruben, Gád a Manases.
Premiérova strana Likud přitom původně byla převážně sekulární stranou. Její liberálně-nacionalistické pilíře však byly přestavěny k obrazu ultranacionalistických ortodoxních stran, které jsou dnes Netanjahuovými spojenci.
List to vykresluje na příkladu předání pravomocí nad Západním břehem Jordánu krajně pravicovému ministrovi Bezalelu Smotrichovi, který zneužívá byrokratické mechanismy k prosazování trvalé izraelské kontroly nad tímto územím.
Minulý měsíc prohlásil rozsáhlá území za „státní půdu“, a tím Palestincům znemožnil její využívání. Tento týden krok zopakoval.
Neomezená kontrola území
Kneset také schválil zdánlivě banální technický zákon týkající se rozpočtů místních samospráv, který stírá rozdíl mezi osadami a svrchovaným územím. Prošly také další zákony, které oklešťují izraelskou demokracii – například zákon, který dává premiérovi pravomoc rušit média.
Izrael otevře hraniční přechod Erec do Pásma Gazy. Okamžité kroky pro zlepšení situace, tvrdí úřady
Číst článek
Hamás dal svým říjnovým útokem izraelské vládě bianco šek na zdvojnásobení anexionistických fantazií. Před 7. říjnem by byl takový scénář nemyslitelný. Teď ale členové vlády, včetně těch z Likudu, otevřeně deklarují záměr Gazu znovu natrvalo obsadit a obnovit tam osady.
Nasvědčuje tomu i fakt, že Tel Aviv odmítá, že by Pásmo Gazy mohl spravovat někdo jiný než izraelská armáda. Netanjahu také údajně zavrhuje debaty o příměří nebo poválečných plánech. Místo toho přišel s nápadem časově neomezené izraelské bezpečnostní kontroly území.
Jde o opakující se vzorec, který využívá radikální segment izraelské společnosti, ať už jde o politiky nebo ultraortodoxní osadníky. Lídři Izraele vědomě či instinktivně vypouštějí pokusné balónky, které následně nechávají prasknout, aby vypustili zase další.
Stejný vzorec
Podobný vzorec je aktuální i v případě izraelského soudnictví. Po dobu více než deseti let radikální síly v Likudu a dalších stranách zběsile navrhují zákony namířené proti soudům.
Biden ostře kritizoval zásah konvoje v Gaze. ‚Nemělo se to stát,‘ přiznal závažnou chybu Izrael
Číst článek
Netanjahu hrál celou dobu roli hodného policisty. Každá zkouška, prasknutí a nový balonek přitom rezonuje v „živé demokratické debatě“. Jedni z ní nakonec odcházejí s úlevou, že to neskončilo tak hrozně, zatímco druzí debatě vyčerpaně podléhají.
Demonstrace přitom izraelskou vládu nijak zvlášť netrápí. Jsou důkazem oné „živé debaty“ v Izraeli a zároveň dávají vládě signál, aby zpomalila nebo změnila taktiku, jak svých cílů dosáhnout. To je i případ anexe Západního břehu.
Když nemůže proběhnout otevřeně přes noc, vláda na to půjde byrokraticky, postupně a projeví přitom ochotu k některým ústupkům. Východiskem je konec Benjamina Netanjahua na pozici premiéra. Ten sice většinou není tvůrcem těchto politik, pokud ale zůstane u moci, nemůžeme očekávat změnu, uzavírá Haarezt.
Celý Svět ve 20 minutách si můžete poslechnout v audiu v úvodu článku.
