Co s evropskými islamisty? Británie odebrala občanství dalším dvěma nevěstám Islámského státu
Britská vláda zbavila občanství další dvě ženy zadržované v syrských táborech. Podle týdeníku Sunday Times jde o sestry z východního Londýna Reemu a Zaru Iqbalovy. Krok přichází v době, kdy Spojené království řeší případ devatenáctileté Šamímy Begumové, jíž úřady odebraly občanství v únoru. Té se narodil syn ještě v době, kdy občanství měla, ve čtvrtek ale ve věku tří týdnů zemřel.
Šamíma Begumová odešla z Británie a přidala se k tzv. Islámskému státu před čtyřmi roky, ve svých tehdy patnácti letech. V Sýrii porodila tři děti, všechny ale zemřely. Naposledy se jednalo o několikatýdenního chlapečka.
Begumová přitom v únorovém rozhovoru pro The Times vyjádřila přání vrátit se, aby mohl být její syn v pořádku, ačkoli v prvním rozhovoru nelitovala svého odchodu.
‚Povrchní a nehumánní‘
Kvůli smrti novorozence čelí kritice britský ministr zahraničí Sajid Javid, který návrat Begumové odmítl. Právník ženy tvrdí, že dítě se narodilo ještě předtím, než přišla o občanství. Hoch tedy podle ně byl automatický britským občanem.
Utekla k Islámskému státu, teď chce zpět do Británie. Pohřbila své dvě děti, odchodu ale nelituje
Číst článek
Přístup Sajida Javida kritizovala mimo jiné také stínová ministryně vnitra Diane Abbottová, která odebrání občanství označil za „povrchní a nehumánní“, uvádí britská BBC.
Nedělník Sunday Times píše, že sestry Iqbalovy a jejich děti žijí v syrských uprchlických táborech stejně jako tisíce rodin, které utekly z území dříve ovládaných džihádisty.
Sestry podle týdeníku odletěly do Sýrie před šesti lety - starší Zara byla tehdy v pokročilém těhotenství. Předtím si prý vzaly bojovníky Islámského státu.
Zara má tři děti a Reema dvě, přičemž jedno se údajně narodilo v Británii a druhé v Sýrii. Britské ministerstvo vnitra uvedlo, že se k jednotlivým případům nevyjadřuje.
Vemte si zpět své islamisty
Otázku, jak naložit s lidmi, kteří přeběhli k Islámskému státu, si v současnosti klade většina evropských států. Rakousko například na začátku března oznámilo, že nebude poskytovat konzulární ochranu svým občanům, kteří bojovali v řadách samozvaného Islámského státu.
Následek stažení vojáků USA ze Sýrie. Věznění zahraniční bojovníci Islámského státu by se mohli vrátit domů
Číst článek
Země také odmítá přebírat zpět a soudit radikály zajaté v Sýrii, jak v únoru spojence vyzval americký prezident Donald Trump.
Šéf Bílého domu v únoru v souvislosti s očekávanou porážkou hnutí Islámský stát v Sýrii vyzval evropské státy, aby si vzaly zpět přes 800 islamistů, kteří přišli bojovat do Sýrie a Iráku z Evropy a které Američané zadrželi v Sýrii, a aby je postavily před soud.
Německo a Bosna
Německo poté prohlásilo, že Trumpův požadavek bude stěží uskutečnitelný. V úterý tamní média informovala o dohodě mezi ministrem vnitra Horstem Seehoferem a ministryní spravedlnosti Katarinou Barleyovou, podle níž bude spolková republika části německých džihádistů, kteří se zapojí do bojů za teroristickou organizaci, odebírat občanství.
Až do konce. Poslední bitva proti Islámskému státu na vlastní kůži
Číst článek
Naproti tomu Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda uvedlo, že Bosna a Hercegovina přijme dva své občany, kteří bojovali za Islámský stát a jsou drženi v táboře, jenž spravují kurdské síly.
Ministr bezpečnosti Dragan Mektić řekl, že oba budou souzeni v Bosně kvůli podezření z připojení se k teroristické skupině. Zpět do Bosny by měli být oba muži převezeni na konci března. Podle statistik odešlo z Bosny celkem 241 dospělých a 80 dětí do Sýrie a Iráku mezi lety 2012 a 2016.
Generální tajemník mezinárodní policejní organizace Interpol Jürgen Stock na sklonku minulého roku uvedl, že Interpol má databázi 45 tisíc podezřelých zahraničních džihádistů.
