Íránský tanker je na cestě Středozemním mořem. USA vyzvaly Řecko, ať mu nepomáhá
Spojené státy varovaly Řecko, aby neposkytovalo jakoukoli pomoc íránskému tankeru, který v noci na pondělí odplul od Gibraltaru, kde byl šest týdnů zadržován. S odvoláním na nejmenovaného představitele amerického ministerstva zahraničí o tom v úterý informovala agentura Reuters. Šéf americké diplomacie Mike Pompeo řekl, že rozhodnutí gibraltarských úřadů propustit plavidlo navzdory soudnímu příkazu z USA považuje za politováníhodné.
„Je velice politováníhodné, že se to stalo,“ řekl Pompeo v televizní stanici Fox News k propuštění plavidla. Pokud se podle něj Íránu podaří náklad ropy z tankeru zpeněžit, pak to bude znamenat, že íránské revoluční gardy budou mít „více prostředků, více zdrojů na pokračování své teroristické kampaně“.
Íránský tanker, který zadržovali na Gibraltaru, vyplul od britského území u Pyrenejského ostrova
Číst článek
Íránský tanker podle amerických představitelů veze ropu za 130 milionů dolarů (tři miliardy korun) a jeho skutečným vlastníkem jsou právě revoluční gardy, jež Spojené státy považují za teroristickou organizaci.
„Zisky z prodeje této ropy nakonec skončí v rukou Íránských revolučních gard, které mají na svědomí teroristické útoky, ničení a smrt Američanů. Doufáme, že ropu neprodají, ale pokud ano, získají gardy víc peněz, moci a zdrojů na pokračování svých teroristických aktivit,“ obává se americký ministr zahraničí Mike Pompeo.
Tanker Adrian Darya-1 (do zadržení u Gibraltaru pojmenovaný Grace 1) podle údajů společnosti Refinitiv nyní pluje k Řecku, do přístavu Kalamata by měl dorazit v neděli. Řecké ministerstvo námořní dopravy v pondělí oznámilo, že nedostalo žádné upozornění o tom, že by íránská loď mířila do některého z řeckých přístavů.
Írán ale naznačil, že ten nemusí být cílovou destinací. „Kvůli americkým krokům nemůžeme být úplně transparentní ohledně konečné destinace, kam chceme ropu dopravit. Spojené státy se snaží ostatní země zastrašovat, aby ji nekoupily,“ řekl íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf.
Agentura Reuters nicméně citovala představitele amerického ministerstva zahraničí, podle nějž Washington Řecku a dalším přístavům ve Středomoří dal „jasně najevo“, jak by si zakotvení tankeru vykládal. Podle Washingtonu by jakákoli asistence tankeru znamenala „napomáhání teroristické organizaci“, což by s sebou neslo trestněprávní důsledky.
Řecký deník Kathimerini v této souvislosti poznamenal, že případný další spor kolem tankeru může být prvním výrazným testem zahraniční politiky konzervativní vlády nového premiéra Kyriakose Mitsotakise.
Írán varuje, že jakýkoli další pokus zadržet tanker Adrian Darya-1 by měl „vážné důsledky“.
Zadržení na Gibraltaru
Gibraltarské úřady zadržely íránský tanker 4. července, a to kvůli podezření, že veze ropu do Sýrie, což zapovídají sankce Evropské unie. Gibraltar je britským zámořským územím a zadržení tankeru způsobilo diplomatickou roztržku mezi Londýnem a Teheránem.
Írán považoval zadržení své lodě za nelegální, 14 dní po rozhodnutí Gibraltaru pak Íránci zadrželi v oblasti Hormuzského průlivu tanker Stena Impero, který plul pod britskou vlajkou. Londýn to považoval za odvetu.
O propuštění íránského tankeru gibraltarský soud rozhodl minulý týden ve čtvrtek, podle šéfa tamní vlády díky záruce Íránu, že tanker náklad nevyloží v Sýrii. Írán ovšem tvrdí, že žádnou takovou záruku neposkytl.
Do sporu se minulý týden vložily i Spojené státy, které na základě soudního příkazu žádaly Gibraltar, aby tanker zadržoval i nadále kvůli americkým sankcím vůči Íránu. Gibraltarské úřady ale žádost odmítly s odkazem na to, že to podle evropských zákonů není možné.
