Muslimové slaví narozeniny proroka. V Egyptě vyrábí sváteční panenky z cukru, vytlačují je čínské hračky
Muslimové na celém světě slaví ve středu maulid, tedy narozeniny proroka Mohameda. Je to velký den především pro islámské mystiky a derviše. Kromě modliteb ho ale provází i různé místní tradice. Například v Egyptě patří k maulidu cukrové panenky. Produkci místních cukrářů ale postupně vytlačuje dovoz z Číny.
Na jedné z rušných káhirských magistrál, kterou z jedné strany obklopuje věhlasná špinaví čtvrť popelářů a z druhé pak staré káhirské hřbitovy, stojí obrovský stan.
Poslechněte si reportáž Štěpána Macháčka z Káhiry o oslavách narozenin proroka Mohameda
Do okolního chaosu a špíny září krásnými velikými panenkami oblečenými do bílých třpytivých princeznovských šatů. Nejen bílých, plastové šatičky mají různé barvy. Takové stánky se v Káhiře vyrojí jen jednou do roka.
„Všechny tyhle sladkosti jsou maulidové cukroví, jindy se neprodávají. Tohle je boram s buráky. Tamhle jsou sezamky, cukroví s marmeládou, nugát. Snad se to všechno prodá,“ ukazuje Muhammad.
Na kila tu prodává maulidové sladkosti. Jsou to většinou v celofánu zabalené různé orientální cukrovinky plné kokosu, burských oříšků, samozřejmě cukru, barevného želé nebo marmelády.
Plastové panenky
Stánek je obsypaný krabicemi, ve kterých jsou velké plastové panenky, hodně barevně oblečené. Muhammad říká, že tohle všechno je z Číny. Pravděpodobně to tedy ani nejsou maulidové panenky, ale obyčejné plastové panenky. Egyptská tradice tak trochu bere za své.
V jedné přepravce bokem a v rohu jsou vyskládané jezdecké postavičky a panenky vyrobené čistě z cukru. Mají na sobě dokonce egyptské vlaječky. Tohle jsou tradiční egyptské ozdoby.
„Tady je jezdec na koni a panenka. Ty jsou z cukru, jsou egyptské. Letos stojí 30 liber, nejsou drahé,“ říká Muhammad.
Pravé cukrové panenky
Kam jinam se vydat za maulidovými panenkami než do historického centra fátimovské Káhiry. Právě tudy, po její hlavní tepně, které se dnes říká Bajn al-Kasrajn, se před tisíci lety vydal podivínský fátimovský chalífa al-Hákim bi-Amrilláh na koni.
Převlečený za vojáka a s jednou ze svých nejkrásnějších žen vyrazil do ulic egyptského hlavního města zjistit, jak se v nich lidem žije. Praví to aspoň káhirská legenda.
Cukráři prý byli tak omámeni ženinou krásou, že začli okamžitě dělat z cukru nejen chalífu na koni, ale také jeho ženu.
„Panenku kupuje otec dcerám, třeba já když jsem byla se sestrou malá, tak nám táta vždy přinesl na maulid panenku. A když má otec syna, tak mu přinese figurku jezdce na koni,“ vzpomíná Gháda, která prodává látky a šátky na jednom ze starých káhirských trhů.
„Panenku a cukroví také musí přinést snoubenec snoubence, a po svatbě je zvykem, že novomanželce přinese panenku první rok ještě otec, a pak už manžel,“ vysvětluje.
Narození proroka Muhammada, tedy jakési islámské Vánoce, se každoročně posouvají. I v Egyptě se tak příští rok budou slavit o jedenáct dnů dřív.
