Rok od smrti Amíníové kvůli zahalování. ‚Íránský režim stále drží, získal další zkušenosti,‘ říká analytik

Rok od chvíle, co zemřela mladá Kurdka Mahsa Amíníová poté, co ji zadržela íránská policie, stále není jasné, co přesně se stalo. A ačkoliv se v Íránu konaly několik měsíců protesty a některé západní státy na tamní politiky uvalily sankce, íránský režim je stále u moci. „Naopak možná získal další zkušenosti, jak protestům čelit,“ upozorňuje pro Plus Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha.

Rozhovor Praha/Teherán Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kresba Mahsy Amíníové ve Washingtonu

„Nezávisle vyšetřit okolnosti smrti Mahsy Amíníové se nepodařilo, protože ta věc je velice politicky výbušná a citlivá,“ říká Tureček | Zdroj: Profimedia

Co se loni stalo? Připomeňte, co vedlo ke smrti mladé Kurdky Mahsy Amíníové.
To pořád není úplně jisté, protože se liší oficiální verze od, řekněme, převažujícího veřejného mínění a silných podezření.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak se Írán změnil od smrti Mahsy Amíníové? Odpovídá analytik Břetislav Tureček

Zkrátka Mahsá Amíníová byla zadržena při zátahu na špatně oblečené ženy. To znamená na ženy, které byly nedostatečně zahalené z hlediska požadavků mravnostní policie. A poté  zemřela.

Zatímco stát tvrdí, že zemřela, protože měla nějaké potíže se srdcem a že to byl důsledek  vrozené vady, tak to vypadá, že ve skutečnosti se asi vzpouzela a byla surově zbita. A zemřela na následky toho.

Někteří íránští novináři se tohoto případu zhostili a publikovali ho. To vedlo k masovým  protestům. I její pohřeb se stal velkou demonstrací. Stalo se z toho několikaměsíční protestní hnutí, které někdy bývalo i velmi násilné, nutno říci. Zahynulo asi přes 500 lidí, z toho několik desítek policistů a příslušníků státních složek.

V Bruselu protestovaly tisíce lidí. Místní i přistěhovalci z Íránu si připomínali výročí úmrtí Mahsy Amíníové

Číst článek

Případ Mahsy Amíníové se nikdy nepodařilo nezávisle vyšetřit, je to tak?
Přesně tak. Nezávisle vyšetřit se ho nepodařilo, protože ta věc je velice politicky výbušná a  citlivá. Na jedné straně tu máme lidi, kteří mají tendenci postup státu obhajovat, respektive očišťovat stát od zodpovědnosti. Na druhé straně zase nelze ani automaticky věřit tomu, co říká íránská exilová opozice.

Jaká je situace v zemi rok poté? Jak se dnes žije íránským ženám?
Íránským ženám se vždy žilo o dost lépe než třeba ženám v Saúdské Arábii a v celé řadě  dalších regionálních sunnitských mocností. Je nutné to zasadit do kontextu Blízkého východu.

Na druhou stranu Írán je velice represivní režim, takže ani mužům se v této zemi nežije dobře.

Co se týká otázky zahalování žen, což se stalo tou rozbuškou, díky níž se i celá řada západních činitelů najednou začala k Íránu vyjadřovat. Zahalování žen je v Íránu pořád povinné a dokonce se teď v parlamentu projednává zpřísnění sankcí za porušování těchto zákonů.

V řadách íránské mravností policie jsou i ženy. Za nenošení hidžábu hrozí roky vězení, říká novinářka

Číst článek

Na druhou stranu od revolty, o které se bavíme, které se říká šátková revoluce, pořád ještě chodí v íránských ulicích ženy, které zahalené nejsou. Navzdory zákonům.

A je na tom vidět, že režim se pozvolna snaží zase utahovat šrouby, ale tak, aby nevedlo k dalšímu vzedmutí protirežimních vášní.

Přinesly loňské násilné protesty dlouhodobější změnu v Íránu?
Jestli dovolíte osobní vzpomínku, když jsem si loni na jednom feministickém shromáždění  dovolil říci, že íránský režim se udrží, tak české aktivistky, protože to bylo v Praze, byly velmi pobouřené, co si to dovoluji říkat.

Do ulic v Íránu se vrací mravnostní policie. Stála za smrtí Amíníové, což rozpoutalo vlnu protestů

Číst článek

Ale já jsem popsal realitu, protože íránský režim prostě za 40 let své existence získal způsoby, jak podobné revolty obyvatel potlačit. A bohužel se moje předpověď naplnila.

Režim je stále u moci, nezhroutil se, jak si leckdo přál, a naopak možná získal další  zkušenosti, jak těmto věcem čelit. A mezitím, to je důležité, došlo k celé řadě dalších  protestních hnutí kvůli nedostatku pitné vody. Také mezitím došlo na záhadné otravy  středoškolaček v některých školách.

Íránci jsou poměrně emancipovaní, umějí se postavit státu a umějí si říct své. A to i íránské  ženy. Ale režim ve chvíli, kdy usoudí, že to podkopává jeho základy, zasáhne velmi tvrdě. I debata v íránských médiích jinak vede poměrně otevřená. Ale jenom v určitých mantinelech.

Tomáš Pavlíček, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme